Parkinsonova nemoc nezačíná v mozkových centrech řízení pohybu, ale v nervových buňkách, které zajišťují čich. Poté patologické změny postupují do žaludku a následně přes bloudivý nerv do mozku.
„Tohle zjištění může jednoho dne otevřít možnost diagnostikovat tuto nemoc o mnoho dříve a předejít jejímu dalšímu rozvoji,” uvedl prof. Reichmann, president Evropské neurologické společnosti (ENS) na 22. kongresu ENS, který se konal v Praze. „ I proto mluvíme nově identifikovaných rizikových faktorech, jako je například kysličník uhelnatý nebo mangan či některé viry a bakterie. Parkinsonova choroba velmi pravděpodobně vzniká na podkladě kombinace genetické predispozice k zvýšené citlivosti a vlivů z prostředí. S každým takovým objevem jsme blíže k vizi jak nových genových terapií, tak efektivních preventivních strategií.”
První data o dříve opomíjených příznacích
Výzkum se nyní také intenzivně zaměřuje na příznaky, spojené s Parkisonovou nemocí, které byly dosud často opomíjené. „Poprvé jsme schopní prezentovat konkrétní data,“ řekl prof. Reichmann.
Mezi nejčastější projevy patří:
- ztráta čichu (90 %),
- inkontinence (50 %),
- zácpa (u 45 procent pacientů),
- impotence (30 %),
- generalizovaná bolest (30 %),
- deprese (30 %),
- anhedonie - tj. neschopnost příjemného prožívání (30%),
- demence (která postihuje téměř všechny nemocné v konečné fázi choroby),
- dvojité vidění (10 %),
- mastná pokožka,
- excesivní pocení.
„Poslední výzkumy ukazují, že tyto příznaky, a z nich nejvíce deprese a demence, mají na kvalitu života pacientů ještě větší dopad než poruchy pohybu. Proto potřebujeme posílit sledování a léčbu těchto obtíží. Nemůžeme zasáhnout u všech, ale máme efektivní léčbu pro depresi, zácpu a nadměrné pocení. Nástup demence také může být oddálen a testuje se nový lék, který může přinejmenším přispět k zmírnění ztráty čichu.”
Čtěte také: Neurostimulace pomůže od bolesti, na kterou nic nezabralo
Přidat nový komentář