Stejně jako u jiných vad, platí i u vad sluchových, že se mohou lišit stupněm závažnosti -- od lehkých přes středně těžké a těžké až po velmi těžké; navíc však v tomto případě musíme rozlišovat i různé typy vad...
Pokud je výsledkem onemocnění sluchového orgánu trvalá sluchová vada v podobě nedoslýchavosti, nezbývá zatím než korigovat sluch pomocí sluchadel.
Sluchadlo si můžeme představit jako malý zesilovač, protože přesně jeho funkci zastává - zachycuje zvuky z našeho okolí, zesiluje je a zesílené signály posílá dál. Sluchadlo může učinit zvuky jasnějšími a srozumitelnějšími, může je však také zesílit. Novější sluchadla dokonce dokážou potlačit zvuky v pozadí, zesilovat jen určité předem zvolené frekvence, anebo maskovat tinnitus (ušní šelesty).
Co je sluchadlo?
Sluchadlo je miniaturní elektronický přístroj tvořený dvěma elektroakustickými měniči, které převádějí zvuk (přesněji řečeno změny zvukového tlaku) na elektrický signál, a opačně, elektrický signál zpět na zvuk. Označujeme je jako mikrofon a reproduktor (nebo sluchátko). Mezi nimi je zesilovač, který má za úkol elektrický signál vhodně zesílit. Krom uvedených částí musí ovšem sluchadlo obsahovat ještě také baterii nebo akumulátor, který dodává všem jeho součástem potřebnou energii.
Tento celkem velmi jednoduchý elektroakustický řetězec (mikrofon-zesilovač-reproduktor) by dokázal vyrobit i žák základní školy. Těžko by se však již vyrovnal se dvěma hlavními požadavky kladenými na sluchadlo. Sluchadlo musí být za prvé velmi malé, aby ho nedoslýchavý člověk mohl nosit stále a bez jakéhokoli omezení. Za druhé, a to je ještě podstatnější, zesilovač musí být zkonstruován tak, aby bylo možné nastavit jeho vlastnosti plně dle sluchových požadavků pacienta. Tyto požadavky jsou u každého jiné, a proto je nezbytné každému uživateli sluchadlo individuálně vybrat a nastavit.
Proč nosit sluchadlo?
Již poměrně lehká nedoslýchavost je příčinou toho, že člověk začne obtížně rozumět tomu, co se v jeho okolí nebo přímo jemu povídá. Tento problém se výrazně stupňuje tehdy, mluví-li více lidí najednou (ve společnosti, na večírku ap.), nebo je-li současně přítomen hluk, který rozumění řeči ztěžuje. Typickým příkladem takovéhoto maskování řeči je např. dopravní hluk, který v přítomnosti sluchové vady znepříjemňuje nebo zcela znemožňuje hovor na rušných ulicích.
K dobrému rozumění řeči je nutné slyšet určitou oblast tónů, tzv. řečovou oblast kmitočtů, jejíž minimální frekvenční rozsah je 500 až 4000 Hz. V této oblasti kupodivu není zahrnuta základní frekvence lidského hlasu, která u muže leží okolo 100 Hz, u ženy o oktávu výše (200 Hz). Jak mohu rozumět řeči, aniž bych slyšel dobře základní kmitočet, na kterém se hlas tvoří? Nebo opačná otázka - mohu dobře slyšet hlasy, které na mě mluví, a přitom nerozumět, co se povídá?
Ke správné odpovědi je nutné si alespoň v základě objasnit, jak vypadá zvukový "obraz" řeči. Každá hláska, je-li správně vyslovena, má svou pevnou zvukovou strukturu. Její zvuk se skládá z mnoha tónů, tedy nejen ze základního tónu hlasu, ale i z tónů - a to především - mnohem vyšších (některé hlásky, tzv. neznělé, vůbec základní tón hlasu neobsahují). Přitom některé tóny jsou u dané hlásky slabší, jiné silnější, některé chybějí nebo mohou mít charakter šumu (u sykavek). Jejich rozmístění a vzájemná intenzita jsou však u stejné hlásky vždy stejné. Proto tuto hlásku rozeznáme vždy správně, bez ohledu na to, zda ji vysloví mužský, ženský nebo dětský hlas, i na to, jaká je její základní výška. Nedoslýchavý člověk, jehož sluch v oblasti vysokých tónů je poškozen, bude dobře slyšet zvuk hlasu. Uniknou mu však vysoké tóny, které pomáhají hlásky rozpoznat - tedy přiřadit je ke zvukovému vzoru, který má každý z nás uložen ve své paměti v centrální sluchové oblasti mozku. Výsledkem je typické líčení obtíží u pacientů se stařeckou nedoslýchavostí: "Víte, pane doktore, já slyším dobře, ale nerozumím!" Netýká se to ovšem pouze stařecké nedoslýchavosti, nýbrž všech nedoslýchavostí, kde práh sluchu není zhoršen rovnoměrně, ale stále více vzrůstá směrem k vyšším tónům. Pokud je ztráta sluchu na všech tónech rovnoměrná, pak pacient skutečně pociťuje zhoršení sluchu - zeslabení zvuků, které poslouchá.
Sluchadlo může pomoci tyto nesnáze vyřešit.
Miroslav Hroboň,Ivan Jedlička, Jaroslav Hořejší
převzato z knihy Trápí nás nedoslýchavost
vydané v nakladatelství Makropulos
Přidat nový komentář