Na čem je konzistence stolice závislá? Konzistence stolice je dána obsahem vody. Voda je hlavní součástí střevního obsahu. Pochází jednak z tekutin přijatých s potravou, jednak z trávicích šťáv. Ty jsou vylučovány především sliznicí žaludku a slinivkou břišní. Významným zdrojem vody je i žluč, která je tvořena v játrech a přes žlučník a žlučové cesty je vylučována do prvního oddílu tenkého střeva (dvanácterníku).
Na čem je konzistence stolice závislá? Konzistence stolice je dána obsahem vody. Voda je hlavní součástí střevního obsahu. Pochází jednak z tekutin přijatých s potravou, jednak z trávicích šťáv. Ty jsou vylučovány především sliznicí žaludku a slinivkou břišní. Významným zdrojem vody je i žluč, která je tvořena v játrech a přes žlučník a žlučové cesty je vylučována do prvního oddílu tenkého střeva (dvanácterníku). V tenkém a posléze tlustém střevě je obsah postupně zahušťován tím, že se voda vstřebává přes střevní sliznici do krve. Udává se, že tuhá stolice obsahuje asi 75 % vody. Je-li vody více jak 90 %, je stolice již velmi řídká, vodnatá.
Vedle konzistence je pro defekaci jistě důležitý i objem stolice. Co je pro objem stolice rozhodující?
Objem stolice závisí především na obsahu nestravitelných zbytků potravy, tzv. vlákniny. Tímto pojmem se označují všechny složky potravy, které lidské trávicí enzymy nejsou schopny rozložit tak, aby mohly být vstřebány ze střeva do krve a dále využity v procesech látkové výměny. Jde především o látky rostlinného původu, např. celulózu a leptin. Druhou složkou potravy, která určuje objem stolice, je voda. Nestravitelná vláknina má schopnost na sebe vázat velké množství vody, a tak zároveň ovlivňuje i konzistenci stolice.
Jaký je tedy normální objem nebo hmotnost stolice?
Zjistilo se, že stolice průměrného Evropana váží kolem 150--200 g. Afričan má oproti tomu stolici vážící průměrně 500 g a u některých divoce žijících kmenů má stolice hmotnost až kolem 1000 g. Je tedy vidět, že s narůstající společensko ekonomickou úrovní se hmotnost stolice snižuje. Příčinou je především složení stravy, kdy v naší stravě je minimální obsah nestravitelných zbytků. Tyto tvoří velice důležitou součást stravy z pohledu formování stolice a mnohokrát se ještě významu této složky potravy dotkneme.
Existuje vztah mezi množstvím požité potravy a množstvím stolice?
Žádný jednoduchý vztah mezi přijatým množstvím potravy a množstvím stolice neexistuje. Vše závisí opět na obsahu nestravitelných zbytků ve stravě. Existují například bezezbytkové diety, kdy je množství stolice minimální, a přitom jde o stravu s objemem normálním nebo dokonce i vyšším. Energeticky jsou tyto speciální diety bohaté a plně kryjí energetickou potřebu organismu.
"\n
MUDr. Petr Urbánek, CSc.
převzato z knihy Zácpa
vydané v nakladatelství Vašut
"
Přidat nový komentář