Občas to vypadá, že osud musí hodně pomoci náhodě, aby vás potrápil neobvyklým úrazem. Kdo by čekal, že málem ohluchne proto, že na půl hodinky pohlídá sousedce psa. Paní Vlaďce se to ale stalo...
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Náš 16 letý syn Vili chvíli neposedí. Buď brázdí okolní cyklostezky na bruslích nebo na kole, v létě plave, hraje fotbal, volejbal a v zimě jezdí na všem co patří na sníh. Výsledkem toho je, že nás na amblunci znají jménem a vítají nás jako staré známé.
Letos se obzvlášť daří. Jen slezl poslední sníh a třída vyrazila na hodinu tělocviku na hřiště, Vili si při běhu natrhl vazy v koleni a dostal slušivou ortézu. Po třech týdnech, kdy s ním šili všichni čerti, mohl ortézu sundat. 28.4 si tak napsal do kalendáře poznámku "Hurá bez ortézy". 30.4 jel s kamarády na kole do vedlejšího městečka na pálení čarodějnic. Pozdě večer se vrátil, v ruce blatník a tvář bolestně staženou. Prsty na ruce v nepřirozeném úhlu, nohy sedřené... Na úzké cestě se vyhýbal protijedoucím cyklistům, najel na kraj, kolo sjelo a Vilimu se do cesty postavil strom.
Naše cesta opět vedla na pohotovost. Jen dva dny od sundání ortézy z kolena dostal napřed dlahu a po čase sádru na ruku. Měl obrovské štěstí v neštěstí. Zaprvé protože měl přilbu! Přilba se nárazem odlomila, ale synova hlava zůstala celá. A za druhé, že nenaletěl na právě ořezané větve, které tam nebezpečně trčely. Jedna pořádně silná a ostrá právě v úrovni přilby.
Řekne se - jeden pád z kola -ale když pan doktor řekl, že měl kluk anděla strážného, který odvedl perfektní práci, rozbrečela jsem se. Jak málo stačilo k tomu, aby se zdravý kluk těžce zranil nebo dokonce mnohem hůř. V tu chvíli jsem děkovala tomu, že je naučený, že bez přilby nesmí na kolo. Jedna chvilka by stačila k tomu, aby se nám všem otočil život naruby. Dneska už je Vili zase v pořádku. Zlomeniny prstů jsou vyléčené, odřeniny zhojené a celou příhodu synovi připomíná jen jizva na noze. Na kolo nezanevřel a dál jezdí po cestách a cestičkách.
Jájina Springlová
Přidat nový komentář