Kyselina listová, jeden z vitaminů skupiny B, byla objevena poměrně nedávno, v roce 1940, extrakcí ze špenátu. Lidské tělo si ji nedokáže dostatečně dlouho uchovávat, proto je důležitý její pravidelný přísun. Dobrým zdrojem kyseliny listové je zelenina (hrášek, brokolice, chřest, růžičková kapusta, špenát), maso a vnitřnosti (játra) Vyskytuje se také ve vejcích a celozrnných výrobcích.
| Zdroj | množství kyseliny listové v µg/100g |
| Játra | 300-1800 |
| Droždí | 1500 |
| Brokolice | 170-190 |
| Zelený salát | 20-200 |
| Špenát | 50-200 |
Kyselina listová je však velice labilní vitamin, ničí se teplem, přístupem vzduchu, světla, je citlivá i k oxidaci při styku s některými kovy. Tepelná úprava pokrmů, oxidace vzdušným kyslíkem stejně tak jako dlouhé skladování zeleniny dokáže zničit až polovinu kyseliny listové. Zeleninový salát bychom tedy neměli dávat do kovové misky; lepší je ho trhat, nikoliv krájet. Vzhledem k této labilitě je velmi těžké "sníst" denně požadované množství kyseliny listové, proto se doporučuje užívat preparáty, obsahující kyselinu listovou.
Účinky
Účastní se buněčného dělení a tvorby nukleových kyselin, tím zasahuje do přenosu genetické informace v buňce. Proto je tak důležité, aby těhotné ženy měli dostatek tohoto vitaminu. Je naprosto nepostradatelná pro správný vývoj plodu. Kritické období je hlavně v prvních fázích těhotenství t.j. 17. - 30. den po početí, tedy v době, kdy těhotná žena ještě nemusí o svém těhotenství vůbec vědět.
Pomáhá při tvorbě látek důležitých pro činnost nervového systému. Je důležitá pro správnou krvetvorbu, spolu s vitaminem B12 a železem se podílí na tvorbě červených krvinek. Kyselina listová má také důležitou roli v metabolismu aminokyselin a bílkovin, takže se podílí prakticky na všech růstových a vývojových procesech v organismu, jak je například tvorba svalů a hojení ran.
Kyselina listová se účastní metabolismu homocysteinu. Homocystein je látka, která vzniká při trávení bílkovin. Jeho vysoká hladina v krvi je spojována s vyšším rizikem vzniku chorob srdce a cév (podobně jako vysoká hladina cholesterolu). Kyselina listová spolu s vitaminem B6 a B12 odbourávají škodlivý homocystein na neškodný methionin. Vyšší příjem těchto tří vitaminů by tedy měli mít všichni lidé s určitými předpoklady ke vzniku onemocnění srdce a cév.
Hladina kyseliny listové (a také ostatních vitaminů a minerálních látek) v těle může z různých důvodů klesnout a být příliš nízká. Příčinou jsou nevhodné stravovací zvyklosti, dlouhotrvající nebo jednostranné redukční diety, nadměrná spotřeba alkoholu a cigaret. Navíc může nízkou hladinu kyseliny listové způsobit příjem orální antikoncepce. Těhotenství samo o sobě ještě zvyšuje potřebu kyseliny listové. Vědci zjistili, že hladina v krvi, která byla dříve normální, ve druhém a třetím měsíci těhotenství poklesne. Kromě toho existují určitá léčiva jako např. k léčbě epilepsie nebo zánětlivých střevních onemocnění, která vedou ke zhoršenému využívání kyseliny listové v těle.
Nedostatek kyseliny listové v obecné populaci je poměrně častý, a to i v průmyslově vyspělých zemích. Mezi běžné projevy nedostatku kyseliny listové patří únavnost, ztráta energie, citlivost a bolestivost jazyka a sliznic ústní dutiny. Velký nedostatek kyseliny listové může způsobit i určitou formu anémie – chudokrevnosti. Závažný je nedostatek kyseliny listové u těhotných žen. Nedostatek tohoto vitaminu může způsobit defekt míšní trubice a předčasné narození dítěte, případně potrat.
Příliš vysoké dávky mohou být nebezpečné lidem s rakovinou vázanou na hormony, jako jsou například rakovina prsu a prostaty. Vysoké dávky, které neodpovídají doporučeným dávkám, mohou u epileptiků vyvolat epileptický záchvat.
Dávkování
Doporučená denní dávka je 400 µg (0,4 mg) kyseliny listové. Pro těhotné a kojící ženy 600 g denně. Nejvyšší přípustné množství v denní dávce podané formou potravních doplňků je 1000 g (1 mg) . Ženy, které plánují otěhotnění, by mít dostatečný příjem kyseliny listové už nejméně 4 týdny před početím, nejlépe však tři měsíce před plánovaným otěhotněním. To znamená, že všechny ženy, které si přejí dítě by měly již v předstihu a během těhotenství přidávat 300-400 µg kyseliny listové k normální stravě. A pokud existuje nějaké zvláštní riziko nebo genetická dispozice pro vznik defektu nervové trubice nebo jiné poruchy, mělo by toto množství být ještě zvýšeno.
Pokud užíváte doplněk se samotnou kyselinou listovou, přidejte ještě vitamin B12, nebo užívejte kombinovaný přípravek. Nadbytek jednoho vitaminu může totiž maskovat nedostatek druhého.
Použití
Preventivní užívání kyseliny listové ještě před plánovaným těhotenstvím snižuje riziko vrozených poškození mozku nebo míchy a těžkých vývojových vad. Nervová trubice se uzavírá mezi 15 a 28 dnem po početí, právě v době, kdy mnohé ženy teprve zjišťují, že jsou těhotné. To je důvod, proč odborníci doporučují, aby ženy používaly doplňky s kyselinou listovou 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím a měly by v tom pokračovat alespoň během prvních tří měsíců těhotenství.
Dále se používá preventivně u lidí trpícími depresemi, kdy se snižuje hladina homocysteinu o kterém se předpokládá, že k depresím přispívá. Homocystein má vliv na rozvoj celé řady onemocnění, proto je preventivní podávání kyseliny listové doporučováno i u osteoporózy, dráždivého tračníku, prevenci srdečních a cévních chorob, prevenci Alzeheimerovy choroby a pro udržení dobrého zdravotního stavu.
