Kryoterapie - léčba chladem

Na extrémně nízké teploty reaguje organizmus celkovou mobilizací. Dochází k zvýšení prokrvení a tím zásobení tkání kyslíkem, aktivuje se metabolizmus, odplavení škodlivin lymfatickou a krevní cestou. Stimuluje se tvorba hormonů podporujících dobrou náladu i ostatních, aktivuje se imunitní systém a protizánětlivé procesy, snížuje se vnímání bolesti.

Výhodou místní kryoterapie je její přesné zaměření na postiženou tkáň a možnost přesného dávkování chladu s ohledem na diagnózu. Výhodou celkové kryoterapie je pak navíc její celkové působení na organismus, tedy účinná  regenerace, vyplavování různých hormonů (endorfinů, katecholaminů, protizánětlivých látek) či úprava metabolických procesů.

Lokální  kryoterapie

Lokální kryoterapie je léčba pomocí místní aplikace chladu. Pro zjednodušení ji můžeme dělit na dva směry, a to na léčebně-rehabilitační a chirurgický. Léčebně-rehabilitační směr (samostatná lokální kryoterapie) aplikuje chlad lokálně na povrch těla, na místa chronických zánětlivých změn, bolestivých afekcí atd. Chirurgický směr (kryochirurgie) ničí patologické tkáně extremním chladem pomocí speciálních přístrojů či sprejů (obsahujících většinou kapalný oxid dusnatý).

Lokální kryoterapie, léčebně-rehabilitační směr

Je to místní léčba chladem, která spočívá v okrskovém chlazení kůže. Lokální kryoterapie se může aplikovat formou sprejů (vypařování těkavých látek), speciálních gelů, ochlazováním tkáně prouděním studeného vzduchu, aplikací chladících polštářků s ledem (kryosáčky), formou studené vířivé koupele nebo chůzí v ledové lázni (dle Priessnitze). Nejčastěji užívaná je léčba pomocí proudění studeného vzduchu (ochlazeného na teploty až k -30°C). Používá se stejně jako celková kryoterapie především u revmatických a degenerativních změn a zánětů  pohybového aparátu, pooperačních stavů, proti otokům, k tlumení bolesti (na rozdíl od celkové kryoterapie však nezpůsobuje celkové změny v organismu - vylučování endorfinů, celkovou regeneraci organismu atd.).

Nejvýznamnější účinky lokální kryoterapie

• Snížení aktivity zánětlivých procesů.
• Zmenšení otoků.
• Urychlení hojení poraněných oblastí.
• Pooperační rehabilitace.
• Úleva od bolesti.
• Zlepšení klinického a funkčního stavu pacienta díky zvýšené pohyblivosti ochlazených kloubů a zvýšení svalové energie.
• Popáleniny - zmírnění teplotního šoku.
• Neinvazivní léčba žilních cest (pavoučí angiom).
• Léčba revmatických a degenerativních kloubních onemocnění.
• Odstraňování svalových křečí.
• Léčba onemocnění svalů, šlach, podvrtnutí, mezižeberních nervů, sedacích nervů, bolesti v kříži a parézy.
• Kosmetické terapie - odstranění celulitidy, akné a jemných vrásek v obličeji.

Tato léčba je limitovaná kožní plochou, rychlostí proudícího vzduchu a časem (trvání terapie od několika vteřin až po několik minut). Vysoká rychlost proudícího vzduchu a krátký ošetřovací čas (1-3 minuty) má analgetické (protibolestivé) účinky. Redukuje se akutní zánět, zároveň je to prevence otoků a bolesti. Nižší rychlost proudícího vzduchu a delší ošetřovací čas (3-10 minut) má relaxační účinky. Redukuje se svalové napětí, zmenšují se svalové kontraktury. Výhodou lokální léčby je, že chlazení provádíme přímo na postiženou tkáň a že chlazení lze dávkovat podle diagnózy. Takto je kryoterapii možné provádět i u klaustrofobních pacientů. Lokální léčbu je možné aplikovat až 3krát denně s odstupy minimálně tří hodin.

Kontraindikací pro lokální kryoterapii jsou:

• Kryoglobulinemie.
• Chladová aglutinace nebo hemolýza.
• Chladová urtica.
• Chladová alergie.
• Nedostatečná trofika tkání.
• Poruchy mikrocirkulace.
• Raynaudova choroba.
• Polyneuropatie.
• Omrzliny.

Kryochirurgie (kryokaustika)

Jedná se o lokální chirurgickou léčbu extrémním chladem (např. CryoPen „pracuje“ při cca -89°C pod tlakem 55 bar). Kryochirurgie je využívaná především v kožním lékařství, v estetické medicíně a v onkologii. Jejím principem je kryodestrukce (nekróza navozená mrazem) poškozených či abnormálních tkání. Při dostatečně rychlém a hlubokém zmražení živé tkáně po jejím rozmražení dochází k poškození buněk, která vedou k odumření (nekróze) zmražené tkáně. Ponechání této tkáně v jejím místě včetně vazivových vláken pak umožňuje v mnoha případech jednodušší hojení a nahrazení jizvou, v některých případech dokonce regenerovanou tkání daného orgánu.

Jako ochlazující médium se používá nejčastěji kapalný oxid dusnatý metodou spreje nebo uzavřeného kryochirurgického přístroje, který teplo tkáni odebírá kovovou kontaktní plochou, tzv. kryodou. Kryochirurgický přístroj má výhodu ve větší přesnosti a kontrolovatelnosti celého procesu.

V kožním lékařství se kryochirurgie používá k odstraňování kožních nádorů a lézí, jako jsou bradavice, fibromy, papilomy, solární keratomy, jaterní skvrny, hypertrofické jizvy, hemangiomy, kde v některých oblastech umožňuje jednodušší zákrok s tvorbou kosmeticky přijatelné jizvy. Aplikace je téměř bezbolestná, není nutná anestézie ošetřované oblasti, je to rychlý a komfortní ambulantní zákrok. Ranky se většinou hojí bez komplikací. Nejdříve může místo po aplikaci kryochirurgie mokvat, takže cílem je ranku nechat volně vysušit a zamezit kontaktu s infikovanou vodou. Po vysušení se vytvoří strup, který se odloučí, spodina je většinou klidná, esteticky uspokojivá.

Dalšími možnostmi kryochirurgie jsou především nádory prorůstající kůží, kde je možno i opakovaně redukovat jejich velikost, v některých případech i kompletně odstranit. Kryochirurgie umožňuje také zprůchodnění dutých orgánů, ve kterých je to technicky a biologicky možné, tedy především dolní části konečníku (dříve i léčba hemeroidů), průdušnice a velkých průdušek. Technicky je možno zprůchodňovat i močovou trubici, zde se však v současnosti více požívají jiné postupy.

Celková kryoterapie, polarium, kryosauna

V současné době celotělová kryoterapie je metodou, používanou ve stále větším měřítku, především v rehabilitačních centrech, v lázeňství, ve sportovní medicíně, ale i přímo při různých medicínských diagnozách jako léčebná metoda. Celková kryoterapie je aplikace extrémní teploty nižší než -110°C, maximálně však zhruba do -150°C, na povrch celého těla po dobu 2-3 minut. Cílem léčby je vyvolat fyziologickou reakci těla na extremní chlad. Hluboký mráz kryoterapie pacientovi neublíží díky tomu, že uvnitř polarium obsahuje pouze upravený suchý vzduch, technicky absolutně zbavený vlhkosti. Nedochází tedy vůbec ke snížení vnitřní teploty těla, prudce a výlučně se však ochladí jeho povrch, což vyústí v obrovské periferní překrvení, urychlení metabolismu a hojivých procesů.

Celkové působení chladu tlumí především bolest, zánětlivé a degenerativní procesy a navozuje relativní vazodilataci cév - rozšíření cév dosahující čtyřnásobných hodnot oproti stavu před započetím kryoterapie. Rozšíření trvá několik hodin a dochází při něm k výraznému zlepšení metabolismu tkání a rychlejšímu vyplavování škodlivých produktů metabolismu především z myoskeletálního systému. To má za následek urychlení hojení zranění a odstraňování pozůstatků zánětu. Zmírňují se i otoky tkání.

Účinkem polaria nastane radikální zvýšení hladiny hormonů tlumících zánětlivé reakce a zlepšujících náladu (endorfiny jsou tzv. hormony štěstí a dobré nálady), snižuje se svalové napětí, zvyšuje se rozsah pohybu postižených kloubů. Zvyšováním počtu T lymfocytů zlepšuje polarium výkonnost imunitního systému.

Nejlepšího terapeutického výsledku se dosahuje při aplikaci dvou sezení denně s minimálně 3-hodinovým odstupem. Nezbytnou následnou péčí je kineziologické cvičení po dobu cca 20 minut. Celkově by léčba měla trvat 2 až 6 týdnů; počet opakování by se měl pohybovat mezi 12 a 20 sezeními v jedné sérii, přičemž sérii lze opakovat několikrát ročně (nejčastěji 2-krát), záleží na základním onemocnění pacienta.

Indikace celotělové kryoterapie

Nejprve se celková kryoterapie používala především k pomocné léčbě revmatických onemocnění, a to především k potlačení bolesti a chronického zánětu revmaticky postižených kloubů a degenerativních změn kloubů, kloubních pouzder, svalů a šlach. Dle studií při léčbě dochází ke zlepšení funkčnosti kloubů, snížení bolestivosti, zvýšení pohyblivosti, a tím ke zlepšení životní spokojenosti pacientů. Postupně se škála indikovaných onemocnění rozšířila. 

• Chronická zánětlivá revmatická onemocnění s hlavní manifestací na kloubech (revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc).
• Artrózy velkých a malých kloubů, polyartrózy.
• Rehabilitace po operacích velkých kloubů a páteře, postoperativní otoky.
• Vertebrogenní syndrom (diskopatie, lumbago, ischiadický syndrom, stavy před a po operaci).
• Tendopatie (tenisový loket, zánět Achillovy šlachy, bolesti paty).
• Chronické bolestivé stavy, primární bolesti hlavy.
• Fibromyalgie.
• Porucha regulace svalového tonu – spasticita, dětská mozková obrna, svalové přepětí, ztuhnutí.
• Tupé trauma kloubů a svalů.
• Roztroušená skleróza.
• Lupenka s nebo bez kloubních projevů.
• Atopická dermatitida, neurodermatitida.
• Astma bronchiale, spastická bronchitida, alergická rhinitida.
• Svalový únavový syndrom.
• Poruchy rovnováhy, svalové koordinace.
• Poruchy centrální aktivity (centrální únavový syndrom, tzv. syndrom vyhoření, depresivní a úzkostné stavy, bolestivě podmíněné chronické poruchy spánku).
• Všeobecně psychofyzické stavy snížené výkonnosti
• Poruchy imunity vyvolané extrémními svalovými nároky, popř.stresově podmíněné funkční poruchy imunitního systému.
• Primární hypotonické poruchy oběhového systému.
• Celulitida.

V literatuře se udává i podpůrný efekt u léčby klimakteria, dle nejnovějších studií je pozitivní vliv i při léčbě tinitu (ušního šelestu) a nespavosti.

Celotělová kryoterapie je zpravidla ordinována jako celkový terapeutický koncept, který je při výše uvedených indikacích spojena s pohybovou terapií.

Kryosauna a sport

V dnešní době je již kryosauna často nedílnou součástí rehabilitace vrcholových sportovců, kteří ji užívají především pro regeneraci svalů a kloubů při velké fyzické zátěži. Doporučuje se vedle léčby bolestivých stavů pohybového aparátu i na rychlejší regeneraci po sportovních výkonech, ke zvýšení výkonnosti, při léčbě zátěžových otoků kloubů, natržených šlach či svalů.

Kryosauna a bioregenerace

Při léčbě chladem dochází ke zpomalování stárnoucích a degenerativních procesů (především zpomalení degenerace pojiva - kosmetický efekt polaria), normalizují se metabolické procesy (indikace pro pacienty s nadváhou a obezitou, kontrola celulitidy), dochází k oddálení únavy, zrychluje se regenerace po zátěži jak psychické tak i fyzické.

Kontraindikace kryosauny

Do kryokomory nesmí pacienti trpící kryoglobulinemií, kryofibrinogenemií, významnou anemií (chudokrevnost), agamaglobulinemií, alergií na chlad, extrémní nebo neléčenou hypertenzí (TK více než 160/110), Raynaudovou chorobou, chladovou kopřivkou, pokročilým hnisavým onemocněním, onemocněním centrálního nervového systému (není doporučováno u epilepsie), hypothyreosou, místními poruchami krevního zásobování a arytmií. Do kryokomory by neměli chodit ani pacienti, kteří měli před méně než 6 měsíci akutní infarkt myokardu, trpí chlopenní vadou, nestabilní anginou pectoris, akutním respiračním onemocněním, aktivní TBC, nádorovým onemocněním, kachexií a také klaustrofobií.

Věkové ohraničení

Celotělovou kryoterapii je možné aplikovat u dětí od 4 do 6 let, při teplotě –100°C, je nutné přizpůsobit frekvenci expozic a délku pobytu (max. 2 minuty). Ohraničení u pacientů vyššího věku se odvíjí od jejich celkového stavu. V některých centrech pokládají za relativní kontraindikaci věk nad 75 let.

Průběh procedury

Pacient musí být nejdříve u svého ošetřujícího lékaře komplexně vyšetřen (TK, EKG atd.). Přímo na místě se mu před procedurou opět změří krevní tlak. Před vstupem do kryokomory je nutné se pečlivě osušit, hlavně v místech kožních záhybů – v podpaží, za krkem a mezi nohami.

V lehkém sportovním oděvu (z čisté vlny nebo bavlny), s ochrannou rouškou přes ústa, rukavicemi, ponožkami, ochranou uší (čelenka) a speciálními dřeváky je uveden do předkomory s teplotou zhruba -60°C, kde se po dobu několika minut aklimatizuje, a poté je vpuštěn do hlavní kryokomory (-110°C až -150°C), kde dle stavu tráví obvykle 2 až 3 minuty. Pacient může kdykoliv terapeutickou kabinu sám opustit.

Doporučuje se pomalý nádech nosem a výdech ústy. Léčba je doplněna o cvičebně rehabilitační program, jenž využívá jedinečných účinků nízkých teplot na tělo, imunitní systém i psychiku. Ihned po opuštění kryokomory začne pacient cvičit na přístrojích alespoň po dobu 10 až 20 minut (stepper, aerobní cvičení). Po ukončení cvičení je vhodné protažení hlavních svalových skupin.

Po každém pobytu v polariu se dostavuje příjemně teplý pocit po celém těle a sníží se (někdy až úplně vymizí) vnímání bolesti. Tento stav trvá 6 až 8 hodin a je vyvolán přímým působením chladu na nervové receptory. Zpomaluje se vedení nervových vláken a vyplavuje se více endorfinů. Kryoterapie tedy navozuje stav, kdy lze zvýšit intenzitu a efektivitu rehabilitace, aniž by pacient pociťoval bolest.

Vedlejší účinky

Tato léčba je velmi dobře snášena, při správném dodržení indikací, kontraindikací a pravidel chování v kryokomoře jsou vedlejší účinky minimální.

Mohou se vyskytnout:

• Lokální omrzliny (nejčastěji v podpaždí – rychlejší výdej tepla).
• Bolesti hlavy.
• Lehký vzestup arteriálního tlaku.
• Pohybová dysbalance (při předávkování terapie - u spastické svaloviny může dojít k jejímu velkému uvolnění a zároveň k silnější aktivizaci antagonistických svalů).
• Dušnost, pocit závratě.
• Alergie na chlad (svědění, otoky).

Kryoterapie je moderní léčebně rehabilitační metoda, která si i v současnosti díky mnoha probíhajícím klinickým studiím neustále rozšiřuje indikační škálu onemocnění, u kterých může být využit její léčebný efekt.

Zdroj: www.kryokomory.cz