Dobrý den, prave jsem dobrala antibiotika (angina) a na obličeji a na hrudi se mi udělaly male cervene pupínky,ze kterých vyteče po zmáčknutí čirá tekutina, na akné netrpím. Může to být reakce na oslabení organismu? Můj druhý dotaz se týká mé práce-pracuji v biochemické laboratoři, kde se užívají izotopy. Mám strach, že v případě těhotenství bude ohrožen můj plod, než těhotenství zjistím a z práce odejdu. Je to tak? Děkuji
Proč se i v parném létě nachladíme, je jasné. Zmrzlina, ledové nápoje, příliš chladící klimatizace, mokré plavky a k dovršení všeho proměnlivé počasí – to jsou důvody, proč nás začne bolet v krku. Všechno řečené, hlavně výkyvy teplot, jsou zátěží pro naši imunitu, a tak se nemocím pootevírají vrátka.
Nachlazení zvládneme většinou sami, aniž bychom šli k lékaři. Stačí zajít do lékárny a obstarat si některé z volně prodejných léků na zmírnění bolesti v krku. Ideální je, pokud mají i dezinfekční účinek. Nachlazení není provázeno většinou ani horečkami, takže se dá překonat bez nutnosti domácího léčení, jen s omezením náročných sportovních a fyzických aktivit. Co ale v případě angíny? Na to jsme se ptali MUDr. Jaroslava Valvody, CSc. z Oddělení otorinolaryngologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak poznat angínu?
"Dostaneme-li horečku a máme bolesti v krku, lze většinou typickou angínu odhalit již pouhým pohledem do krku pomocí zrcadla. Jazyk moc nevyplazujeme, spíše jej tlačíme dolů, sami či s pomocí lžíce, šetrně, abychom nevyvolali dávivý reflex. Je-li hrdlo zarudlé a na mandlích jsou bělavé či nažloutlé povlaky, diagnóza angíny je prakticky jistá a navíc jde již o rozvinutou bakteriální angínu. U virových angín bývají tonsily a celé hrdlo jen začervenalé. Rudé, šarlatové hrdlo je typické pro streptokokovou spálovou angínu. Streptokoková angína začíná obvykle zprudka z plného zdraví, příznaky - únava, malátnost, horečka, bolesti v krku - se objevují velmi rychle. Virové angíny mají pozvolnější začátek, někdy však i bakteriální nejprve probíhá pod obrazem katarálních, nehnisavých změn na mandlích. Bývají zvětšené uzliny pod úhlem čelisti. Pokud jsou příznaky a obtíže bouřlivé, na mandlích jsou povlaky, neměli bychom i na dovolené s návštěvou lékaře váhat, jsou-li mírnější a nález v krku "nic moc", lze vyčkat a použít kloktadla či dezinfekční pastilky."
Co když angínu přechodím? A je rozdíl, zda přechodím virovou či bakteriální?
"Rozvinutou angínu s celkovými příznaky přechodíme jen stěží, většinou limituje náš pracovní výkon či pohodu na dovolené natolik, že vyhledáme lékaře a dostaneme léky. Jsou–li obtíže mírnější, pozvolněji narůstají nebo se zatvrdíme s oblíbeným heslem dneška, že co nezabije, to posílí, riskujeme časné nebo pozdní komplikace angín. Ty jsou vážnější u bakteriálních angín, kdy se může rozvinout otok krku s těžkou poruchou polykání i dýchání, abscesové ložisko v mandli, za mandlí či ve stěně hltanu, které vyžadují obvykle operační řešení a někdy i delší pobyt v nemocnici. Dnes se již prakticky nesetkáváme s dříve i smrtící tonsilární sepsí (otravou krve). Komplikací neléčené nebo špatně léčené angíny mohou být i dnes tzv. sterilní následky angín, jako je revmatismus postihující srdeční chlopně či sval nebo klouby, nebo akutní či chronický zánět ledvin.
Ani virové angíny nemusí být bez následků. Např. tzv. symptomatická angína při infekční mononukleóze, kterou přechodíme, může znamenat, že neléčíme správně infekci virem Epstein-Barrové, což může vážně poškodit játra, náš imunitní systém, a vést k chronické únavě. Navíc tzv. monocytární angínu často poznáme od běžné streptokokové jen tím, že nereaguje příznivě na léčbu antibiotiky a provedeme příslušné laboratorní testy."
Mohu s angínou a antibiotiky na sluníčko?
"Pobyt na přímém slunci a ve velkém horku je pro organismus stresovým faktorem a jako na stres na něj organismus též reaguje. Proto na slunce nesmí např. pacienti s utlumenou funkcí kůry (nebo i dřeně) nadledvin, třeba po dlouhodobém braní léků typu kortikoidy. Zvláště na začátku onemocnění je proto pobyt na přímém slunci a v horku nevhodný, protože zhoršuje vyhlídky našeho organismu v boji s infekcí. V rekonvalescenci, např. odjedeme-li na dovolenou po angíně či při konci její léčby, je možné tuto zátěž s rozumem dávkovat. Zákaz pobytu na slunci z podávání antibiotik přímo nevyplývá, ale řada antibiotik i jiných léků může vyvolat fotosenzibilizaci a spolu se slunečním zářením, pak mohou vzniknout nepříjemné fotodermatitidy i s celkovými příznaky. Je zapotřebí číst pečlivě příbalové letáky u léků, není to jen fráze."
Pokud dostanu angínu na dovolené v cizině a nechci tam jít k lékaři – existuje nouzový plán, jak ji zvládnout?
"Je třeba zvážit náš celkový stav, výši horečky, lokální obtíže s polykáním, bolesti v krku, event. jejich šíření do okolí, případně vznik dechové tísně. I za příznaky angíny se může skrývat vážnější onemocnění, např. zánět hrtanové příklopky, který nás (zvláště dítě) může i poměrně rychle zahubit. Zpočátku vyzkoušejme léky typu paracetamolu, ibuprofenu, případně jejich volně dostupné kombinace s vitamíny a povzbudivými látkami. Kloktejme či použijme dezinfekční pastilky. Dejme si Priessnitzův obklad. Buďme ve fyzickém klidu, držme se spíše ve stínu. Pijme dostatečně.
Často si lidé vozí na dovolenou i antibiotika, zvláště trpí–li na angíny nebo např. infekce močových cest, které jim obvykle pomáhají a které mohou podle známých příznaků naslepo nasadit. Lidé, kteří jedou do oblastí s hůře dostupnou lékařskou péčí, by měli nastudovat před cestou možná zdravotní rizika, jejich příznaky a být připraveni na jejich léčbu. Pozorujme, jestli se obtíže při naší léčbě vyvíjejí příznivě nebo naopak, bolí-li nás v krku, neváhejme se do vlastního krku podívat, prakticky normální nález krku při běžném virovém zánětu pozná téměř každý. Nezdá-li se nám to, je lepší i za cenu určitých obtíží a nepříjemností při dovolené vyhledat odbornou pomoc. Falešné hrdinství se mnohdy nevyplácí."
První pomoc v případě bolesti v krku
Angína většinou opravňovala ke konzumaci většího množství zmrzliny, ale MUDr. Valvoda upozorňuje: "Úleva je to ale přechodná a podchlazení mandlí může další rozvoj onemocnění výrazně zhoršit. Použít jako lék na angínu zmrzlinu tedy nelze v žádném případě doporučit! Naopak led či studené lze užít s úspěchem v případě např. alergického otoku v krku např. po požití určitých potravin či štípnutí hmyzem. Prudké ochlazení ledem může zmírnit přechodně projevy – otok, bolestivost – u prudkých zánětů s tvorbou abscesu, např. na kůži, po podvrtnutí apod."
Přidat nový komentář