Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Darovat svou krev (popř. plasmu nebo krevní destičky) může každý zdravý muž či žena ve věku 18 - 65 let s hmotností nad 50 kg. Tzv. plnou krev, tedy plasmu a krevní destičky, mohou darovat ženy maximálně čtyřikrát ročně, muži až pětkrát ročně. Mezi odběry musí být pauza minimálně dvou týdnů, ideální je ale osmitýdenní pauza.
Pokud jdete krev darovat poprvé, měli byste s sebou mít občanský průkaz či jiný doklad totožnosti s fotografií a doklad o zdravotního pojištěnce. Připravte se na to, že budete muset vyplnit i poučení dárce krve a dotazník – oba vás poučí o tom, co by mohlo darování krve překazit a proč byste si ho případně měli rozmyslet – ať již s ohledem na vlastní zdraví, nebo na zdraví příjemců krve či krevních derivátů. Vaše krev bude také dopředu vyšetřena, budete podrobeni základnímu vyšetření.
Před odběrem byste měli jíst lehčí jídlo – netučné – a vypít alespoň půl litru tekutin.
Samotný odběr trvá pár minut
Při odběru darujete 450 ml krve – trvá to většinou 8 – 12 minut. Pokud jste si vybrali odběr plasmy nebo krevních destiček, bude to trvat déle, někdy až dvě hodiny – záleží na výsledcích vašeho krevního obrazu.
Kdy bude zapotřebí vaší krve?
Zajímalo by vás, jak bude vámi darovaná krev použita? Většinou to je při větších operacích – například při transplantacích, operacích srdce a plic. Uplatnění najde i při léčbě chudokrevnosti, nádorů nebo chorob krvetvorné tkáně. Bude použita i v dialyzačním procesu, při léčbě těžkých úrazů s velkou ztrátou krve, nebo při výměnných transfuzích novorozenců. Samozřejmě poslouží také pro výrobu léčiv z plasmy.
Co z toho budete mít?
Transfuzní centra preferují dárce dobrovolné – hlavně proto, že mají jistotu, že motivací jejich odběru není snaha přijít rychle k penězům, takže nemají důvod lhát při vyplňování zdravotních dotazníků. I když krev darujete, může vás těšit, že jste pomohli ostatním, ale i to, že jste pod pravidelným lékařským dohledem a odborníci vám pravidelně překontrolují krevní obraz a tlak. Hodí se také to, že máte v den odběru nárok na pracovní volno. Podle toho, u jaké pojišťovny jste, můžete čerpat další výhody.
O poruchách srážlivosti krve se dozvíte vše potřebné v tomto článku.
Dárcem krve se nesmíte stát, pokud patříte mezi osoby:
- s vyšším rizikem výskytu infekčních chorob (AIDS, žloutenky),
- HIV pozitivní nebo ty, kteří jsou s nimi v trvalém kontaktu,
- které prodělaly žloutenku typu A nebo mononukleózu, a to rok po uzdravení,
- s nádorovým onemocněním,
- které pobývaly v letech 1980-1996 déle než šest měsíců ve Velké Británii a ve Francii (teoretické riziko variantní Creutzfeldt-Jacobovy nemoci),
- s cukrovkou,
- se závislostí na drogách, ale nesmíte být ani jejich konzumenty,
- se závislostí na alkoholu,
- s onemocněním srdce,
- po transplantaci,
- s onemocněními krve,
- s chronickým onemocněním ledvin,
- s chronickým onemocněním zažívacího traktu,
- s astma bronchiale,
- s vysokým krevním tlakem - krev dávat mohou, pouze pokud jsou na monoterapii (jednom léku) a mají krevní tlak max. 130/80,
- alergické – trvale léčené (alergici bez léčby, kteří nemají akutní obtíže, krev darovat mohou),
- s autoimunitními chorobami,
- s epilepsií,
- s roztroušenou sklerózou,
- s glaukomem, zánětem sítnice,
- 6 měsíců po endoskopickém vyšetření,
- rok po transfuzi krve,
- 6 měsíců po tetování, piercingu,
- gravidní a kojící ženy a devět měsíců po porodu či půl roku po ukončení kojení,
- trvale užívající nějaké léky i volně prodejné, mimo hormonální antikoncepce a vitamínů,
- užívající přípravky lidského původu např. pro růstové a vývojové poruchy (lidský růstový hormon),
- po výkonu trestu ve vězení.
Dále nesmíte darovat krev:
- v době menstruace,
- 6 měsíců po pobytu v malarických oblastech,
- 1 měsíc po pobytu mimo Evropu,
- měsíc po přisátí klíštěte,
- měsíc po průjmovitém onemocnění,
- měsíc po dobrání antibiotik,
- alespoň 14 dní po lehčí virové infekci, včetně rýmy a kašle,
- alespoň týden po zhojení oparu.