Bušení srdce a náhlá dušnost, někdy i bolest provázející dýchání. Tak se může projevit plicní embolie.
Chronické žilní onemocnění, které za tím stojí, začíná nenápadně. Letní otoky a pocity těžkých nohou ale mohou rychle přejít ve vznik viditelných metliček a křečových žil. Při jejich přehlížení se onemocnění může dále zhoršovat a objeví se trvalé otoky, kožní změny nebo dokonce bércové vředy.
Potíže řešíme pozdě
Přesto Češky (onemocnění ženám hrozí 2–3x častěji než mužům) začnou nepříjemné pocity řešit pozdě – až po 15 měsících. První kroky dle průzkumu přitom často nevedou k lékaři, který může poskytnout odbornou pomoc, ale spíše na radu ke kamarádce či příbuzné, případně do lékárny pro volně prodejnou mastičku. Ta sice může krátkodobě ulevit od potíží, ale neřeší podstatu onemocnění.
Trpělivosti nemají Češi nazbyt – zkusí jeden způsob řešení zdravotních komplikací, druhý způsob řešení zdravotních komplikací… a to je vše. Poté se většina z nás s nepříjemnými pocity raději smíří.
Co dělat, pokud mám těžké nohy a otékají mi?
Hlavně při prvních příznacích (otoky, těžké nohy, křeče, bolest) je zcela dostačující návštěva praktického lékaře.
„Důležité je navštívit praktického lékaře, který pacienta vyšetří a doporučí adekvátní řešení. Mastičky neřeší podstatu, ale následek,“ říká MUDr. Petra Zimolová z FN Motol.
Řešení, které má k dispozici praktický lékař, se skládá ze tří oblastí:
„Mezi základní postupy patří dodržování režimových opatření – dostatek vhodného pohybu (plavání, chůze, cyklistika…) a vyloučení dlouhého stání či sezení. Nedílnou součástí léčebných postupů je i používání zevní elastické komprese (kompresních punčoch). K pilířům terapie patří i medikace venofarmaky – tedy léky, které nejen zamezují vzniku symptomů či snižují jejich projevy, ale ovlivňují i samotnou podstatu žilního onemocnění,“ pokračuje MUDr. Zimolová.
„Kvalitní venofarmakum blokuje zánětlivou kaskádu v ohybech žilních chlopní a tím přispívá k zamezení vzniku či progrese všech následných patologických změn,“ uvádí doktorka. Pomůže tak nejen posílit žilní stěnu, ale také zmírnit příznaky a podstatu onemocnění (zánět). Stejně tak může praktický lékař předepsat i kompresní punčochy. Nárok na ně máte jednou za 6 měsíců. Samozřejmě je ale možné koupit si je i bez předpisu.
Při nejasnostech je na místě návštěva specialisty
Pokud má praktický lékař nejasnosti při stanovování vstupní diagnózy, odesílá nemocného ke specialistovi, který definitivně potvrdí (či vyloučí) žilní příčinu potíží. „Žilní potíže často bývají nespecifické a specialista může doplnit i přístrojové vyšetření. Podle stupně závažnosti a vhodnosti nálezu pak neinvazivní specialista (angiolog – cévní lékař) doporučí eventuálně i chirurgické řešení, které zajišťuje v součinnosti s cévním chirurgem,“ uzavírá MUDr. Zimolová.
Zdroj: www.zilniporadna.cz
