Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Na trhu jsou dnes k dispozici dvě různé vakcíny proti klíšťové encefalitidě, ale ať už si vyberete jakoukoliv, očkovací schéma bude velmi podobné. V případě výpadku v dodávkách očkovacích látek je možno zaměnit vakcíny, jak v základním konvenčním schématu, tak i v rámci přeočkování. Vakcíny nelze zaměňovat u zrychlených schémat.
V obou případech se kompletní očkování skládá ze tří dávek, aplikovaných do deltového svalu (u dětí do 18 měsíců do stehenního svalu), a následných pravidelných přeočkování. Řádné očkovací schéma (tedy ve standardní, nikoli zrychlené variantě) vypadá následovně:
Termín první dávky si můžete zvolit naprosto libovolně. Už dávno neplatí, že se očkování musí zahajovat jen během podzimních či zimních měsíců. Obecné pravidlo zní: čím dříve, tím lépe. Druhá dávka se u obou dostupných vakcín aplikuje po 1–3 měsících po podání první dávky.
Třetí dávka se aplikuje za 5–12, případně 9–12 měsíců po druhé dávce, záleží na druhu zvolené vakcíny. Po obdržení všech tří očkovacích dávek ve správném termínu není ještě vyhráno. První přeočkování je potřeba absolvovat za 3 roky od obdržení poslední očkovací dávky. Přeočkování se pak každých 3–5 let opakuje po celý život, pokud si chcete udržet dostatečnou hladinu protilátek.
Přisáté klíště během očkovacího schématu
Zahájení očkování po přisátí klíštěte u neočkovaného jedince nemá smysl, neboť je velmi nepravděpodobné, že by došlo k vytvoření dostatečné imunitní odpovědi před uplynutím inkubační doby onemocnění. Obecně se aplikace 1. či 2. dávky doporučuje s odstupem minimálně 28 dnů od přisátí klíštěte (možná inkubační doba onemocnění).
Pokud dojde k přisátí klíštěte v intervalu 14 a více dnů po druhé dávce, je možno očekávat dostatečnou imunitní odpověď.
Promeškání druhé a třetí dávky
Pokud promeškáte termín druhé dávky očkovacího schématu (tj. za 1–3 měsíce od první dávky), lze pokračovat aplikací opomenuté dávky za předpokladu, že od 1. dávky neuplynulo více než 12 měsíců. Interval mezi 2. a 3. dávkou by pak měl být 5-12 či 9-12 měsíců podle typu vakcíny.
Při promeškání třetí dávky očkovacího schématu lze pokračovat aplikací opomenuté dávky za předpokladu, že od 2. dávky neuplynuly více než 3 roky. První přeočkování se aplikuje za 3 roky od 3. dávky.
Při tom je však třeba mít na paměti, že každý organismus reaguje na očkování individuálně. Proto je vždy na místě konzultace s lékařem a individuální zvážení situace. Aktuální hladinu protilátek je možné otestovat také vyšetřením z krve.
Promeškání přeočkování
Pokud promeškáte termín pravidelného přeočkování, je možné aplikovat pouze jednu promeškanou booster dávku v případě, že od poslední dávky neuplynulo více než 10 let. Následně je vhodné pokračovat s doporučeným přeočkováním po 3 nebo 5 letech podle věku pacienta a použité očkovací látky.
Pokud jsou promeškané intervaly základního schématu či přeočkování delší než výše uvedené, pak je vhodná kontrola protilátkové odpovědi za 4 týdny po aplikaci opomenuté dávky, ideálně pomocí virus neutralizačního testu. V případě nedostatečných hladin protilátek se zahajuje celé základní konvenční schéma očkování.
U osob s prokázanou či očekávanou imunodeficiencí (jedinci náchylnější k infekčním onemocněním) je doporučeno přísné dodržování očkovacího schématu. V případě nedodržení intervalů je doporučeno celé očkovací schéma zahájit znovu.
Zdroj: www.infekce.cz
