Inkontinence zabíjí osobní, profesní i společenský život. Zkušenost s inkontinencí moči má až 2 000 000 Čechů, ale málo se o tom ví. Nemoc je ve společnosti stále tabu, pacienti se za ni stydí a raději o ní nemluví. Na nemoc i možnosti řešení upozorňuje Světový týden kontinence, ten letos připadá na 17. až 23. června. 

Inkontinence se projevuje únikem moči či stolice nebo naopak neschopností se vyprázdnit. Souvisí s tím téměř neustálé puzení na toaletu, ale i časté bolesti břicha. Inkontinencí moči trpí až 2 000 000 české populace, postihuje všechny, zejména pak ženy, často i ženy po porodu. Většinou se jedná o problémy s hyperaktivním močovým měchýřem, nebo naopak se zadržováním moči (močovou retenci). Inkontinence stolice je sice méně častá, zato je zatížená ještě větším stigmatem. Postihuje zhruba 3,5 % lidí do 60 let a až 15 % lidí nad 70 let. Projevuje se samovolným únikem stolice (třeba i jen v malé míře v podobě „špinění“), nebo zadržováním stolice a nemožností se vyprázdnit. Inkontinence moči ani stolice nepostihuje pouze seniory, problémy s oběma typy mají i mladí lidé.

Nenechte se omezovat a vyzkoušejte spolehlivý způsob řešení inkontinence s výrobky na Lékárna.cz.

Co za to může?

Příčin je hned několik, ne vždy jsou zcela známé. Inkontinence moči se nejčastěji objevuje po narušení nervů v oblasti pánevního dna (mnohdy výsledkem operací), také v důsledku komplikovaného porodu a s tím spjatými poporodními poraněními. Dále po úrazech, které poranily míchu či mozek, ale vinou může být i stres. Inkontinence může však provázet i mozkovou mrtvici, roztroušenou sklerózu nebo diabetes.

Inkontinence jako velký společenský problém

Inkontinence omezuje lidi v každém směru a při všech aktivitách. A nejde jen o dovolené, koníčky nebo třeba sport, ale i o úplně běžné činnosti, jako je dojít si nakoupit nebo jet hromadnou dopravou. Někteří pacienti příznaky přehlíží, protože nejsou „život ohrožující“, ale nemoc se obvykle postupně zhoršuje, a oni jí uvykají. Stud jim navíc často brání problémy řešit a oni se tak velmi často uzavírají doma. Pacientům nepomáhá ani velké společenské stigma. O nemoci se moc nemluví, cítí se odsuzováni, nepochopeni, společnost jako by si s nimi nechtěla „špinit“ ruce.
„Existuje několik možností léčby, každému pacientu sedne navíc něco jiného, nejdůležitější je proto, aby své problémy řešili včas a nenechávali to zajít zbytečně daleko. Nejúspěšnější léčba je obvykle ta, která započne brzy,“ vysvětluje MUDr. Julius Örhalmi, Ph.D., FASCRS, MBA z Nemocnice Hořovice.

Trvalé řešení nabízí metoda zvaná sakrální neuromodulace. Jedná se o miniinvazivní zákrok, který pacienta může zbavit potíží, nebo mu alespoň hodně ulevit. Pacient se vrací do doby, kdy ho potíže tolik neomezovaly. Pod kůži na hýždi se zavede malý stimulátor, který je propojený s elektrodou umístěnou do oblasti křížové kosti. Ta vysílá slabé impulzy a napomáhá obnovit spojení mozek–pánevní dno, dodává správné informace o plnosti močového měchýře, potřebě se vyprázdnit atp. Baterie vydrží 7 let, pak se celý přístroj vymění. Zákrok plně hradí zdravotní pojišťovny. Od června 2024 je registrovaný nový stimulátor Interstim X, který vydrží 10–15 let bez nabití.  

„Metoda sakrální neuromodulace je efektivní, zároveň ale i maximálně šetrnou metodou s dlouhodobě vynikajícími výsledky. Standardně se provádí ve dvou krocích, nejprve se elektroda implantuje „na zkoušku“, po dobu čtrnácti dnů se zkouší účinnost terapie i nastavení stimulace, v této fázi je ovládána externím stimulátorem. Ve druhé fázi je implantován dlouhodobý stimulátor do oblasti nad kostrčí „natrvalo“. Zákrok je vratný, pokud by příčiny inkontinence postupem času vymizely, je možné přístroj snadno vyjmout,“ říká MUDr. Julius Örhalmi, Ph.D., FASCRS, MBA.

Jedna metoda, spokojení pacienti

Paní Beránkovou začaly trápit potíže s inkontinencí po porodu. Začala vše hned řešit, ale narážela na nedostatek informací. Nyní zakládá pacientskou organizaci, která by tu měla být pro pacienty, jako je ona sama.
„Kolegové v práci i známí se divili, proč musím pořád chodit na záchod, dokonce jsem kvůli tomu o zaměstnání dvakrát přišla. Protože mě trápily oba typy inkontinence, močová i stolice, lékaři mi opakovaně doporučovali vývod – „pytlíku“ jsem se ale velmi bránila a snažila se najít jiné řešení. Asi po 18 letech potíží jsem se dozvěděla o metodě sakrální neuromodulace. I když se mé potíže zatím nepodařilo vyřešit na 100 %, zákrok mi podstatně ulevil. A protože vím, jaké je se s nemocí potýkat, a být v nějakém informačním vakuu, rozhodla jsem se založit pacientskou organizaci, která bude ostatním pacientům pomáhat hledat řešení a vzájemně se podporovat,“ říká paní Beránková.

Neurostimulár, který pomáhá, má v těle i Pavel Řeřicha, kterého vnitřní hemoroidy začaly trápit, když mu bylo 44 let. Následovalo několik zákroků, problémy se ale vracely, až se radou lékaře dostal k sakrální neuromodulaci, díky které začal zase normálně žít.
„Nejdůležitější je nebát se, nestydět se, zajít k lékaři a o svých problémech otevřeně mluvit. A také nespokojit se s řešením, které by člověka omezovalo, ale hledat takové, které mu umožní zase žít,“ doporučuje pan Řeřicha.

Kam se obrátit pro pomoc

Zákrok metodou sakrální neuromodulace je možné podstoupit ve specializovaných centrech na šesti místech České republiky. Inkontinenci moči řeší střediska ve FN Motol a FN Ostrava, inkontinenci stolice pak Nemocnice na Bulovce, Nemocnice Hořovice, brněnská FNUSA, FN Olomouc a nyní nově i ve FN Ostrava. V Česku mohou pacienti zákrok touto metodou využívat od roku 2018, od té doby jej absolvovaly téměř dvě stovky pacientů. Veškeré informace, ale i dotazník, který mohou vyplnit zájemci o léčbu metodou sakrální neuromodulace, jsou k dispozici na www.bezomezeni.cz.

Pokud potřebujete pomoc s výběrem vhodné pomůcky, můžete se poradit s lékárníky v online poradně na Lékárna.cz. Otázku pošlete mailem, nebo ji položte na chatu.