Hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, je nejčastějším onemocněním kardiovaskulární soustavy a ve vyšším věku postihuje skoro polovinu populace.
Cetla jsem velmi zajimave stranky, snad pomuzou: www.aloeveragel.estranky.cz
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Třicet tisíc lidí ročně v Česku postihne mozková mrtvice. Avšak jen nejvýše jedno a půl procenta z nich se léčí správně. Hrozivý nepoměr má podle lékařů jednu základní příčinu: "Lidé o mozkové mrtvici vědí málo a podceňují její příznaky," tvrdí lékař Robert Mikulík z Neurologické kliniky brněnské fakultní nemocnice u Svaté Anny.
Část případů těch, kterým se nedostane nejlepší možné péče, připadá na lidi, kteří si nedokázali kvůli svému stavu zavolat pomoc, avšak většinou podle lékařů čas na záchranu byl, jenže pacient nebo jeho okolí ho promarnili. Mnohé postižené tak místo dalších mnoha let života čeká smrt anebo zůstávají odkázáni na trvalou péči okolí. A to jen proto, že po objevení se prvních příznaků nezavolali záchranku, případně urychleně nedopravili nemocného k lékaři - zásada zní, že aby léčba zabrala, musí se s ní začít nejpozději do tří hodin s tím, že čím dříve, tím lépe.
Příznaky? Tři hlavní jsou typické: slabost až ochrnutí levé nebo pravé poloviny těla, porucha citlivosti těla - dotyčný by necítil třeba ani bodání špendlíkem, případně by jej cítil velmi slabě - a porucha řeči. "Bohužel, je velmi časté, že okolí se člověku s mrtvic směje, že mluví jako opilý a až pozdě si uvědomí, že to může být něco vážného," líčí neurolog Mikulík případ z praxe. Zrovna tak se podle něj stává, že lidé nebo jejich okolí nad zmíněnými příznaky mávnou rukou a doufají třeba, že se z nich do rána vyspí. Mezi další, méně zásadní, ale také typické projevy mrtvice patří náhle vzniklá nevysvětlitelná závrať nebo náhlé pády, zejména pokud doprovázejí příznaky zmíněné výše. A pak také náhlá porucha ostrosti vidění nebo dvojité vidění.
Je to trochu paradox. Lidé se hodně bojí infarktu a nádorů a mozková mrtvice zůstává tak trochu na okraji zájmu. Avšak statistiky ukazují, že zatímco infarkt zabije v krátké době po vypuknutí asi čtyři procenta lidí, mozkové mrtvici neboli iktu podléhá do tří měsíců třicet procent lidí.
Při mrtvici se mozku nedostává krev a tím i kyslík a další živiny a naopak se v postižené části hromadí zplodiny látkové výměny. Příčiny mrtvice jsou v zásadě dvě - buď se ucpe tepna přivádějící krev třeba krevní sraženinou anebo, méně často, může tatáž zkřehlá tepna prasknout a krev se z ní vyřine ven. Lékaři si dobře vědí rady zejména s prvním typem mrtvice - pokud se pacientům včas podá lék rozpouštějící sraženinu, mohou po několika dnech bez následků opustit nemocnici.
Přidat nový komentář