Poznají pacienti chřipku? S čím si ji nejčastěji pletou?
Jiří Šoukal: Pacienti chřipku nepoznají, ale jistí si nikdy nemůžou být ani lékaři. Většinou lékaři chřipku jen pravděpodobně určují podle typických příznaků a epidemiologické situace. Pro pacienty je chřipka většinou každá viróza. Každá chřipka je viróza (jde o virové onemocnění virem chřipky), ale ne každá viróza je chřipka.
Lubomír Opletal: Pacienti většinou chřipku poznají. Má specifický nástup a průběh, který většinou komentují sdělovací prostředky a tak jsou na ni připraveni. Pokud je však organismus oslaben a je chronicky nemocný, objevují se i příznaky mimochřipkové a potom mohou být zmateni.
Jaromil Gillár: Většinou ji poznají, protože se klepou horečkou a nedolezou ani na záchod....
Lukáš Burda: Myslím si ,že většina pacientů chřipku nepozná, nejčastěji zaměňují chřipku za jiná virová onemocnění dýchacích cest.
Jan Plzák:Nepoznají. Pletou si ji s virovou faryngitidou.
Jaké příznaky chřipky jsou pro pacienty nejvíc obtěžující?
Jiří Šoukal: Nejvíce obtěžující bývá horečka, která je relativně vysoká (39-40 stupňů Celsia), ale která je na druhou stranu známkou dobré reakce organismu na prudkou infekci. Tělo takto velice účinně bojuje s infekcí. Bolest a rozlámanost těla nás nemocné má udržet v posteli, abychom se vymarodili a neroznášeli infekci po okolí. Nechutenství nám šetří energii na boj s infekcí, místo energie vynaložené na trávení jídla, kterým se normálně přecpáváme. Ospalost a apatie nás má zase udržet v posteli a opět nám má šetřit energii pro boj s infekcí. Všechny tyto pozitivní aspekty choroby (horečka, bolest, nechutenství, ospalost) se naše moderní civilizace, podpořená masivně reklamou na nejrůznější nesmyslné farmaceutické přípravky, naučila přebíjet těžkou chemií a znásilňovat infekcí vyčerpané tělo, aby se nebránilo a bylo předčasně vyhnáno z postele pracovat.
Lubomír Opletal: Teplota a zemdlenost.
Jaromil Gillár: Viz odpověď na předcházející otázku.
Lukáš Burda: Celková slabost, horečka, bolesti hlavy a svalů
Jan Plzák: Celková únava a bolest těla.
Jaké chyby dělají pacienti při léčbě chřipky?
Jiří Šoukal: Nechápeme nemoc jako takovou (včetně chřipky), jako výpověď našeho těla, které už má dost přepínání, stresu, neodpočinku a konzumace náhražek potravy a absence duchovna. Nemoc nás má zastavit, protože jsme svoje tělo dlouho ignorovali a ignorovali jsme jeho méně hlasité projevy. Ignorací chřipky jako relativně vážné choroby si přivoláváme choroby vážnějši. Moderní člověk toto nechápe, věří , že nemůže být nemocný, i když už dávno je. Naláduje se léky proti bolesti, proti horečce, vypije energetický nápoj a do ucpaného nosu si šplíchne kapky. A jde pokračovat v nesmyslném tempu moderního konzumu.
Lubomír Opletal: Vstávají z lůžka dříve než je to žádoucí, nedodržují klid a terapeutický režim. Domnívají se, že chřipka je běžné, nezáludné onemocnění.
Jaromil Gillár: Největší chybou je, že se ji snaží přechodit.
Lukáš Burda: Neléčí se, respektive nezůstanou doma, chodí dále do práce, šíří infekci a své příznaky potlačí léky.
Jan Plzák: Nedostatečný fyzický klid.
Dá se podle Vás chřipka zvládnout bez návštěvy lékaře? Pokud ano, jak by se měl pacient léčit?
Jiří Šoukal: Jistěže se dá každá nemoc (včetně chřipky) zvládnout bez návštěvy lékaře, stejně jako se nezvládají mnohem lehčí nemoci za přispění lékaře. Je to o tom, kdo stoná, ne o tom, kdo léčí. Všichni v sobě máme téměř nekonečné samouzdravovací schopnosti, jen je rádi zabíjíme.
Lubomír Opletal: Bez návštěvy lékaře lze zvládnout všechno. Je otázka, s jakým výsledkem.
Jaromil Gillár: Ano, doporučuji ležet, pít a doplňovat vitamíny.
Lukáš Burda: Dá se, nejednodušší je zůstat doma v posteli, vzít si antipyretika-analgetika, vitamín C.
Jan Plzák: Ano. Fyzický klid, příjem tekutin, vitamínů, analgetik, antipyretik.
V čem vidíte výhody multisymptomatických přípravků?
Jiří Šoukal: Jediná výhoda plyne výrobcům. Tyto přípravky nevyléčí. A tak vlastně vyrobí opakovaně nemocné a nemocné pacienty, kteří budou výrobcům těchto přípravků neustále přinášet nový a nový zisk.
Lukáš Burda: Jednoduché dávkování.
Jan Plzák: Jeden přípravek místo více přípravků.
Lubomír Opletal: Snad v rychlém zevním účinku, jinak významné výhody nemají.
Jaromil Gillár: Pro pacienta žádné.
Řešíte s pacientem dávkování jednotlivých volně prodejných léků nebo to necháváte na lékárně?
Jiří Šoukal: S pacienty řešíme jak najít společnou cestu, jak podpořit samouzdravovací mechanismy těla, jak předcházet komplikacím, jak případné komplikace poznat a řešit. Dávkování toho, co tělo potřebuje, si najde každý sám, je to intuitivní záležitost. Ale i intuice se musí pěstovat a rozvíjet.
Lubomír Opletal: Rozhodně na lékárně.
Jaromil Gillár: Nechávám to na pacientovi.
Lukáš Burda: Řeším to s pacienty i v rámci financí- multipřípravky jsou často dražší.
Jan Plzák: Podle druhu přípravku.
V jakých dávkách doporučujete paracetamol pro dospělého člověka (70 kg)?
Jiří Šoukal: Pro ty, kteří jinak nemohou, říkám jednu tabletu 500mg, jednorázově. Varuji před užitím vyšší dávky než 3000mg denně a ne více než 1000mg jednorázově.
Lubomír Opletal: Maximální denní dávka přípravku Paralen 500 je 8 tbl. Krátkodobě ji snese bez problému zdravý a vyspělý jedinec. Vezmeme-li v úvahu interakce a hlavně vedlejší účinky, které tento přípravek může navodit, měla by se mu vyvarovat nezanedbatelná část populace. 6 tbl. Denně je dávka v podstatě snesitelná.
Jaromil Gillár: 400-800 mg
Lukáš Burda: Záleží na zdravotním stavu pacienta, zejména na přítomnosti jaterních chorob, obecně u zdravého člověka je max. dávka 4g/den, ale tuto rozhodně nedoporučuji. Standardně 3x500 až 1000mg, spíše doporučuji nižší dávky s využitím jiných preparátů jako například ibuprofen 400 mg do kombinace nebo střídavě paracetamol a ibuprofen během dne a dle příznaků- sníží se tím celková dávka paracetamolu i ibuprofenu, samozřejmě s ohledem na přidružená onemocnění a ostatní medikaci (například warfarin, statiny apod.).
Jan Plzák: Jednorázová dávky 1g, maximální 4g/den
Jaké následky může mít přechozená chřipka?
Jiří Šoukal: Krátkodobě bývají zmiňované zápaly plic, ale dlouhodobě může přecházení nemocí (s mazáním jejich přirozených projevů a neléčbou) vést prakticky k jakémukoliv vážnému onemocnění. Je známo například, že pacienti s rakovinou neměli roky až desítky let horečku při banálních infektech.
Lubomír Opletal: To je otázka pro internistu.
Jaromil Gillár: Pestré, včetně úmrtí
Lukáš Burda: Nemusí mít žádné, ale může skončit i poškozením srdce, nasedající bakteriální infekcí, například zápalem plic či jinou infekcí při oslabení organismu.
Jan Plzák: Záněty dýchacích cest, včetně pneumonie. Srdeční postižení.
Přidat nový komentář