Chudokrevnost je stav, při kterém je v krvi nedostatek hemoglobinu (krevního barviva v červených krvinkách, zodpovědného za přenos kyslíku z plic do tkání), velmi často bývá tento stav spojen s početním nedostatkem červených krvinek v krvi.
Pro imunitní trombocytopenii se dříve používalo označení imunitní trombocytopenická purpura. Přízvisko purpura si vysloužilo právě díky krvi, která se vlivem nedostatku krevních destiček vymyká kontrole a dere se na povrch v podobě drobného krvácení i modřinek. Jak to vypadá, když se chce purpura stát barvou našeho těla?
„Imunitní trombocytopenie je středně vzácné onemocnění, ročně je diagnostikováno asi 70–100 nových případů na milión obyvatel. Postihuje všechny věkové kategorie, nicméně polovina jsou děti mladší 15 let. Jedná se o tzv. autoimunitní onemocnění a z 80 % je primární, tj. bez vlivu jiné příčiny nebo onemocnění. Ve 20 % je vznik spojen s působením řady vnějších činitelů či jiných chorob, jako s užíváním některých léků, infekcí, nádorovým onemocněním, jiným imunitním onemocněním nebo poruchami funkce sleziny. Vznik choroby může být nenápadný a pozvolný nebo náhlý, akutní. Může být přechodného charakteru, ale v řadě případů přechází do chronického stavu. Závažnost onemocnění je dána hodnotami trombocytů a případnými krvácivými projevy a podle toho se též odvíjí léčebná péče: od prostého sledování a pravidelných kontrol přes medikamentózní opatření až po chirurgické vynětí sleziny (tzv. splenektomii),“ říká plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., primář Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Čtěte také: Když tělo krvácí „bez příčiny“
Boj v krvi
Imunitní trombocytopenii má na svědomí imunitní systém, který se k vlastnímu tělu otočí zády a naruší tak plně synchronizovaný proces našeho zdraví. Organismus začne produkovat protilátky proti vlastním krevním destičkám, jež jsou pro správnou funkčnost systému krve nezbytné. V krvi jsou rázem dvě armády, které – ačkoliv bojují za společnou věc, zdraví organismu – jsou si vzájemnými nepřáteli. Vzniklé protilátky totiž předčasně ničí krevní destičky. Pronikají i do kostní dřeně, kde se destičky rodí, a napadají je ještě dříve, než stihnou dozrát a dostat se do krevního oběhu. Postupem času počet krevních destiček nebezpečně klesá.
Čtěte také: Krev – tekutina našeho života
Krevní destičky – nejdokonalejší náplast
Krevní destičky sehrávají v naší krvi, a tak i našem životě zásadní úlohu. Díky své schopnosti přilnout k poraněné cévě, shlukovat se a měnit tvar jsou schopny ve spolupráci s dalšími látkami v krevní plazmě vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení. Jsou tou nejpřirozenější a nejdokonalejší náplastí, kterou si naše tělo samo vytváří. S nedostatkem krevních destiček se krev vymyká kontrole, není, kdo by se jí postavil do cesty a zacelil vzniklé rány.
Jak vypadá nemoc krve
Vnitřní boj nepřátelských protilátek a potřebných krevních destiček po sobě dokáže zanechat stopy i navenek. Imunitní trombocytopenie charakterizovaná nedostatkem krevních destiček se může projevovat snadnou tvorbou modřin, drobným krvácením do kůže a sliznic nebo častějším krvácením z nosu a dásní. Zastavit krvácení při úrazu může být velmi obtížné. Příznaky se ale nemusí vždy dostavit. Právě imunitní trombocytopenie může být často i zcela bez příznaků. Lékaři ji pak mohou objevit v podstatě náhodně při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření. Stav naší krve totiž umí jasně zmapovat krevní obraz.
„Normální počet krevních destiček se pohybuje mezi 100–400 x 109/l, při nižším počtu hematolog určí příčinu a další postup. Léčebné možnosti imunitní trombocytopenie se neustále vyvíjejí, je však třeba se věnovat každému pacientovi individuálně, abychom vybrali léčbu, která je pro něj nejefektivnější a umožňuje mu žít s co nejmenšími omezeními,“ dodává primář Miloš Bohoněk. Neignorujte vaše tělo, když volá o pomoc.
Systém krve
Krev je tekutinou našeho života, protéká 100 000 km krevních cest našeho těla. Přináší kyslík a živiny k orgánům a tkáním a současně odvádí oxid uhličitý. Rovněž rozvádí hormony, pracuje na naší termoregulaci a udržuje chemickou rovnováhu. Dává tělu vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Jejími základními stavebními kameny jsou krevní plazma a krevní buňky. Krevní plazma představuje 55 % krve v našem těle a z 90 % ji tvoří voda. Krev je systém s jasně danou strukturou i „provozním řádem“. Stejně tak je synchronizován počet krevních elementů (červené a bílé krvinky, krevní destičky), které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat. Jedině tak mohou udržovat správné tempo naší krve, tak aby tekla, jak má – ani příliš rychle, ani pomalu.
Čtěte také: Krevní skupiny a Rh faktor
