Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Dnes se nemoc vyskytuje téměř po celé Evropě (mimo Pyrenejského poloostrova, Velké Británie, Irska a Řecka) a v mírném pásmu Asie až po severní Japonsko. Infikovaná klíšťata se vyskytují i v nadmořských výškách nad 1000 m. n. m. V celé Evropě se každoročně klíšťovou encefalitidou nakazí kolem 10 000 lidí. Průběh onemocnění bývá závažnější u dospělých a starších lidí. Zejména starší pacienti mohou mít silnější potíže vyžadující větší počet dnů v nemocnici na jednotce intenzivní péče, může dojít k selhání životně důležitých orgánů a nejzávažnější formy nemoci mohou skončit i smrtí.
Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou začal stoupat v 90. letech
Od začátku 70. let minulého století probíhá v České republice na základě výnosu Ministerstva zdravotnictví hlášení laboratorně potvrzených případů klíšťové encefalitidy. Od té doby až do roku 1990 se průměrný počet nemocný nezvyšoval. Od začátku 90. let v důsledku klimatických změn však začal počet případů stoupat. Největší počet nemocných byl zaznamenán v roce 2006, kdy bylo hlášeno celkem 1 029 případů, druhým rokem s nejvyšší nemocností byl prozatím rok 2011 – nakazilo se 861 osob, z nichž 5 zemřelo.
Od roku 2011 se zatím výskyt ustálil a v letech 2014 a 2015 bylo hlášeno 410 respektive 355 případů.
Nejvíc lidí se statisticky nakazí v červenci
Aktivitu klíšťat ovlivňují klimatické podmínky. Vyhledávají nejen teplé, ale také vlhké prostředí. Proto je mnoho případů nemoci hlášeno v červenci. V srpnu bývá často sucho a aktivita klíšťat klesá. Naopak pokud na konci srpna nebo začátkem září zaprší, lze očekávat jejich zvýšenou aktivitu i na podzim.
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě je v České republice nízká
V České republice se průměrná proočkovanost pohybuje kolem 30 % s výraznými rozdíly v jednotlivých krajích. Rodiče většinou nechávají naočkovat své děti. Poměr nemocných do 24 let tak tvoří 20 % všech pacientů, zatímco starší neočkovaní tvoří 80 % všech nemocných klíšťovou encefalitidou.
V sousedním Rakousku, dosahuje proočkovanost populace v oblastech, kde se infekce objevuje až 90 %. Díky tomu se zde počet nemocných pohybuje v řádu desítek pacientů ročně. Před zahájením vakcinace byl přitom výskyt nemoci podobný jako u nás.
Ať jsi kdokoliv, klíště si nevybírá
Paní Jaruška pracovala jako prodavačka, nyní je v důchodu. Užívá si výlety do přírody s vnoučaty, ráda houbaří. Karel a Jana se poznali nedávno, rádi si na jaře sednou jen tak do trávy a pozorují přírodu. Martin, manažer v automobilce, tráví hodně času v práci. Doma má pejska Jacka, se kterým vyráží na dlouhé relaxační procházky. Terezka je malá objevovatelka. Na zahradě jí neunikne žádná nová rostlinka ani zvíře. Na výpravách za poznáním ji vždy doprovází králíček Max. Na první pohled nemají nic společného, kvůli svým volnočasovým aktivitám však patří do skupiny lidí, která se může setkat s klíštětem a následně se nakazit klíšťovou encefalitidou. Klíště je totiž možné chytit nejen na dovolené v přírodě, ale i během volného času venku, sportování, při procházkách v parku, zahrádkaření, houbaření nebo turistice. Do rizikové skupiny spadají také majitelé psů a koček, kteří musí občas svým mazlíčkům klíště odstranit. Ochranu proti klíšťové encefalitidě v podobě očkování by proto neměl zanedbávat nikdo.
