Lumbální punkce je vyšetření, při němž lékař odebírá z Vašeho páteřního kanálu mozkomíšní mok. Páteřní kanál je prostor mezi obratli, ve kterém je uložena mícha. Dá se říci, že v mozkomíšním moku „plave“. Mícha je od ostatních struktur v páteřním kanálu oddělená míšními obaly.
1. Jak ji poznat?
První příznaky klíšťové encefalitidy jsou lehce zaměnitelné s chřipkou. Typické jsou bolesti sval a kloub, slabost a zvýšená teplota. Po několika dnech, kdy se zdá, že je vše v pořádku, začnou silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení.
Čtěte také: Klíšťová encefalitida může zpočátku vypadat jako běžná viróza
2. Kde hrozí nákaza?
Výskyt klíšťové encefalitidy na našem území je v poslední době prakticky plošný. Klíšťata se nevyskytují pouze v listnatých nebo smíšených lesích. Vhodné prostředí je pro ně i v okolí vodních toků a na loukách. Ráda mají husté, nízké listnaté porosty, ve kterých je dostatek větší zvěře, a kde zároveň roste tráva a jiná hustá vegetace. Ta vyhovuje pro změnu například hlodavcům a ptákům.
„Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky (včetně městských) nebo i horské oblasti,“ upozorňuje na změnu, která nastala ve výskytu klíšťat MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.
3. Co s klíštětem?
Zásadní pravidlo je, že klíště je třeba odstranit co nejdříve. Rychlé a správné odstranění klíštěte je velmi důležité pro snížení rizika přenosu infekce, je-li klíště infikované.
Jak odstranit klíště?
Nejbezpečnější je odstranění klíštěte pomocí speciální plastové karty či háčku se zářezy, kterým se klíště nejdříve podebere a pomalu a vytrvale táhne – popřípadě mírně viklá, aniž by se klíště rozmáčklo a vytlačilo obsah střeva do rány. Někdy se ale stane, že je klíště opravdu velmi malé. V takovém případě se vezme vatová štětička, navlhčí se a klíště se vyviklá. Vytáčení po směru či proti směru hodinových ručiček nemá faktické opodstatnění. Jakmile je klíště odstraněno, rána se pečlivě vyčistí pomocí běžné, nejlépe jódové dezinfekce. Během vytahování klíštěte je vhodné mít gumové rukavice. Riziko kontaminace a infekce hrozí i při odstraňování klíšťat ze zvířat.
Co se stane, když se nepodaří vyndat klíště i s kusadly?
Ze samotných kusadel v ráně by přenos infekce hrozit neměl. Tělo by je mělo, stejně jako u zadřené třísky, postupně odstranit (vydrolí se či vyhnisají). I tak je samozřejmě nutno ranku po kusadlech pečlivě vydezinfikovat. Pokud se na místě objeví zarudlá boulička, která se dále nezvětšuje, není to příznak infekce, ale jen lokální reakce.
Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití desinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte.
Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do záchodu.
Pokud k přisátí klíštěte dojde, vždy si poznamenejte datum do kalendáře, protože inkubační doba u obou zmíněných onemocnění je různě dlouhá a za několik měsíců si už nevzpomenete.
Kdy jít k lékaři?
Pokud se s odstupem několika (4-14) dnů od přisátí objeví příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest svalů, únava, malátnost), je vhodné vyhledat lékaře. Pokud se po přisátí objeví v průběhu 3-30 dnů zvětšující se zarudnutí v místě přisátí, které dosahuje velikosti minimálně 3cm, spíše více (desítky centimetrů), je nutné vyhledat okamžitě lékaře pro podezření na lymskou boreliózu.
Čtěte také: Klíšťová encefalitida a lymeská borrelióza: co byste měli vědět
4. Na klíšťovou encefalitidu antibiotika nepomohou
Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění, kterým se nejčastěji nakazíme od přisátého infikovaného klíštěte. Právě kvůli původci onemocnění antibiotika nepomáhají – ta jsou určena na bakteriální infekce. U klíšťové encefalitidy antibiotika žádný efekt nemají, terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci – pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku. U nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s dvoutýdenní hospitalizací, těžší průběh vyžaduje delší pobyt v nemocnici. Důvodem, proč se klíštěte a klíšťové encefalitidy obávat, jsou možné dlouhodobé následky.
5. Dlouhodobé následky se nevyhýbají ani mladým a zdravým
Klíšťová encefalitida je onemocněním, jehož závažnost a stupeň následků stoupá s věkem pacienta. Kvalita života pacienta, včetně jeho pracovních aktivit, může být po prožitém onemocnění značně zhoršena. Může se jednat o obrnu končetin, poruchy sluchu či dokonce úplnou hluchotu, poruchy řeči, koncentrace či paměti, bolesti hlavy. Vážné komplikace nejčastěji postihují starší osoby ve věku 60+, ovšem z popsané kazuistiky vyplývá, že se nevyhýbají ani mladým lidem.
„Je to nepředvídatelné, na začátku nikdy nevíme, jestli bude průběh onemocnění dobrý a pacient bude po 14 dnech bez potíží, anebo jestli se rozvine například do obrny,“ říká primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová s tím, že roli hraje jednak virulence infekce, jednak úroveň imunity konkrétní osoby.
6. Očkování se vyplatí
I když se podaří nemoc vyléčit, samotná léčba trvá velmi dlouhou dobu. Běžné jsou 3 měsíce léčení a 1 rok sledování. Takhle dlouhý výpadek ze školy nebo zaměstnání pak výrazně ovlivňuje život postiženého a návrat zpátky do běžného života. Není proto nic snazšího než těmto problémům předejít očkováním. Vakcinace může být zahájena v jakémkoliv ročním období a základní očkovací schéma tvoří 3 dávky. Dlouhodobou ochranu proti této závažné neuroinfekci zajistí pravidelné přeočkování. Dospělí i děti se mohou nechat očkovat u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 800 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny až do výše 1500 korun ročně.
Čtěte také: Klíšťová encefalitida: Zapomněli jste se včas přeočkovat?
6 užitečných tipů, jak se proti klíštěti bránit
Proti klíšťové encefalitidě máme dvě zbraně – zaprvé ochranu před klíštětem, zadruhé pak před samotnou nemocí.
- Kalhoty z hladkého a světlého materiálu – klíšťata jsou na světlém oblečení lépe vidět a po hladké látce se jim hůře leze.
- U repelentu sledujte množství účinné látky DEET – pro sebe vybírejte repelent s vysokým obsahem, pro děti s obsahem nižším. Dávejte pozor na to, že některé repelenty (konkrétně ty s účinnou látkou permethrin) jsou určené pouze na oblečení.
- Ať žije sušička – oblečení po příchodu z venku dejte minimálně na 15 minut do sušičky.
- Zrychlené očkování – účinnou obranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. V období, kdy jsou klíšťata už aktivní, mohou lékaři použít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje již po 2 týdnech. Dostatečnou ochranu proti klíšťové encefalitidě je přitom možné očekávat již 14 dní po druhé dávce. Na očkování i přeočkování po 3 až 5 letech přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
- Ochrana zahrady – v zahradě ponechte přechodové zóny bez vegetace. Kromě pravidelného sečení pak myslete také na použití insekticidů. Klíšťata se totiž běžně vyskytují již i v městské zeleni.
- Domovy domácích zvířat – speciální ochranu potřebují nejen zvířata, ale také jejich boudy a další přístřešky. Na ty je možné použít speciální druhy repelentů.
