Letní zažívací potíže-potravinové infekce

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

SMECTA 3g Prášek pro perorální suspenzi 10 sáčků

SKLADEM

159 Kč

Do lékárny

IMODIUM® 2 mg tvrdé tobolky 20 kusů

SKLADEM

195 Kč

Do lékárny

HIDRASEC 100 mg 10 tobolek

SKLADEM

215 Kč

Do lékárny

V teplých měsících opakovaně narůstá výskyt trávicích potíží a střevních infekcí, jejichž hlavní příčinou jsou nakažené (kontaminované) potraviny.

Vysvětlení je jednoduché – vysoké teploty totiž vytvářejí přímo ideální podmínky k množení bakterií. Nákazy z potravin (alimentární nákazy) představují skupinu infekčních onemocnění převážně zažívacího traktu, jejichž začátek bývá náhlý (horečka, zvracení, bolesti břicha, průjem) a průběh mívá různý stupeň závažnosti. Vznikají požitím potravin kontaminovaných bakterií nebo bakteriálním toxinem, a to buď prvotně – při použití masa z infikovaného zvířete, nebo druhotně – kontaminací při výrobě, skladování nebo distribuci. Zdrojem alimentárních nákaz jsou zejména potraviny, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou nebo omytím.

Nejčastější infekční onemocnění alimentárního původu

Kampylobakterióza je dnes v České republice nejrozšířenější střevní infekcí.

* Charakteristickým projevem onemocnění jsou horečka, křeče v břiše a průjem. Může být také provázena bolestí hlavy, svalů a kloubů.
* Původcem infekce je bakterie campylobacter (zejména Campylobacter jejuni, vyskytující se hlavně u drůbeže), která je velmi citlivá vůči vzduchu a vyšším teplotám, zato na chlazené a mražené drůbeži může přežívat až 3 měsíce.
* Zdrojem nákazy mohou být nejen kontaminované potraviny (drůbež jako nejvýznamnější zdroj, dále nedostatečně tepelně upravené potraviny typu fast food, méně často gyrosy a hamburgery), ale i kontakt s domácími mazlíčky.
* Inkubační doba je 1 až 7 dnů.

Salmonelóza je druhou nejčastější infekcí u nás.
* Charakteristickým projevem onemocnění jsou nevolnost, bolesti hlavy, horečka, opakované zvracení a průjem, často vedoucí k odvodnění organizmu.
* Závažnost infekce souvisí s věkem a zdravotním stavem pacienta (pro nemocné seniory může jít i o život ohrožující průběh).
*  Epidemie se vyskytují hlavně v závodních a školních jídelnách nebo při hromadných oslavách.
* Původcem infekce je bakterie salmonela (známo je přes 2 500 typů), velice odolná vůči vnějšímu prostředí. Rychle ji zničí kyselé prostředí, pasterizační proces a běžné dezinfekční prostředky.
* Inkubační doba je 6 až 48 hodin.
* Zdrojem nákazy jsou především potraviny pocházející z infikovaných zvířat. K přenosu alimentární cestou dochází požitím nedostatečně tepelně upravených potravin (syrová nebo polosyrová vejce a výrobky z nich - lahůdkářské, cukrářské, dále zmrzlina, maso a masné výrobky)
Salmonelózu ale mohou přenášet i infikovaní hlodavci, ptáci a plazi.

Bacilární úplavice (shigelóza) je vysoce nakažlivé onemocnění s nutností hospitalizace.
* Charakteristickým projevem jsou horečky, křečovité bolesti břicha a průjmy s příměsí hlenu a krve. Může se objevit i dehydratace nebo vzácně perforace (proděravění) stěny tlustého střeva.
* Závažnost onemocnění je ovlivněna věkem a životosprávou pacienta i velikostí infekční dávky. Nejvíce jsou ohroženy sociálně slabší skupiny s nižším hygienickým standardem. Jedná se o typickou „nemoc špinavých rukou“.
* Původcem jsou bakterie rodu shigella, značně citlivé na vlivy vnějšího prostředí. Ke vzniku úplavice stačí velmi nízká infekční dávka.
* Inkubační doba je 1 až 5 dnů.
* Zdrojem infekce bývá nemocný člověk či rekonvalescent. V případě alimentárního přenosu hraje důležitou roli voda – pokud je nakažená, kontaminuje jiné potraviny (např. ovoce a zeleninu). Potraviny mohou kontaminovat také mouchy.

Stafylokoková enterotoxikóza patří mezi lehčí infekce.
* Charakteristickým projevem je vznik náhlé nevolnosti, dostaví se křeče v břiše, zvracení a vodnaté průjmy (tělesná teplota není zvýšená). I když počáteční průběh může být dramatický, příznaky většinou odezní během jednoho až dvou dnů.
* Epidemie se objevují poměrně často, nejvíce v kolektivních stravovacích zařízeních, na školách v přírodě nebo na putovních táborech.
* Původcem je toxin zlatého stafylokoka, který snese i 20 minut varu.
* Inkubační doba je 1 až 6 hodin (u některých dalších původců enterotoxikóz 8 až 16 hodin)
* Zdrojem nákazy jsou nejčastěji lidé s hnisavými kožními ložisky, kteří připravují potraviny, a dále nosiči zlatého stafylokoka.Pomnožení mikrobů v kontaminované potravině napomáhá vysoký obsah bílkovin a teplé počasí. Zdrojem může být například bramborový salát nebo masové polévky, které jsou delší dobu skladovány.

Listerióza není příliš častým onemocněním, ale o to závažnější může mít průběh.
* Charakteristickými projevy těžkých forem listeriózy bývá náhlý počátek, s horečkou, intenzivní bolestí hlavy, zchváceností, zvracením, někdy žaludečními potížemi a průjmem.
Může dojít k zasažení uzlin, vnitřních orgánů nebo mozku. Těhotným ženám může infekce způsobit potrat či předčasný porod novorozence s vrozenou listeriózou.
Zdravý člověk není prakticky ohrožen, navíc ne vždy se rozvine těžká forma onemocnění a jeho průběh může být celkem lehký. K rizikovým pacientům patří lidé s oslabenou imunitou, senioři, novorozenci a těhotné ženy.
* Původcem je bakterie Listeria monocytogenes, přežívající v půdě, vodě, bahně a u zvířat (savci, ptáci, korýši). Dokáže se množit už při teplotách 3 až 4 ºC a roste i při teplotách 45 až 50 ºC. Nepřežije však pasterizaci (72 ºC po dobu 16 sekund).
* Inkubační doba je 11 až 70 dnů, průměrně 31 dnů.
* Zdrojem nákazy je výlučně alimentární přenos. Listerióza vzniká hlavně po konzumaci nepasterizovaného mléka, mléčných výrobků a sýrů, kontaminované zeleniny a lahůdek, tepelně nezpracovaného masa.

Léčba
Ve většině případů postačí v akutní fázi klid na lůžku a pohodlný přístup do koupelny a na toaletu. Stále by měl být zajišťován dostatečný přívod tekutin, bránící dehydrataci (odvodnění) organizmu. K příjmu tekutin by měl být pacient povzbuzován i při zvracení.
V domácích podmínkách lze připravit i rehydratační roztok pro doplnění minerálů (do 1 litru vody vsypeme 1lžičku soli a 8 lžiček cukru). Nemocný by měl vypít každou hodinu 1 litr tohoto roztoku, až do vymizení příznaků.
Po zmírnění příznaků je zpočátku doporučováno podávání sucharů, staršího pečiva, nastrouhané mrkve s jablkem, rýže, cezeného vývaru z masa nebo vloček, řídká ovesná kaše či bujón se solí. Postupně je možno do diety zařadit nedráždivé přípravky z obilovin, želatinu, zahuštěnou polévku, jednoduchý desert a jiná nedráždivá jídla.
Antibiotika zpravidla nejsou nutná, s výjimkou komplikovaného průběhu (celková infekce, jiné přidružené onemocnění, oslabená imunita, apod). Smysl může mít podávání některých volně prodejných léků, které mají velkou adsorpční schopnost, váží bakterie a jejich toxiny (např. Smecta, Endiaron aj.)

Prevence
Základem je pečlivé dodržování hygieny (mytí rukou před jídlem, omývání ovoce a zeleniny nezávadnou vodou apod). V letním období bychom měli potraviny podléhající rychlé zkáze konzumovat buď bezprostředně po zakoupení nebo je co nejrychleji bezpečně uskladnit. Při tepelné úpravě je nutno, zejména v případě masných výrobků, dodržet dostatečnou teplotu (70º C po dobu 10 minut). Při veškeré manipulaci s jídlem je třeba mít na mysli, že potraviny či pokrmy nejsou sterilní a je třeba zabránit tomu, aby se v nich bakterie pomnožily na úroveň, která by způsobila jejich předčasné zkažení a následné onemocnění konzumenta. V oblastech s horší hygienickou úrovní není vhodné požívat potraviny, které nejsou tepelně upravené a nepít ani nepoužívat na omývání potravin vodu z neznámých zdrojů.
Souhrn těchto požadavků lakonicky vystihuje anglické pravidlo: „Boil it, cook it, peal it or forget it“ (Převař to, uvař to, oloupej to, nebo na to zapomeň).