Seznamte se s aktéry další trnité cesty za otěhotněním! Přečtěte si první část inspirativního a velmi upřímného příběhu o tom, co všichni známe - jak naše plány lusknutím prstů zhatí nenadálá zdravotní komplikace či složitá situace v rodině.
Kdo jsme
Jmenuji se Lipa Vazaj, je mi 30 let, mému muži je 49 a žijeme na severu Moravy v malebné vesničce. Pracuji jako konzultantka v poradenské firmě, můj muž Borek jako provozní dispečer. Jelikož máme oba sedavé zaměstnání, rádi se věnujeme procházkám s naší fenkou a cyklovyjížďkám, spojuje nás také láska k literatuře, rockové hudbě a cestování vlakem.
Již 23. měsíc se pokoušíme o miminko. Přestože zatím nechci podléhat panice, uvědomuji si, že mám nejvyšší čas a občas mě přepadne strach, že se nám to třeba – jako tolika párům v dnešní době – nepovede. V jádru jsem však stejně jako můj muž optimista, takže věříme, že jednou nastane ten den D, kdy zjistím, že jsem v očekávání.
O projektu
"Početí online!" jsem se dozvěděla z rádia a velmi mě zaujal. „To by nám mohlo pomoci!“, zajásali jsme. Dozvíme se, jaké mají s početím zkušenosti další páry, jak se na to dívají odborníci a třeba se budeme moci také nějak zapojit.
Za to, že se zde mohu podělit o naše zkušenosti, jsem moc vděčná. Budu ráda, dostane-li se nám od vás, milé čtenářky a čtenáři, jakékoliv odezvy. My naopak budeme rádi, najdete-li v našem přístupu nějakou inspiraci. :o) Tak hurá do toho!
První zklamání
Ráda bych úvodem vysvětlila, proč jsme se o miminko začali snažit až v tomto věku. Ačkoliv se s Borkem známe již řadu let, oba jsme prožívali jiné vztahy. První manželství nám nevyšla, a když jsme se po dalších nevydařených vztazích jednoho dne potkali, zjistili jsme, že máme hodně společného. Od té doby uplynuly 3 roky a po roce vztahu jsme přirozeně začali toužit po vlastní rodině. Byli jsme přesvědčeni, že se nám to podaří celkem rychle, proč by také nemělo, když prožíváme tak krásnou lásku? Jak jinak by měla vyústit než narozením našich dětí?
Měsíce plynuly a já nebyla nijak moc zklamaná, když jsem vždy dostala menstruaci. Věděla jsem, že to chce čas a nechat to volně plynout. Po cca 8 měsících snažení jsem se začala cítit tak nějak zvláštně. Že by to konečně vyšlo? Ranními nevolnostmi jsem však netrpěla, jen mi během dne bývalo divně, zvláště při vykonávání nějaké činnosti. Když jsem však na pravé části podbřišku začala pociťovat bolest, začala jsem mít podezření, že půjde zřejmě o něco jiného. Můj gynekolog mé obavy, bohužel, potvrdil. „Máte na vaječníku cystu a je třeba ji co nejrychleji odstranit,“ sdělil mi citlivě a já jen těžko zadržovala slzy. Proč zrovna teď? Co to pro nás znamená? Budu pak ještě moci mít děti? Honilo se mi hlavou všechno možné. Pan doktor mě uklidnil a vysvětlil, že se to odstraní laparoskopicky a po měsíci se můžeme o miminko zase začít pokoušet. Naštěstí se nemýlil! Ačkoliv mi hrozilo, že mi vezmou celý vaječník, nakonec ho zachránili, já se brzy zotavila a náš život se vrátil do zajetých kolejí.
Narůstající neklid
Asi po 3 měsících od mé operace se nám s Borkem zásadně změnil život. Moje maminka se dostala do neřešitelné situace – přišla ze dne na den o střechu nad hlavou. Protože mladší bratr ještě studuje, vzali jsme si maminku na nějakou dobu k nám a rozhodli se jí pomoci, než se situace nějak vyřeší. To, že v našem malém domečku budeme najednou tři, byla popravdě šílená představa, věděli jsme, že to nebude jednoduché. Ovšem realita nás přesto překvapila. Absolutní ztráta soukromí, čekání na vhodnou chvíli, až se budeme moci pomilovat, vyřizování máminých záležitostí, to vše nás velmi citlivě zasáhlo. Stálo nás to všechny dost sil, než se situace trochu utřepala a zvykli jsme si takto žít. Jediné, co se změnilo, bylo to, že vždy, když se řešil nějaký mámin problém (což bylo tak třikrát do měsíce), pociťovala jsem nepříjemné stahy v břiše, cítila neklid, nervozitu a uvědomovala si, že takto do jiného stavu asi nepřijdu…
První krok
Uplynulo dalších 10 měsíců, situace u nás se dost zklidnila, nicméně já stále nebyla těhotná. „Kde je chyba?“, napadalo nás. Je to tím, že Borkovi již pomalu táhne na padesát (přestože má z prvního manželství 3 zdravé děti)? Je to tím, že to oba moc chceme? A co když jsem neplodná? S těmito otázkami jsme navštívili mého gynekologa…
Příště: výsledek spermiogramu, Metoda Ludmily Mojžíšové
Ovulační test LH MAX věnovala společnost Pears Health Cyber, výhradní distributor těhotenských a ovulačních testů Seratec®.
Stanovte si své PLODNÉ DNY!
Přidat nový komentář