Chudokrevnost je stav, při kterém je v krvi nedostatek hemoglobinu (krevního barviva v červených krvinkách, zodpovědného za přenos kyslíku z plic do tkání), velmi často bývá tento stav spojen s početním nedostatkem červených krvinek v krvi.
Dříve se onemocnění říkalo purpura, protože nemocní měli krvácení do kůže, která se projevovala drobnými tečkami purpurové barvy. Může se jednat o projevy velikosti špendlíkové hlavičky (tzv. petechie) nebo i plošná kožní krvácení. Jindy zase může dojít ke krvácení z nosu, dásní nebo jiným slizničním krvácením včetně krvácení do zažívacího traktu nebo močopohlavního traktu. Pacient se tak potýká nejen se zdravotními problémy, ale i se sociálními překážkami ve svém okolí, které většinou vůbec neví, jak se k nemocnému chovat. Za vším stojí jeden jediný viník – snížený počet krevních destiček, trombocytů, v krvi.
Proč jsou krevní destičky důležité?
Trombocytopenií se nazývá snížení počtu krevních destiček v krvi. Právě ty tvoří jeden z pilířů schopnosti krve srážet se. Za normálních okolností při porušení cévní stěny, například když se poraníme, tělo začne na místě rány vytvářet pevnou krevní sraženinu, lidově nazývanou strup. Krevní destičky nejdříve vytvoří tzv. primární krevní zátku, bílkovina fibrin pak dané místo zpevní sítí vláken. Tak dojde k zástavě krvácení.
Za vše může pokles počtu krevních destiček
Proč v těle dochází k jejich úbytku? Příčinou je zvýšená destrukce krevních destiček imunitním systémem a/nebo jejich snížená produkce. K tomu dochází v případě selhání tolerance vůči vlastním antigenům, které vyvolávají vznik protilátek napadajících krevní destičky a/nebo buňky z nichž se krevní destičky tvoří. Výsledkem je nedostatek krevních destiček.
„Tato porucha, kterou nazýváme imunitní trombocytopenie, se projevuje u zhruba 600 Čechů. U dětí se většinou jedná o akutní formu onemocnění. U dospělých imunitní trombocytopenie často přechází do chronické formy, která vyžaduje dlouhodobou léčbu. Ta může být u seniorů navíc komplikována dalšími onemocněními,“ říká MUDr. Libor Červinek z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a Masarykovy univerzity.
Základní metodou, pomocí které je nemoc diagnostikována, je většinou vyšetření krevního obrazu. Při něm se stanovuje počet krevních destiček v krvi. Pokud je nižší, než stanovují medicínské normy, neznamená to automaticky nasazení léčby. K té lékař přistoupí na základě klinických příznaků (krvácení), konkrétní hodnoty počtu trombocytů a zvážení rizika krvácení pro konkrétního pacienta. Někdy za pokles krevních destiček mohou jiná onemocnění krve nebo poruchy kostní dřeně. V některých případech se může jednat i o projev jiného imunitního onemocnění.
Jak poznáte, že máte Imunitní trombocytopenii
Předně je nutné zdůraznit, že choroba může dlouho probíhat bez závažných příznaků a může se rozvinout až v souvislosti s jiným onemocněním.
Nejčastějšími příznaky jsou:
- krvácení do kůže, které se projevuje purpurovými tečkami od velikosti špendlíkové hlavičky až po rozsáhlejší krvácení
- příliš dlouhé krvácení při poranění
- časté spontánní krvácení z nosu nebo dásní, trávicího nebo urogenitálního traktu
- neobvykle těžké menstruační krvácení
Pokud u sebe pozorujete některý z těchto příznaků, určitě je dobré zvážit návštěvu lékaře a preventivní vyšetření. Vážné akutní krvácení pak vyžaduje i návštěvu pohotovosti a okamžitou odbornou péči.
Pokud vám lékař diagnostikuje Imunitní tromobcytopenii
Stanoví-li diagnostické testy, že počet krevních destiček je u pacienta pod kritickou hranicí, je prvořadým cílem odborníka zabránit závažným a život ohrožujícím krvácením. Léčba obvykle představuje nasazení léků omezujících destrukci nebo podporujících tvorbu krevních destiček.
Těmi nejběžnějšími jsou:
- kortikosteroidy (první linie léčby používaná ke snížení aktivity imunitního systému obvykle po omezenou dobu)
- intravenózní imunoglobulíny (používají se, pokud je rychle nutné řešit akutní stav, účinek je ale obvykle krátkodobý)
- imunosupresivní látky
- agonisté trombopoetinového receptoru (stimulují produkci krevních destiček v kostní dřeni)
V některých případech, může lékař sáhnout i k chirurgickému řešení. V takovém případě dochází k chirurgickému odstranění sleziny, ve které dochází ke zvýšení destrukci krevních destiček.
Přečtěte si také
„Biologická léčba nás vrací do normálního života,“ říkají pacienti s lupénkou
Jedlíci, dejte si pozor na fibrilaci síní
Poraďte se s našimi předními odborníky v online poradně.
