S problematikou nadměrné váhy se potýká spousta lidí zejména ve středním věku, kdy úroveň fyzické aktivity klesá vinou např. rodinných závazků, ale - přiznejme si - i vinou zvýšené tendence k pohodlnosti. Obezita se proto stává čím dál více chronickou nemocí zejména v ekonomicky vyspělých státech západní Evropy a ve Spojených státech ...
Obezita se stala velkým problémem soudobé společnosti, patří mezi tzv. civilizační choroby. Její prevenci a léčbě je věnována velká pozornost. Závažná obezita se často kombinuje s dalšími onemocněními, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků, onemocnění pohybového systému, poruchy dýchání ve spánku atd.
Lidé, kteří se opakovaně neúspěšně pokoušejí zhubnout, by měli absolvovat léčbu obezity pod dohledem odborníků na specializovaném pracovišti, které se léčbou obezity zabývá (obezitologie). U léčby obezity se nejedná pouze o samotný úbytek váhy, ale také o celkové zlepšení zdravotního stavu, a to jak fyzického, tak i psychického.
U závažnějších forem obezity může kromě individuálně nastavené diety a pohybového režimu pomoci i doplňková farmakologická léčba Na farmakoterapii je třeba pohlížet jako na součást komplexní strategie léčby obezity. Léčba může probíhat výhradně na základě indikace a pod dohledem ošetřujícího lékaře.
Pokud však z nějakých důvodů konzervativní léčba nepřináší výsledky, je možné uvažovat o bariatrické operaci.
Pro jaké pacienty jsou bariatrické operace vhodné?
Chirurgická léčba obezity je léčebnou metodou pouze u vysokého stupně obezity, kde zcela selhaly všechny dosavadní způsoby konzervativní léčby a komplikace spojené s touto extrémní obezitou vážně ohrožují zdravotní stav pacienta.
Doporučení pacienta k bariatrické operaci vyžaduje multidisciplinární přístup, jehož cílem je komplexně posoudit celkový stav pacienta. Tým indikujících specialistů se skládá z následujících odborností: internista, psycholog se zkušenostmi v problematice obézních pacientů, nutriční terapeut, bariatrický chirurg, anesteziolog a případně další specialisté podle přidružených chorob pacienta.
Kandidátem bariatrického výkonu je spolupracující nemocný s obezitou 3. stupně ( BMI 40 a více) nebo obezitou 2. stupně (BMI 35 až 40) a s komplikujícími chorobami, u nichž lze předpokládat zlepšení po snížení tělesné hmotnosti (například cukrovka, vysoký krevní tlak a další kardiovaskulární a metabolická onemocnění).
Nutnou podmínkou pro indikaci pacienta je předchozí minimálně šestiměsíční obezitologická a psychologická péče zaměřená na konzervativní postupy léčby obezity (dietní a režimová opatření). Toto období slouží mimo jiné i k ověření spolupráce pacienta při řešení jeho obezity. Pacient by rovněž měl během tohoto období za „dozoru“ dietologa zhubnout 10 % své hmotnosti.
V případě, že je pacient k léčbě tímto způsobem indikován, je operace hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Typy bariatrických zákroků
Operace žaludku, které jsou podstatou chirurgické léčby obezity (bariatrie), probíhají laparoskopicky, tedy pomocí několika malých řezů. O tom, který typ operace je nejvhodnější, rozhodne lékař s ohledem na další související onemocnění a celkový zdravotní stav pacienta. Nejčastěji požívané metody ve světě jsou tubulizace žaludku a gastrický bypass. Vítanými vedlejšími výsledky operace mohou být snížení počtu buněk vytvářejících tzv. hormon hladu, které vede k vymizení pocitu hladu, antidiabetický efekt a snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi.
- Gastrický bypass spočívá v rozdělení žaludku na menší (horní) část, která zůstává funkční, a na větší (dolní) část, která se při operaci vyřazuje „z provozu“. Při operaci dojde k napojení tenkého střeva na horní část žaludku. Tím se zmenší objem žaludku a plocha pro vstřebávání potravy.
- Tubulizace žaludku je operace, při které odborníci provedou zúžení žaludku odstraněním jeho části. Díky operaci se nejen zmenší žaludek, ale také se sníží počet buněk vytvářejících tzv. hormon hladu, a tedy i ke snížení, nebo zmizení pocitu hladu. Dalším efektem těchto operací je též dlouhodobé a výrazné zlepšení cukrovky u pacientů s diabetem II. typu. Po operaci se upravuje také krevní tlak, snižuje se hladina tuků v krvi a zlepšuje se spánková apnoe.
- Bandáž žaludku je operativní zákrok, který spočívá v přiškrcení horní části žaludku pomocí silikonového kroužku. Díky bandáži mají pacienti i po velmi malých porcích jídla pocit, že jsou plni. Od této operace se postupně ustupuje vzhledem k horším výsledkům – žaludek nad bandáží se velmi často roztahuje a efekt operace se snižuje.
- Plikace žaludku je ve světě považována za experimentální metodu a využívá se velmi málo. Při operaci se část žaludku zanoří dovnitř a podélně se zašije. Díky zanoření se zmenší prostor uvnitř žaludku a pacient v něm má méně místa.
Operace není pro každého
Úspěšné bariatrické zákroky přinášejí výsledky vedle snížení hmotnosti zejména v podobě podstatného zlepšení zdravotního stavu pacienta. Například u 50-90 % morbidně obézních pacientů dojde po operaci k výraznému zlepšení kompenzace diabetu II. typu, upravují se i další onemocnění jako vysoký krevní tlak, dna a ortopedické poruchy.
Tato léčba však zdaleka není vhodná pro každého. Jedním z hlavních kontraindikačních kritérií je, že pacient nemůže prokazatelně doložit absolvování dosavadní obezitologické péče nebo není-li schopen účastnit se dlouhodobého pozorování a léčby. Překážkou jsou i psychotická onemocnění, deprese a poruchy osobnosti, závislost na alkoholu či drogách, neschopnost péče o sebe bez dlouhodobého rodinného či sociálního zázemí, důvodem může být i nádorové onemocnění či těhotenství.
Úspěch bariatrické operace závisí na disciplině pacienta
Pro dobrý efekt bariatrické operace je zcela zásadní dodržování doporučeného pooperačního režimu a doživotní obezitologické sledování. Nutné je také celoživotně dodržovat speciální stravovací režim.
Odlišné je stravování v prvních týdnech po operaci, kdy se organismus adaptuje na prodělaný výkon. První den po operaci se začíná tekutou dietou a postupně se podle tolerance pacienta přechází na kašovitou, polotuhou až tuhou stravu. Tento proces adpatace trvá obvykle čtyři až šest týdnů.
Celoživotně je pak nutné stravovat se pravidelně v malých porcích. Obvykle se doporučuje pět až šest jídel denně o objemu jednotlivé porce do 150 ml. Dále je nezbytné oddělovat pitný režim od jídla. V praxi to znamená, že mezi jídlem a pitím by měl být odstup alespoň 30 minut (později lze snížit na 15 minut).
Je rovněž potřebné po celý život pacienta sledovat jeho základní fyziologické parametry jako je krevní obraz, hladina železa, vitaminů a další, a v případě nedostatku některých z nich je pak doplňovat. Rovněž je například nutné sledovat případný rozvoj osteoporózy.
Nedílnou součástí režimových opatření po bariatrické operaci je i pravidelná pohybová aktivita přiměřená zdravotnímu stavu pacienta. K lepší adaptaci na doporučený režim přispívá i následná psychologická péče.
Právě změna životního stylu a životosprávy je podstatná a klíčová. Při léčbě obezity je důležité mít realistické cíle. Pacient nemění pouze jídelníček, ale celý svůj životní styl a přístup, jen tak může dojít i k následnému zlepšení přidružených onemocnění, o kterých jsme hovořili v úvodu.
