S modřinami se pravděpodobně běžně setkává každý z nás. Stačí chvilka nepozornosti, spěch, pád nebo úder a modřina je na světě. Přestože ne vždy modřiny vypadají dobře a někdy mohou být i bolestivé, ve většině případů se nejedná o závažné poškození a do několika dnů se modřina sama vstřebá bez jakýchkoliv následků. V některých případech se však může jednat i o jeden z příznaků závažnějšího onemocnění, poruchu srážlivosti krve nebo nedostatek vitaminů.
ODPOVĚĎ:
Je-li pacient hospitalizován v nemocnici, léčebně nebo jakémkoliv jiném zdravotnickém zařízení, jsou lékaři v tomto zdravotnickém zařízení povinni mu zajistit a přímo poskytnout všechny léčivé přípravky – nejen ty, které byly nově při hospitalizaci nasazeny, ale i léčivé přípravky, které trvale užívá na základě indikace svého lékaře (svých lékařů). Pacient se na úhradě léčiv při hospitalizaci nepodílí, úhrada je zahrnuta v paušální platbě, kterou zdravotnické zařízení dostává od zdravotní pojišťovny.
Při hospitalizaci pacienta nelze současně vykázat péči, která je poskytována v režimu ambulantní péče. Praktický lékař tedy pacientovi v době jeho hospitalizace nesmí nic na recept (ani na poukaz) předepsat, a pokud by se tak stalo, informační systém pojišťovny nedovolí předepsaná léčiva zaplatit z veřejného zdravotního pojištění. Úhrada by tedy nakonec byla na tom lékaři, který recept či poukaz vystavil.
Čtěte také: Jak ušetřit náklady za léky?
Předepsání léků na recept v rámci hospitalizace je možné jen v poslední den ústavní péče, protože ten den je pacient fakticky propuštěn a vystavení receptu v rámci ambulantní péče se tak stává legitimním. Na receptu by muselo být razítko ambulance. Pacient ale nemá z nemocnice odcházet s receptem. Podle zákona o zdravotních službách musí být při propuštění vybaven léčivými přípravky na tři dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu. To se týká zejména situací, kdy zdravotní stav pacienta nezbytně vyžaduje bezodkladné užívání léčivého přípravku, ale vzhledem k místní nebo časové nedostupnosti lékárenské péče není možný včasný výdej léčivého přípravku na lékařský předpis.
Ošetřujícímu lékaři, který navrhl ústavní péči, a registrujícímu lékaři, tj. praktikovi (nejedná-li se o téhož lékaře) odešle nemocnice ihned propouštěcí zprávu pacienta včetně návrhu dalšího léčebného postupu. Po propuštění tedy bude pacientovi léčivé přípravky předepisovat jeho praktický lékař nebo ošetřující lékař – specialista (některé léčivé přípravky mají tzv. preskripční omezení a může je předepisovat jen specialista, nikoli praktický lékař).
Čtěte také: Jak dlouho platí recept?
V souvislosti s léky poskytovanými pacientovi bezplatně při hospitalizaci můžeme ještě upozornit, že mu nebudou samozřejmě poskytnuty léčivé přípravky, které nejsou ze zdravotního pojištění hrazené, např. antikoncepce. Zákon také uvádí, že ze zdravotního pojištění se při poskytování ústavní péče plně hradí léčivé přípravky (a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfuzní přípravky) v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění. Může tedy dojít k situaci, kdy pacient při hospitalizaci dostává léčivý přípravek, který je zaměnitelný s tím, který je zvyklý běžně užívat. Je pak na jeho ošetřujícím lékaři, zda se nastavené medikace bude nadále držet, nebo ji pacientovi upraví.
Čtěte také: Kontrola na nemocenské
Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
