Echinacea je rostlina domácí na prériích Severní Ameriky, ale dá se vypěstovat i u nás. Odpradávna ji používaly k léčbě staré indiánské kultury a daly jí jméno sluneční klobouk...
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Používanou částí jsou listy nebo nať, roste v rašelinných půdách a svoji výživu vylepšuje chytáním hmyzu. Pasivními pastmi jsou podlouhle vejčité, lepkavé listy se speciálními žlázkami. Na vrcholu stonku vykvétají v červnu a červenci.V minulosti se sbírala nať, která se sušila. Rostlina je zákonem chráněná. Obsahuje organické kyseliny, proteolytické enzymy, látky podobné katechinu. Přítomné látky zmírňují křeče a zvyšují sekreci dýchacích cest. Vnitřně se užíval nálev připravený z: 5g řezané sušené nati se přelijí čtvrt litrem vroucí vody a vše se nechá zakryté stát 15 minut. Přinášela úlevu při záchvatovitém kašli.
Tymián obecný (Thymus vulgaris)
Ve volné přírodě se s ním lze setkat ve Středozemí, V minulosti byla tato zajímavá rostlina a její příbuzné druhy rozšířené. Intenzivním zemědělským využíváním luk se stává vitod hořký a jeho příbuzné druhy stále vzácnějšími. Dorůstá až 30cm a lodyha nese květenství modrofialových květů. Sbíranou částí je nať s kořenem. Suší se rychle ve stínu nebo umělým teplem do 45°C. Obsahuje třísloviny, malé množství silice, saponiny (senegín), glykosid gaulterín a hořčinu polygamarín. I když množství obsažených saponinů není velké, přesto příznivě působí při zánětech dýchacích cest. Při vnitřním použití ve formě nálevu působí na sliznici žaludku a reflexně zvyšuje vylučování řidších hlenů v dýchacích cestách. K snadnějšímu odkašlávání přispívají silice a glykosid. Nálev je vhodné připravit z: 10g sušeného vitodu, kterou spaříme 4dcl vroucí vody a necháme nejméně 15 minut stát. Před každým hlavním jídlem a těsně před spaním se doporučuje 1dcl nálevu. Při výrazném zahlenění a úpornějších infekcích je možné dávkování zvýšit a připravit odvar:25g sušeného vítodu a 2dcl studené vody se přivede k varu a krátce povaří. Doporučené dávkování je jedna polévková lžíce každé tři hodiny.
Vítod seneca (Polygala senega)
Tento druh se vyskytuje ve světlých lesích Evropy, ale také v Japonsku a Číně. Roste na křovitých stráních, zahradách či parcích. Používanou částí bývá oddenek i nať. Oddenek se sbírá v září a říjnu. Nať se odřezává v období květu rostliny. Rychle se suší. Umělá teplota nemá překročit 40°C. Oddenek i nať obsahují alkaloid violin, který dráždí ke zvracení. V malých dávkách reflexně stimuluje produkci řídkého sekretu žlázkami dýchacích cest. Tak usnadňuje odkašlávání a tlumí dráždění ke kašli. Saponiny, které jsou také v nati i oddenku přítomné, také zlepšují vylučování hlenu a ulehčují jeho odstraňování z dýchacích cest. Dále je přítomná v malém množství také silice. K vnitřnímu užívání se doporučuje macerát připravený ze: 3g oddenku či nati, která se maceruje 6 hodin ve 2dcl studené vody.
Violka trojbarevná (Viola tricolora)
Tento druh je rozšířený v Evropě, Severní Americe i po celém světě, bývá častým plevelem na našich polích i v zahrádkách. Může být až půl metru vysoká s ochlupenou lodyhou i listy. Při poranění rostliny vytéká bílá hustá šťáva –latex, která na vzduchu žloutne až hnědne. Květ tvoří se čtyři červené okvětní plátky s černou skvrnou při bázi. Kvete od května do srpna. Plodem tobolka-makovice. K léčebným účelům se používají sušené okvětní plátky. Obsahují antokyanová barviva, alkaloidy, sliz a organické kyseliny. Sliz chrání sliznice při zánětech dýchacích cest. Alkaloidy svými účinky tlumí dráždivý kašel. Vnitřně lze užívat nálev připravený z: 1g sušených okvětních plátků zalitých 1dcl vroucí vody. Nechá se v teple stát 10 minut. Nálev je možné smísit s dvěma lžícemi medu a případně ještě zahřát až se med rozpustí. Užívá se jedna čajová lžička při záchvatu dráždivého kašle.
Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)
Planě roste ve Středomoří a doma je také ve střední Asii. U nás bývá občas pěstován v zahrádkách. Tato vytrvalá, hojně větvená bylina v dolní části dřevnatějící, kvete fialově od července do září. V tomto období se také nať sbírá. Seřezává se bez spodní dřevnaté části. Nať se suší ve stínu, při sušení umělým teplem nesmí být překročena teplota 35°C, jinak by došlo k poklesu obsahu silice, která je hlavní účinnou složkou. Silice je tvořena zejména pinokamfenem, pinenem. Dalšími důležitými obsahovými látkami jsou flavonoidní glykosidy hesperidin a diosmin i třísloviny. Podporuje odkašlávání. Často se užívá v kombinaci s anýzem a fenyklem. K vnitřnímu použití je doporučován nálev, připravený ze: 3g sušené nati yzopu, která se přelije šálkem vroucí vody a nechá se 10-15 minut stát. Pijí se dva šálky denně. Má příjemnou nahořklou chuť. Mladé lístky se přidávají do polévek, omáček a rybích pokrmů jako zelené koření.