Epilepsie se nemusí projevovat jen záchvaty s křečemi, ale i bolestí břicha, brněním či závratí.
Přes pokroky v léčbě epilepsie zůstává kolem 20–30 % pacientů rezistentních na podávaná antiepileptika. Jen u menší části z nich připadá v úvahu chirurgické řešení epilepsie. V posledních letech se proto zvyšuje zájmem o ketogenní dietu, která byla k léčbě epilepsie u dospělých i dětí doporučována již ve 20. letech minulého století.
Ketogenní dieta je určená jen pro pacienty s epilepsií, která nereaguje na léky a navíc mají vysokou frekvenci záchvatů. Velmi dobře funguje u 1/3 pacientů ( t.j. dochází alespoň k 90% redukci počtu záchvatů) a její efekt přetrvává dlouhodobě. U dětí je prokázáno, že efekt přetrvává u většiny i po vysazení diety (ale záleží na příčině a typu epilepsie).
Nástup účinku diety je proměnlivý. U tří čtvrtin pacientů se příznivý efekt projeví do dvou týdnů po zahájení. U části pacientů je ale nutné dietu individuálně a postupně nastavovat – v takových případech se může efekt dostavit o něco později. Proto se nedoporučuje dietu ukončit dříve nežli za tři měsíce, dokud nelze spolehlivě zhodnotit její přínos.
Nezbytné však je s dietou začínat vždy výhradně za dohledu lékaře a dietologa, neboť její režim představuje poměrně výrazný zásah do dětského metabolismu. Ten se často projeví pocity únavy a vyčerpání. Proto se také dieta v případě jejího doporučení začíná obvykle dodržovat v centrech určených pro léčbu epilepsie, či přímo v nemocnicích. Jedině tam totiž může být zajištěn nezbytný odborný dohled, který je v těchto případech nutný.
Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu
Jak může strava ovlivnit epilepsii?
Přesný mechanismus účinku u ketogenní diety není známý. Předpokládá se pozitivní vliv stabilní hladiny cukrů na činnost mozku. Dále dieta s vysokým obsahem tuků upravuje činnost mitochondrií a tím energetickou situaci jednotlivých buněk. Jsou popsané mnohé další efekty diety. Například i pouhé omezení energetického příjmu může snižovat počty záchvatů. Při metabolismu stravy bohaté na tuky tělo používá stejné metabolické cesty jako při hladovění, kdy využívá tukové zásoby. Strava pro pacienty, kteří takovou dietu drží, je doplněná o potřebné vitamíny a minerály.
Půst se v léčbě epilepsie používal již ve starověku. Ve 20. letech minulého století byla vytvořena dieta s vysokým obsahem tuků a naopak výrazně omezeným podílem cukrů, která navozuje stav obdobný hladovění. Pokud člověk hladoví nebo přijímá stravu s vysokým obsahem tuků, jeho tělo využívá ke tvorbě energie téměř výhradně tuky. Ty se v játrech zpracovávají na mastné kyseliny a ketony (aceton, 3-betahydroxybutyrát a acetoacetát). Ketolátky jsou při nedostatku cukrů hlavním zdrojem energie pro mozek. I když podklad příznivého účinku ketogenní diety nebyl dosud uspokojivě objasněn, zdá se, že půjde o mechanizmus odlišný od efektu antiepileptik.
Čtěte také: Kritické období pro epileptiky je dětství
Indikace ketogenní diety u epilepsie
Zavedení ketogenní diety by mělo být zváženo po selhání dvou až tří správně zvolených a dávkovaných antiepileptik především u dětí se symptomatickými generalizovanými epilepsiemi. Dieta však vykazuje dobrou účinnost i u pacientů s ložiskovými epilepsiemi, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro epileptochirurgickou léčbu. Obvykle bývá doporučována u pacientů s vysokou frekvencí záchvatů – dvou a více týdně. V poslední době se objevily práce dokumentující použití ketogenní diety u dospělých pacientů.
Pro neurology může být zajímavé, že se ketogenní dieta zkouší i u jiných onemocnění nervového systému. Byly publikované teoretické práce, kazuistická sdělení a studie na malých souborech pacientů, referující o úspěšném použití diety u amyotrofické laterální sklerózy, Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci, autismu a některých mozkových nádorů.
Kontraindikace
Ketogenní dieta se rozhodně nehodí pro každého pacienta. K jejím absolutním kontraindikacím patří metabolická onemocnění s poruchou transportu a oxidace mastných kyselin – u této skupiny chorob by lačnění nebo dieta s vysokým obsahem tuků mohly vést k závažnému metabolickému rozvratu i s možným rizikem úmrtí. Proto je nutné po těchto chorobách cíleně pátrat ještě před zahájením diety.
Vzhledem k náročnosti diety je relativní kontraindikací i špatná spolupráce pacienta či jeho rodiny.
Nežádoucí vedlejší účinky
Přestože děti ketogenní dietu většinou dobře tolerují, mohou se v jejím průběhu stejně jako u jiné léčby objevit nežádoucí vedlejší účinky.
Časné vedlejší účinky se manifestují na začátku diety nebo akutně v průběhu léčby během stresových období (například při akutní infekci). Většinou jsou přechodné a po úpravě diety nebo odeznění akutního onemocnění mizí:
- gastrointestinální příznaky – nauzea, zvracení,
- hypoglykemie,
- metabolická acidóza,
- ospalost,
- dehydratace,
- nechutenství.
Pozdní vedlejší účinky:
- nefrolitiáza (ledvinové kameny) se objevuje u 5–6 % pacientů na ketogenní dietě - zvýšenému riziku jsou vystaveni pacienti méně pohybliví anebo užívající inhibitory karboanhydrázy (topiramát, acetazolamid, sultiam, zonisamid),
- zácpa - velmi častá komplikace způsobená nízkým obsahem vlákniny v dietě,
- vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolemie),
- zpomalení růstu: bývá způsobené nižším obsahem bílkovin ve stravě, další příčinou může být nedostatečná substituce vitaminů, obvykle po ukončení diety dochází k akceleraci růstu.
Vzácné komplikace
- zánět slinivky břišní,
- osteopenie, osteoporóza, patologické fraktury,
- hyponatremie, hypokalcemie,
- anémie, leukopenie,
- častější infekční onemocnění,
- deficit selenu vedoucí k onemocnění srdečního svalu a převodním poruchám.
Výpočet poměru a složení diety
Ketogenní dietu sestavujeme individuálně pro každého pacienta. Ve výpočtu zohledňujeme základní nutriční požadavky organizmu a přitom musíme dodržet princip diety tj. vysoký obsah tuků s velmi omezeným příjmem sacharidů a současně dostatečným příjmem bílkovin.
Ke správnému nastavení diety je potřeba určit tři parametry:
- Energetický příjem: Energetický příjem se stanoví podle věku, váhy a celkové pohybové aktivity. U dětí na ketogenní dietě se doporučuje omezit energetický příjem na 80–90 % norem běžných pro daný věk.
- Množství potřebných bílkovin: Potřebné množství bílkovin závisí na věku. Čím mladší dítě, tím vyšší je jeho potřeba bílkovin nutná k zajištění normálního somatického vývoje.
- Poměr diety: Poměr ketogenní diety vyjadřuje, na kolik gramů tuků připadne 1 gram sacharidů a bílkovin dohromady. U větších dětí se začíná s poměrem 4 : 1, to znamená, že na 4 gramy tuku v potravě připadne 1 gram cukrů a bílkovin. Tento poměr však není vhodný pro kojence a batolata, protože by jim nezajistil dostatečný přísun bílkovin; u menších dětí proto volíme poměr nižší, např. 3 : 1. Stanovený poměr platí pro každé jídlo.
Takto sestavená dieta není nutričně plnohodnotná a musí být doplněna o vitaminy, minerály a stopové prvky.
Čtěte také: Epilepsii vyléčí unikátní operace mozku
Ukončení diety
Dieta se obvykle drží po dva roky. Nemá-li dostatečný efekt anebo ji pacient netoleruje, lze ji ukončit dříve. Podobně jako u antiepileptické léčby se stále diskutuje o tom, jakým tempem ketogenní dietu ukončit. Nedávno publikovaná práce srovnávající frekvenci recidiv záchvatů v závislosti na rychlost snižování poměru ketogenní diety neshledala žádný rozdíl mezi pomalým a rychlým vysazením (Worden et al., 2011).
Tam, kde léčba neměla dostatečnou odezvu a netrvala déle než 12 týdnů, lze dietu ukončit rychleji, obvykle během 2–3 týdnů. Efekt ketogenní diety dlouhodobě přetrvává i po jejím ukončení u mnoha pacientů. Pokud se s dietou pokračuje delší dobu, je dávána přednost režimu s nižším poměrem.
Čtěte také: I s epilepsií lze chodit do běžné školy
Další dietní režimy používané v léčbě epilepsie
Kromě ketogenní diety se v léčbě epilepsie uplatňují i jiné dietní režimy. K neznámějším patří dieta MCT (medium-chain triglyceride), dále modifikovaná Atkinsonova dieta a dieta s nízkým glykemickým indexem. Používají se ve stejné indikaci jako dieta ketogenní a u všech byla prokázana obdobná účinnost jako u diety ketogenní.
MCT dieta: triglyceridy se středně dlouhým řetězcem (MCT) jsou více ketogenní než mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které jsou běžnou součástí stravy. Proto může MCT dieta vycházet z nižšího podílu tuků (60 %). Je však zatížená častějším výskytem zažívacích obtíží, hlavně bolestí břicha a průjmů.
Další dvě diety jsou vhodné hlavně pro adolescenty a dospělé pacienty, protože nevyžadují zcela přesné dodržování a vážení stravy.
Modifikovaná Atkinsonova dieta povoluje ve stravě za den 10–20 g sacharidů bez omezení energetického příjmu.
Dieta s nízkým glykemickým indexem se začala používat od roku 2003. Jedná se o dietu složenou z 60 % tuků, 20–30 % proteinů a 10–20 % sacharidů. Všechny sacharidy musí mít nízký glykemický index pod 50, aby po požití zvyšovaly glykemii jen pozvolna. Nevýhodou této diety je vysoký příjem bílkovin, a tím vyšší zátěž ledvin.
Zdroj: www.neurologiepropraxi.cz