Vrbu lze užívat při nemocech z nachlazení, ale také jako účinné antirevmatikum. Pomáhá při zánětech trojklaného nervu. Z dalších indikací můžeme jmenovat choroby ledvin a močového aparátu, záněty v trávicím ústrojí, zklidnění psychiky u lehčích psychických rozladění, hnisavé kožní defekty a vyrážky.
Kašlací reflex je aktivní obranou dýchacích cest proti infekci. Na sliznicích se tvoří hlen, který je chrání před napadením infekcí. Infekční agens či jinou škodlivinu obalí a umožní její odstranění z dýchacích cest.
Rostliny užívané při zánětech dýchacích cest se dělí do dvou skupin.
* Expektorancia působící reflexně
Ty především povzbuzují odkašlávání. Obsahují látky působící prostřednictvím nervů a ovlivněním svalů v dýchacích cestách, vyvolávají zvracivý reflex – např. ipekakuána, břečťan, divizna, lékořice.
* Expektorancia působící lokálně
Sem patří léčivé rostliny, které usnadňují odkašlávání. Obsahují látky rozpouštějící hlenovité povlaky v dýchacích cestách, látky působící dráždivě na žlázy v dýchacích cestách snižující hustotu hlenu, látky s účinkem dezinfekčním, podpořeným přítomností silic nebo látky slizovité usnadňující svými místními účinky odkašlávání a tlumící kašlací reflex – např. mateřídouška, tymián, kleč, fenykl, anýz.
Prostředky určené přímo k tlumení kašlacího reflexu jsou označována jako antitusika – např.jitrocel, len, lišejník islandský, podběl.
Andělika lékařská (Archangelica officinalis)
Roste v Evropě a Asii. Používanými částmi jsou kořen a plody. Nať sbíráme v době květu tj. v květnu až září. Seřízneme jí 30cm od vrcholu a sušíme v tenké vrstvě ve stínu nebo při umělém teple do 35°C. Je oblíbeným lidovým prostředkem hlavně v Itálii, Francii, Španělsku či Portugalsku. U nás se častěji než jako léčivá rostlina používá jako koření. Obsahuje zejména silici a třísloviny. Má protikřečový, antibakteriální, protizánětlivý a znecitlivující účinek. Zvyšuje žaludeční činnost a působí proti nadýmání. *Vnitřně se užívá nálev připravený z: 5g sušené bazalkové natě, které se přelijí 4dcl vroucí vody. Pije se jednou denně. Při dráždivém kašli bývala doporučována také jako kloktadlo. Kombinuje se hlavně s heřmánkem a fenyklem.
Bedrník anýz (Pimpinella anisum)
Tato rostlina pochází z Přední Asie. V lidovém léčitelství i v medicíně se užívala už velmi dávno. Roste na pastvinách, lukách, na mezích či v křovinách. V lidovém léčitelství se používá kořen, který se sbírá buď na jaře a to v březnu či dubnu, případně na podzim zejména v září a říjnu. Suší se šetrně při teplotách do 35°C. Obsahuje zejména silice, saponiny, kumaríny (pimpinellin) a třísloviny. Zvyšuje sekreci žláz hlavně v dýchacích cestách a tak usnadňuje odkašlávání. Furanokumaríny působí přecitlivělost vůči slunečnímu záření.
*Vnitřně ho podáváme v nálevu připraveném: přelitím 2,5g sušeného bedrníkového kořene šálkem vroucí vody nejlépe dvakrát denně. Sekretolytický účinek bedrníku je z výhodou užíván při katarálním zánětu horních cest dýchacích. Někdy se užívají lihové výtažky.
Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus)
Tento strom je původem z Austrálie a Tasmánie, ale dnes se pěstuje po celém světě i v horských lesích. V dubnu, ještě před rozvinutím, se sbírají borové pupeny. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu přirozeným teplem. Sušené pupeny silně voní po pryskyřici. Borovicové pupeny obsahují hlavně silici s alfa pinenem. Terpentýnový olej, který je přítomný ve dřevě, dráždí kůži i sliznice. Vnitřně, v malých dávkách ve formě inhalací nebo aerosolových směsích, ulehčuje odkašlávání. Používá se při akutních zánětech dýchacích cest a bronchiektaziích.
Kdy se aplikaci raději vyhnout
Jeho použití by se měli vyhnout lidé s chorobami ledvin.
Hlavěnka dávivá, Brazilská ipekakuána (Cephaëlis ipecacuanha)
Hlavěnka pochází z Brazílie, kde se pěstuje i roste ve volné přírodě. V červnu a červenci se sbírá kvetoucí nať. Suší se při teplotách do 45°C. Obsahuje zejména alkaloidy (vinkamin,vinkanorín, vinblastin, vinkristin a mnoho dalších), saponiny, třísloviny, pektín, hořčinu vincín, flavony, deriváty kyseliny ursolové. V lidovém léčitelství se používal k tlumení kašle.
Pozor na bezpečnost
Rostlina je silně účinná a mohla by způsobit při nesprávném užití otravu. Protože známe řadu bezpečnějších rostlinných prostředků, dávkování nati brčálu barvínku neuvádíme.
Brukev černohořčice (Brassica nigra)
Tato rostlina se k nám rozšířila ze Středomoří. Zplanělý břečťan se vyskytuje občas ve stinných lesích. Na jaře nebo v létě se sbírají listy, které se suší. Při sušení nesmí zhnědnout. Zhnědlé listy je třeba odstranit. Listy břečťanu obsahují saponiny, glykosidy, třísloviny, kyselinu chlorogenovou a jód. Množství obsahových látek se může lišit podle stanoviště, kde rostlina roste. *Vnitřně se užívá odvar připravený z: 1,5g sušeného listu břečťanu, který vložíme do šálku studené vody. Přivedeme k varu a v zakryté nádobě vaříme 10-15 minut. Pak necháme dalších 15 minut stát a přecedíme. Odvar se pije obden ráno nalačno nebo večer před spaním.
Pozor při srdečně-cévních onemocněních
Čerstvé listy mohou při sběru vyvolat podráždění kůže V terapeutických dávkách nemá vedlejší účinky. Tyto dávky ale není vhodné překračovat, neboť by mohlo dojít k otravě. Po požití větších dávek může dojít u postižené osoby ke zúžení cév a zpomalení srdeční činnosti. Užívání břečťanu proto také není vhodné pro pacienty se srdečními a cévními chorobami.
