Bludná ledvina, neboli "ren migrans", je charakterizována poruchou fixace ledviny v její ideální poloze. Ve stoji, či obecně jakékoli vertikální pozici pacienta, pak dochází k jejímu pohybu ve směru gravitace - tedy ledvina míří směrem do pánve...
Ledvinové kameny jsou problémem hlavně mužů.
- Přítomnost kamenů v ledvinách , resp. vývodných močových cestách, postihuje cca 4 % naší populace, muže asi 2-3 x častěji než ženy.
- Je prokázáno, že po první epizodě jejich vzniku dochází k opětovné tvorbě až u 50 % nemocných.
- Včasná diagnostika umožní předejít akutním komplikacím (infekci, obstrukci nebo krvácení).
- Určení metabolického podkladu jejich vzniku pak může předejít vhodným léčebným postupem jejich vzniku.
Složení kamenů:
- vápník-oxalátové, urátové, cystinové, xantinové a další
- často se vyskytují jako tzv. smíšené kameny
Kdy se jedná, resp. je podezření, že by se mohlo jednat o ledvinové kameny?
- Dokud jsou kameny stacionární, jsou často po dlouhou dobou bezpříznakové nebo se vyskytují pouze nespecifické bolesti v zádech.
Dalším příznakem může být při poranění sliznice močových cest kameny přítomnost krve ve vylučované moči tzv. hematurie. - Při pohybu konkrementu a následném dráždění močovodů vzniká tzv. " ledvinná kolika", tj. kolikovitá bolest v bederní krajině nebo podbřišku, která se může přenášet i do oblastí genitálií. Kolika může být doprovázena pocitem na zvracení, zvracením , reflektonicky může podmiňovat až tzv. ileosní stav.
- Pacient je neklidný , stále mění polohu těla, přechází. Ledvinná kolika je provázena přítomnosti krve v moči (hematurií).
- Vždy je nutná lékařská pomoc a adekvátní medikace!
Diagnostika:
- Velmi důležitý je ten fakt, že až 80% kamenů je tzv. rtg-kontrastních a proto jej může diagnostikovat pomocí RTG snímku.
- Další vyšetřovací metodou je sonografie, pomocí níž je možné zachytit i rtg- nekontrastní kameny.
- Lze touto metodou prokázat kameny v ledvinových kalíšcích a pánvičce a zaznamenat zn. obstrukce močových cest, dochází ke zvětšení objemu pánvičky (tzv. dilataci).
- Dále je nutné vyšetření moče: sediment moče (přítomnost krve, krystalů), zjistit hodnotu pH, ev. přítomnost bakterií v moči (kultivační vyšetření) - velmi často je právě bakteriální infekce komplikující situaci.
- Nezbytné je i vyšetření krevních hladin vápníku, kys. močové, parametrů ledvinné činnosti..
Jak se léčí?
Většina konkrementů spontánně vyjde. Uvádí se, že je to až v 80%, a to zejména kameny menší než 4 mm v průměru. Kameny větší než 8 mm v průměru odcházejí spontánně jen vzácně.
Pokud dojde k jakékoliv obstrukci nebo infekci (horečka, kalná moč) je nutné okamžitě vyhledat odbornou (urologickou ) pomoc.
Je-li konkrement vhodný (cca do velikosti fazole, lokalizovaný v dolní části močovodu, je možné jeho vynětí pomocí zavedení speciální cévky a pak. "stažení konkrementu" speciálně vyrobenou kličkou. Tento výkon je z hlediska pacienta jistě více obtěžující, zvláště u mužů, ale vede k promtnímu efektu.
Další možností je provedení tzv. extrakorporální litotripsie, pomocí vnější rázové vlny, kdy dochází k rozpadu kamenů na kameny o menším průměru. Týká se to kamenů o větším průměru (nad 8 mm v průměru).
Při podezření, že se jedná o kámen urátový je na místě pokus o rozpuštění kamene (to se provádí pomocí alkalizace moče).
Operativní odstranění je pak indikováno při neúspěchu výše uvedených postupů.
Ledvinná kolika: spasmolytika, analgetika, dostatek tekutin, podpora zvýšeného vylučování moče (diuretika). Preventivně ATB. Dostatek pohybu.
Spolupráce nemocného při léčbě?
Všichni nemocní s prokázanou s opakovaným výskytem ledvinných kamenů by měli být pravidelně, aspoň jednou ročně, sledováni urologem nebo nefrologem.
Rizikové faktory pro vznik kamenů: strava bohatá na bílkoviny, zvýšená hladina kyseliny močové (dna) nebo vápníku (hyperparathyreosa) v séru, opakované infekty v močových cestách.
Recidiva vzniku kamenů je až 50%.
Jaká je možná prevence?
Zvýšit příjem tekutin, zvláště pak v létě.
Nemocní by měli pít aspoň 2 litry tekutin denně. Pokud mají zvýšený příjem vápníku v dietě, měli by jej normalizovat. Např. snížit konzumaci mléka.
Dieta s normálním, resp. nižším obsahem bílkovin, dieta s omezením "purinů" a "oxalátů" (např. vegetariánská strava).
Acidifikace moče u fosfátových a infekčních kamenů, alkalizace moče u urátových a cystinových kamenů.
Při oxalátových kamenech: snížit příjem oxalátů (žádnou čokoládu, špenát).
