Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Proč se naočkovat?
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému a napadá mozkové obaly, mozek a míchy. Podle toho, jak daleko se virus dostane, probíhá onemocnění. Encefalitida může skončit po první fázi, která trvá asi týden, kdy pacient cítí příznaky připomínající běžnou virózu – teplotu, bolest hlavy, svalů, únavu a slabost. Může pokračovat několikatýdenní hospitalizací se zákazem čtení a sledování displeje či monitoru. Terapie se nezaměřuje na boj s virem, protože to už není možné, ale výhradně na tlumení projevů nemoci jako obrovská bolest hlavy, závratě, světloplachost, únava, horečka, slabost nebo otoky mozku. Další léčba pokračuje v domácím prostředí a ve stejném režimu. Bez knížky, televize a mobilního telefonu a bez možnosti trávit čas na slunci. Pracovní neschopnost trvá i u pacienta s „lehčím” průběhem 4–6 týdnů.
„Řada pacientů i po uzdravení prožívá kratší či delší dobu něco, co nazýváme postencefalitický syndrom. Hrozí každému, kdo prodělá klíšťovou encefalitidu a příliš nezáleží na závažnosti onemocnění. Je to zhoršení tzv. kognitivních funkcí, například paměti, koncentrace, pacient může pomaleji zpracovávat informace, zhoršují se vyjadřovací schopnosti. Také jsou časté bolesti hlavy, střídání nálad, podrážděnost a snížená tolerance zátěže a stresu. Pro člověka, který prošel i nekomplikovanou klíšťovou encefalitidou, to znamená výraznou změnu v kvalitě života.“ MUDr. Dita Smíšková, lékařka z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
„Klíšťovka“ vás může dostat na vozíček
Virus encefalitidy může postoupit i dál a napadnout míchu a prodlouženou míchu. Takto postižení lidé končí s obrnou svalových nervů, která může končit invalidním vozíkem. Obrna se může týkat i dýchacích svalů a tito pacienti poté končí na plicních ventilátorech. Kolik času na nich stráví a jestli se kdy zvednou z vozíčku, není nikdy jisté.
Každé infikované klíště vstříkne do člověka jinou virovou nálož a toto množství nikdo předem neví. Proto nehraje roli jen to, zda jde o původně zdravého člověka v plné síle nebo o starší osobu. Tlumení projevů klíšťové encefalitidy můžou komplikovat i další nemoci jako vysoký tlak nebo cukrovka i takové astma, které se běžně objevují u starších lidi i u čtyřicátníků a padesátníků.
Očkování nad 50 let zdarma
V posledních dvou letech zaznamenali hygienici v této věkové kategorii (45–64 let) třetinu případů klíšťové encefalitidy. Zároveň se ukazuje, že ačkoliv průměrná proočkovanost všech obyvatel ČR je 33 %, zde je to jen je Právě z těchto důvodů a kvůli tomu, že každý třetí případ je mezi lidmi mezi 45–64 lety je očkování pro lidi nad 50 let nově hrazené ze zdravotného pojištění. Ostatním lidem přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny 500–2000 korun. Plná cena za jednu dávku se pohybuje kolem 1 000 Kč.
Chránění jste až 2 týdny po druhé dávce
Očkovací proces ale chvíli trvá, proto je dobré nic neodkládat, abyste byli chráněni, než začnou být klíšťata aktivní. Mezi jednotlivými dávkami je třeba určitý rozestup a také nelze očekávat ochranu hned po první dávce. „Očkování je možné kdykoliv v průběhu celého roku, nezávisle na aktivitě klíšťat. Využití zimních měsíců je vhodné, ale může to kolidovat s výskytem respiračních onemocnění a očkování je odkládáno z důvodu nemocnosti. V sezóně klíšťat lze pak využít zrychlené schéma, kdy jste 14 dní po druhé dávce, tedy po necelém měsíci od zahájení očkování, chráněni,“ vysvětluje MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z Fakultní nemocnice Ostrava.
*teprve 14 dní po druhé dávce lze očekávat ochranu. Stejné to je u základního i zrychleného očkovacího schématu.