Klíč k určování letních průjmů
Definovat průjem dokáže asi každý z nás, neboť neexistuje člověk, který by ho alespoň jednou v životě neprodělal. Průjmy mohou mít různé příčiny a původce. Společným znakem všech je změněná kvalita stolice, která nám v dané chvíli dokáže notně zkomplikovat život. Postihne-li nás bolest hlavy, můžeme si ji v klidu kdekoli protrpět. Postihne-li nás průjem, bez ohledu na bolest se staráme hlavně o záchranu vlastní důstojnosti.
Průjmy dělíme na průjmy infekční, vyvolané bakteriemi a parazity a neinfekční, vyvolané chemikáliemi , těžkými kovy a nesprávnou skladbou potravy – tzv. dietní chybou . Průběh bývá většinou akutní, někdy může přejít i do chronického stádia.
Osudná dietní chyba
Typické pro léto jsou alimentární průjmy – průjmy z jídla . Při vyšších teplotách se rychleji kazí potraviny, v nichž se množí bakterie produkující jedy (bakteriální toxiny). Rizikové jsou potraviny s vysokým obsahem bílkovin konzumované v polosyrovém stavu (drůbeží maso, sekaná, šlehačka, mléko, pokrmy z vajec, saláty s majonézou, pokrmy , které necháme odležet a bakteriím tak dáme čas se pomnožit). Lidé také více pijí a i nápoje mohou obsahovat pomnožené mikroby.
Další příčinou letních průjmů je nedostatečná hygiena. S létem je neoddělitelně spjato i cestování a průjmy cestovatelské. Ty mohou být zcela neškodné, způsobené pouze změnou stravy, mnohem hůře dopadneme, setkáme-li se nepřipraveni se střevní nákazou, která se u nás běžně nevyskytuje a může znamenat i vážné ohrožení našeho zdraví. Naštěstí platí , že všem průjmům lze předejít. Naneštěstí právě u průjmů prevence mnohdy selže, ať se sebevíc snažíme.
Salmonela – těší mne
Nejčastějším původcem alimentárního průjmu je dobře známá bakterie salmonela. Zdrojem nákazy jsou často domácí zvířata, v jejichž produktech , zejména vejcích a mléku, se vyskytuje. Díky špatnému ošetření a uskladnění potravin se za příhodných letních teplot bakterie pomnoží a vytvoří toxiny – jedy. Inkubační doba takového průjmu je poměrně krátká – do 72 hodin po požití zkažené potraviny nebo vypití nápoje.
Průběh bývá rychlý a dramatický, ale většinou bez následků. Velmi často se k průjmu přidá i žaludeční nevolnost a zvracení. Průjem většinou zvládneme prostředky z domácí lékárničky.
Neznámá shigela
Doma i v cizině nás často potká bacilární úplavice, nebo-li dyzenterie. Pro úplavici však nemusíme jezdit na Balkán. Někdy stačí hromadné vodácké tábořiště. Původcem je bakterie se jménem shigela. Zdrojem nákazy je nemocný nebo rekonvalescent vylučující bakterie stolicí. K přenosu nákazy dojde kontaminací vody, potravin nebo přímým kontaktem rukama ( nemoc špinavých rukou). Onemocnění má typický průběh, dochází k vylučování řídké až vodnaté stolice s příměsí krve a hlenu. Velmi časté jsou i vysoké teploty kolem 40 oC. I toto onemocnění jak rychle přichází, tak i rychle odchází a pokud nedojde ke komplikacím, zvládneme ho sami léčbou a dietou.
Břišní tyf není úplnou vzácností
Z vážných bakteriálních střevních onemocnění je třeba jmenovat paratyfus a břišní tyfus. Co se paratyfu týče, je u nás poměrně vzácný a projevuje se jako lehčí břišní tyfus. Břišního tyfu se v ČR vyskytuje několik případů ročně. Mnohem větší nebezpečí nákazy tyfem hrozí při cestě do ciziny, zejména tam, kde jsou problémy s hygienou. Týká se to obecně Asie, Jižní Ameriky, Afriky a východní Evropy.
Zdrojem nákazy je bacilonosič, který vylučuje bakterie stolicí a močí. Kontaminací vody a potravin, případně i osobním kontaktem například podáním ruky, se bakterie přenesou na zdravého jedince. Bakterie napadají lymfatické uzliny tenkého střeva, kde se pomnoží a dostanou se do krve. Rozvíjí se obraz bakteriální sepse - otravy. Předzvěstí je únava, nechutenství, nespavost a bolesti hlavy.
Tyfus trvá 4 týdny a každý z nich má typický průběh. V prvním týdnu teploty dosahují až 40oC, průjem je střídán zácpou, pacient ztrácí vědomí. Koncem prvního týdne se objevuje vyrážka, která je patrná na hrudníku, zádech a horní polovině břicha. Růžové skvrny později hnědnou. Kritický je týden třetí, kdy dochází k degenerativním změnám střevní sliznice a hrozí proděravění střeva. Ve čtvrtém týdnu se stav normalizuje. Často se bakterie zabydlí ve žlučníku a pacient, který tyfus prodělal, se pak může stát bacilonosičem. I když jsou dnes k dispozici účinné léky, je dobré se před cestou do zemí, kde se tyfus vyskytuje , nechat naočkovat a nebezpečí nákazy se vyhnout. Samozřejmostí by měla být i opatrnost při přijímání tekutin (pouze převařená voda) a potravin (pouze vařené, ovoce a zelenina v syrovém stavu omyté dezinfekčním roztokem).
Smrtící cholera
Dalším cizokrajným průjmovým onemocněním je cholera. U nás téměř neznámá, v cizině hubící lidi několik století po milionech. Vyskytuje se v Asii, zejména Indie v údolí řeky Gangy, Jižní Americe a Africe, ale můžeme se nakazit i v některých zemích bývalého Sovětského svazu, takže očkování by mělo být před vycestováním do této ciziny samozřejmostí.
Bakteriální původce způsobuje velmi prudké vodnaté průjmy, podobné rýžové vodě, někdy se přidává i zvracení. Díky tomu dochází velmi brzy k dehydrataci organismu a oběhovému selhání. Také cholera se přenáší vodou, potravinami a špinavýma rukama.
Pozor za klobásy
Nebezpečnou domácí intoxikací je botulizmus – infekce způsobená botulotoxinem, který je nejúčinnějším bakteriálním jedem. Říká se mu také klobásový jed, protože se můžeme nakazit po požití doma vyrobených masových a zeleninových konzerv. Bakterie přežívá v opouzdřené formě v půdě a zažívacím traktu domácích zvířat. Pokud nejsou suroviny pro výrobu konzervy řádně omyty nebo není zachován správný technologický postup (var 30 minut při 120oC), který by původce zničil, dochází k vyklíčení opouzdřené bakterie a produkci botulotoxinu. Přítomnost botulotoxinu se v jídle chuťově nepozná. Pro otravu jsou kromě průjmu a zvracení typické nervové příznaky – suchost v ústech, potíže s polykáním, chraplavý hlas, dvojité vidění, pokles svalového napětí. Pokud dojde k úmrtí – naštěstí pouze výjimečně, smrt nastává ochrnutím dechového centra.
Ze zvířete na člověka
Méně známé jsou nákazy způsobené kampylobakterem. Zdrojem nákazy je vždy nakažené zvíře a obětí děti a mladší dospělí. Ti se nakazí při hře se zvířetem, které trpí průjmem, nebo z nakaženého masa, především drůbežího. Také při průjmech způsobených kampylobakterem teplota stoupá na 40 oC, průjmy jsou vodnaté a křeče bolestivé. Potíže trvají o něco déle, než u salmonelóz a někdy se potíže mohou vrátit.
Suvenýr z cest
Cestovatelská úplavice může být také způsobena prvoky, jednobuněčnými parazity. Amébovou dyzentérií se opět můžeme nakazit v zemích s nižší hygienickou úrovní. Člověk se nakazí nemytou zeleninou, vodou nebo potravinami. Parazit poškozuje sliznici tlustého střeva, což se projevuje bolestmi břicha, častými průjmy a křečí v břišní oblasti. Pacient je oslabený. Nebezpečím amébová dyzentérie je její přechod z akutního do chronického stádia. Při cestě na jih Evropy se určitě vyplatí prevence, tedy důsledná osobní hygiena a ochrana potravin.
Maryšo, to kafe je ňáký divný ….
K otravě těžkými kovy dochází téměř výhradně po vypití kyselého nápoje (džus, nápoje obohacené oxidem uhličitým), který byl uchováván v plechovce nebo byl veden kovovým potrubím. Z narušeného povrchu se může uvolnit železo, měď, olovo i zinek. Zvracení a průjem přichází velmi brzy, zhruba 10 minut po konzumaci, průjem provázejí křeče. Naštěstí dochází k rychlému odeznění potíží. Z chemikálií je nebezpečný v jídle zcela běžný glutamát sodný, jehož předávkování, zejména při přípravě instantních polévek a čínské kuchyně, může mít výše popsané následky.
Jak moc vážné to je
Dietní chybu učinil někdy každý z nás.Většinou se jednalo o příjem většího množství potravin s průjmovým účinkem, čerstvého , přezrálého nebo naopak nezralého ovoce a zeleniny. Někdy z neopatrnosti a neznalosti sníme i nějaký ten rostlinný jed. Pokud se nejedná o vysloveně jedovatou rostlinu či houbu, nebývají následky vážné.
Při cestě do ciziny musíme počítat s tím, že voda i potraviny v dané oblasti mají trochu jiné složení, ať již chemické, tak mikrobiální. Našemu organismu to nemusí vyhovovat, ale po určité době si zvykne. K průjmu tedy nemusí dojít proto, že jsme snědli něco vysloveně špatného, ale proto, že jsme ochutnali něco, na co nejsme zvyklí. Tento stav se upraví sám za 1-2 dny a v tomto případě není ani žádný důvod k léčbě. Před cestou do zahraničí je však nutné myslet dostatečně dopředu na očkování – poradí nám na hygienické stanici či oddělení cestovní medicíny.
Léčba průjmu
Původců bakteriálních průjmů je mnoho a spolehlivě je určí pouze lékař v mikrobiologické laboratoři. Léčbu však většinou zahajujeme samoléčbou a pokud se nejedná a nákazu nebezpečnou bakterií nebo prvokem, zvládneme průjem během několika dní sami sami.
Hlavní zásadou je dostatečný příjem tekutin, nejlépe neslazeného čaje a minerálek bez příchuti. Při otravách a dietních chybách je vhodné podat adsorbens, které škodlivinu naváže. U infekčních průjmů , je-li znám původce, lékař předepisuje střevní antiseptika, chemoterapeutika a antibiotika. Léčbu mohou doplnit i látky k utlumení střevní peristaltiky, které zabraňují další dehydrataci organismu a ztrátě minerálů. K moderním způsobům léčby patří obnovení normální střevní mikroflóry pomocí přípravků s obsahem bakterie Lactobacillus acidophilus. S výběrem ochotně pomohou v lékárně.
Akutní průjem je nebezpečný u kojenců, malých dětí a starých pacientů. U nich snadno dojde k nadměrné ztrátě vody a minerálů, zde je návštěva lékaře nutná. Tekutina a minerály se v některých případech musí doplnit infůzí. Lékaře kontaktujeme vždy, když pacient ztrácí velké množství tekutin průjmem, zvracením a vysokou horečkou, v případě, že ztrácí vědomí nebo si všímáme jiných změn v jeho chování, ale také tehdy , trvá-li průjem trvá delší dobu a hrozí nebezpečí, že přešel do chronického stádia.
V každém případě lze říci, že se můžeme pokusit letním průjmům předejít. Rozhodující prevencí je osobní hygiena , správná příprava a skladba potravin a očkování před cestou do ciziny.
Přidat nový komentář