Když bolí šlachy a svaly

Bolesti šlach a svalů lze velmi zjednodušeně rozdělit do dvou skupin.
Do první skupiny patří bolesti, které souvisejí s přetížením nebo jiným traumatem svalů a šlach.
Do druhé skupiny odborníci řadí problémy, jejichž prvotní příčinou je jiné onemocnění organismu, například revmatické oneocnění, onemocnění Crohnovou chorobou, hormonální poruchy či neurologická onemocnění a podobně.

"Pokud tyto bolesti nevzniknou náhle jako prudké a pacient si je vědom možného vyvolávajícího mechanismu, je možné se v počátcích pokusit o samoléčbu, která může být úspěšná. Také u postupně, v delším čase, vznikajících bolestí, u kterých si pacient není vědom možné příčiny, může zkusit samoléčbu. Je však pravidlem, že samoléčbu, není-li úspěšná, neprovádíme dlouho a pokud se stav při ní zhoršuje, nedokládáme dále návštěvu lékaře. U bolestí, jež jsou součástí systémových problémů a celkových onemocnění si pacient většinou kratší samoléčbou trvající 3 - 4 týdny nepomůže, lékaře proto vyhledá a je již dále léčen odborníkem, což je u těchto stavu nutné. Tyto 3 - 4 týdny u dlouhodobě "zrajících" stavů zásadní prodlevu v léčbě neznamenají. Pokud však v tomto čase samoléčba zřetelně stav nezlepší, opět není vhodné návštěvu lékaře odkládat.
Obecně platí, že pokud jste si jistí, že bolesti jsou způsobeny traumatismem nebo přetížením a nejsou dramatické či významněji omezující, můžete se o samoléčbu pokoušet déle. Měla by však mít určitá pravidla. Samoléčba neznamená, že si vyberete, čím a jak se zrovna chcete léčit, nebo popřejete sluchu první televizní reklamě, ale zvolíte odborně doporučený způsob odpovídající vašim potížím, zdrojem informací při tomto může být literatura, internet, rada lékárníka apod." vysvětluje MUDr. Jan Vavrečka z I. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Na zánět šlach antibiotika nepomohou

Zánět šlach je problém, se kterým se na vlastní kůži setká poměrně značná část populace. Velmi často se objevuje u výkonných sportovců, kteří dlouhodobě namáhají určitou skupinu svalů, potkat ale mohou kohokoli, například jedince netrénovaného, který se rozhodne, že si jednou za rok dá v rámci utužení svého zdraví pořádně do těla.

„U obvyklých zánětů šlach jde většinou o záležitost nadměrného zatížení. Pokud člověk aktivně sportuje, tak dlouhodobě intenzivně namáhá určitou část svalů, šlach a jejich úponů. Organismus se na trvalejší zátěž umí adaptovat tím, že navýší jejich výkonnostní kapacitu a pevnost. Ačkoliv v absolutní hodnotě jde o posílení, tak zvaná funkční rezerva je při takové zátěži proporcionálně menší. Člověk, který je zvyklý na zvýšenou zátěž tak může být zranitelnější v situacích, kdy nějaké vlivy dočasně sníží jeho funkční rezervu a on přitom stále mohutně zatěžuje.
Pak vznikne traumatismus a poranění, které se samozřejmě hojí a regeneruje o to hůře, čím větší zátěž na svaly a šlachy v té době působí. Jde již o poraněné tkáně, které nemají vlastnosti "vytrénovaného zdravého svalu" a potřebují snížit zátěž a dostat se do režimu zátěže normální, ještě lépe však do klidu. Ačkoliv tedy mají trénovaní a dlouhodobě zatěžující lidé svaly a šlachy v dobré formě, jakmile jim do toho vstoupí poranění, v důsledku přetrvávající vyšší zátěže, mohou na tom být hůře než netrénovaní lidé, jež místo poranění více nezatěžují. Přetížení je ale samozřejmě možné i u člověka, který se rozhodne svou fyzičku posílit nárazově a zkrátka přepne svoje síly. Jde o klasické excesy, kdy člověk, půl roku jezdí jenom autem a výtahem a projde se maximálně 100 kroků do bufetu, si vyrazí v létě na 5 dní na vrcholy Tater. Často však jde také o zahajovací dny různých předsevzetí o posilovnách a hubnutí na kole, pěšmo či běžmo," vysvětluje lékař.

Zánět šlach z přetížení není vyvolaný žádnou infekcí, není možné se jím nějak nakazit a nelze ho vyléčit pomocí antibiotik. Zánět šlach z přetížení je obrannou reakcí organismu.
"Tímto zánětem poškozené tělo regeneruje a bolestí se brání před dalším namáháním a zátěží. Pokud se objeví náhlá bolest, je třeba se zamyslet nad aktivitami, které jedinec v poslední době vykonával. Často dojde k tomu, že se vystopuje moment, který může s rozvojem problémů souviset, ne vždy to však je vlastní příčina potíží. Někdy se vyvolávajícím momentem pouze demaskuje něco, co nám "zrálo" už dlouho. V takových případech se původní příčina už často ani nezjistí," vysvětluje ortoped Jan Vavrečka.

Klasickým případem bolestí šlachových úponů je i tzv. tenisový loket.
S tímto zdravotním problémem se ale zdaleka nesetkávají jen tenisté, postihnout může každého, kdo dlouhodobě vykonává jednostranný pohyb zatěžující svaly a šlachy ruky a horní končetiny. "U tenisového lokte není příčinou zátěžový pohyb v loketním kloubu, ale jde o přetížení oblasti ruky a zápěstí, které se demonstruje bolestí v okolí lokte, kde se tyto dlouhé svaly předloktí upínají," vysvětluje lékař.

S mírnějšími formami zánětu šlach si člověk může pomoci sám.
První zásada je vysazení veškeré činnosti a zpevnění postižené části končetiny.
"Základním předpokladem samoléčby je maximální možný klid a minimální možná zátěž. Vhodná místa by měla být podpořena fixací bandáží, ortézou nebo dlažkou, které se dají pořídit. Klidový režim je dobré podpořit teplem, ideálně Priessnitzovým zábalem, tedy vrstvou studeného mokrého obkladu, který překryjeme neprodyšnou vrstvou, například igelitem a především pak vrstvou teplou a suchou. Tento obklad místo zánětu zapaří, podpoří prokrvení a regeneraci. Samozřejmě můžete použít mnohé analgetické masti. Dávejte si však pozor a vždy si vyberte registrovaný lék a nikoliv kosmetický krém, které se dnes hojně nelegálně nabízejí k léčbě bolestí, otoků a prakticky všeho, k čemu nemají být vůbec určené. Intenzivní chlazení, nebo ledování v případě těchto zánětů šlach není na místě. Na chlad šlachy a svaly reagují ztuhnutím, které při následných pohybech může vyvolat další poškození tkáně," vysvětluje lékař. Pro rychlejší regeneraci je možné při samoléčbě použít i některé přípravky určené pro ošetření zánětů šlach a svalů, které je možné bez předpisu zakoupit v lékárnách.

Nemalou část zánětů šlach je možné při dodržování klidového režimu zvládnout vlastní péčí, pokud však zánět neustupuje, místo zánětu otéká a potíže přetrvávají bez zlepšení déle než 3-4 týdny, je na místě vyhledat odbornou pomoc.

Prudká bolest signalizuje úraz

Intenzivní náhle vzniklou bolestí se projevují nejčastěji stavy související s traumatizací svalů a jejich úponů. Pokud při sportu, domácích pracech, u kterých jsou nárazově namáhané určité skupiny svalů, při práci na zahrádce a podobně dojde k prudké bolesti po zatnutí svalu, jde s největší pravděpodobností o jeho poranění. Totéž platí o bolesti vzniklé po úderu, nárazu a podobně.

"Nakopnutí napnutého svalu spoluhráčem při fotbale, prudká bolest při hození velkou silou, bolest spojená s nějakým rychlým pohybem, zvednutím těžkého předmětu, při neobvyklém rychlém pohybu to všechno může spadat do skupiny pohmoždění a poranění svalu. V tomto případě je velmi často bolest tak intenzívní, že jedinec okamžitě vyhledá lékařskou pomoc a nemá snahu o nějakou samoléčbu, což je v takových případech volba správná. Natržení svalu doprovázené silnou bolestí, která nezmizí za 3 hodiny je opravdu vhodné vyšetřit. Někdy může dojít k většímu krevnímu výronu. Zde se postupuje jinak. Klidový režim musí být maximální, někdy je nutné použít větší ortézy, někdy i sádrové dlahy. A zde především ledujeme! Ledováním tlumíme jak bolest tak stahujeme cévky, čímž můžeme snížit krevní výron do svalu." upřesňuje ortoped Jan Vavrečka.