Houkání sanitky místo nazdobeného auta pro nevěstu. To byl důsledek toho, že paní Květa dlouho nepřiznávala své potíže s nadměrným pocením. Její potíže trvaly asi tři roky a začaly spolu s menopauzou. „Byla jsem připravená, že mi v přechodu nebude dvakrát dobře, ale to, že se mohu začít takhle potit, jsem nevěděla,“ vzpomíná na pokažený svatební den.
Květa (49) začala mít potíže s nástupem klimakteria. To se u ní projevovalo návaly horka, pocením, depresivními náladami. “ Věděla jsem, že návaly a pocení patří k věci, takže jsem byla klidná. Pocení ale začalo být opravdu problémem. I v zimě, když bylo venku pod nulou, jsem se vracela domů z města s propocenou halenkou i svetrem. Začala jsem se oblékat jen lehce, ale efekt žádný. Byla mi zima, ale propocená jsem byla stejně – a ještě jsem nastydla. Nerada na to vzpomínám,“ říká Květa.
Protože Květa žije sama, nikdo o jejích problémech nevěděl. „Svěřila jsem se jen obvodní lékařce, ale ta to přikládala právě přechodu a hormonálním změnám a říkala, že to musím vydržet, že se to ustálí. Neustálilo se nic, jen já raději nechodila moc ven, abych se nemusela stydět. A když už jsem ven šla, držela jsem v podpaží dva kapesníky, abych neměla tak mokré oblečení,“ odhaluje paní Květa své maskovací metody.
Samozřejmě, že se po celou dobu snažila najít něco, co by pocení zastavilo, nebo aspoň omezilo. Stejně jako všichni, kdo trpí nadměrným pocením (hyperhidrózou), měla zásobu antiperspirantů, deodorantů a zásypů. „Pomohlo to, ale jen na pár minut. Pochopila jsem, že tohle pocení nezastavím, ale nevěděla jsem, co s tím,“ přiznává Květa.
Okolí si už všímalo, že se z jindy veselé Květy stává samotářka. Její dcera, která žila tou dobou v zahraničí, si toho všimla i po hlase a při pravidelných telefonátech se snažila zjistit, co se mamince stalo. „Nechtěla jsem jí přidělávat starosti, takže jsem se vymlouvala na bolesti zad, bolesti hlavy. Doufala jsem, že než přijede z Anglie domů, tak to přejde. Nepřešlo. A tak jsem se začala bát. Za pár měsíců měla být v Praze svatba – moje dcera si měla brát přítele, s kterým žije v Londýně. Chystala se sem tudíž celá jeho rodina. Moc jsem se těšila, ale na druhou stranu jsem se bála té ostudy, až s ní půjde k oltáři úplně propocená máma,“ vzpomíná Květa.
Několik měsíců zařizování svatby, ale i nervů z prozrazení se na Květě podepsalo a ve svatební den ráno se jí udělalo špatně. Dokonce tak, že přivolaný lékař nevyloučil infarkt, a tak jela Květa místo na radnici do nemocnice. Naštěstí se ukázalo, že jde o celkový kolaps z fyzického i psychického vyčerpání, ale i tak zná svatbu jen z fotografií.
„Naložila jsem si toho na sebe moc. To, že jsem k tomu byla ještě nervózní ze svých potíží s pocení, byla jen poslední kapka. Dceři jsem se nakonec přiznala svoje potíže a společně jsme hledaly všechny možné informace na internetu. Díky tomu, že mi v nemocnici udělali všechna vyšetření, věděla jsem, že jsem jinak zdravotně v pořádku – nemám diabetes, potíže se štítnou žlázou ani další choroby, které mohou nadměrné pocení způsobit. Právě dcera narazila na diskuse lidí, kteří mají stejné potíže jako já – a jsou to i mladí. Mezi nimi jsem objevila i řešení svých potíží: přípravek, který podle jejich zkušeností fungoval, i když se používá jen jednou denně a poté jen jednou za týden. Jsem ráda, že zabírá bez ohledu na věk, a pomohl i mně. Pomohl mi nejen on, ale i pocit, že nejsem se svými potížemi sama,“ konstatuje na závěr Květa.
RADY A TIPY NAŠICH ČTENÁŘŮ, JAK ZABRÁNIT NADMĚRNÉMU POCENÍ, ZVEŘEJŇUJEME V TÉTO RUBRICE.