Hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, je nejčastějším onemocněním kardiovaskulární soustavy a ve vyšším věku postihuje skoro polovinu populace.
Četla jsem, že káva s mlekem není zdravá, že škodí..Je to pravda?,J
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Díky antioxidantům v potravinách se naše tělo dokáže vyrovnat s volnými radikály, tedy zplodinami látkové výměny v organismu. Antioxidanty zpomalují stárnutí, působí preventivně proti cukrovce II. typu a dokonce i rakovině. Obsahuje je hlavně káva, ale také bobulové či citrusové ovoce, zelenina, čokoláda, červené víno a cereálie. Káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce), obzvláště jejich jedné skupiny, která se nazývá polyfenoly. Nejbohatším polyfenolem v kávě je kyselina chlorogenová (kombinace kyseliny kávové a chinové), která reprezentuje důležitou část antioxidantů kávy podílejících se na neutralizaci volných radikálů. Ty se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami. Účinky volných radikálů na naše buňky lze přirovnat k procesu hnědnutí ovoce - fáze, kdy začíná proces poškozování jednotlivých buněk. Antioxidanty nás zbavují volných radikálů tím, že se na ně váží a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci, tzn. poškození DNA. To způsobuje degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí a oslabení nervového a imunitního systému.
Vědci zatím odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě a tím i chránit kardiovaskulární systém, případně potlačit vznik rakoviny. Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka.
Každodenní společník
Káva dehydratuje, čili je vhodné servírovat ji společně se sklenicí čisté vody. Kofein v kávě není žádný velký objev – ví se o něm už od roku 1820. Stejně jako to, že povzbuzuje srdeční činnost a pro jeho povzbuzující účinky se káva pije především. Káva zvyšuje krevní tlak a působí také na mozek, nervy, ledviny či svaly. Vědci a lékaři však zároveň upozorňují, že její účinky se u každého z nás projevují zcela individuálně. Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by tak mělo být zohledněno více důležitých faktorů jako například jaký je zdravotní stav konzumenta, kolik šálků denně vypije nebo z jakého druhu kávy se nápoj připravuje.
Za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci čtyř až šesti šálků denně, což by mělo odpovídat cca 300 mg kofeinu.
Každý Čech vypije za rok 2,7 kilogramu kávy. V Evropě nejsme přeborníci - Němci vypijí 6,8 kg/rok a Finové dokonce 12,1 kg/rok. Co ale pijeme? Časopis dTest zjistil, že káva, kterou koupíme v supermarketech, je zdravotně nezávadná, ale co do chuti a vůně však spíše průměrná nebo podprůměrná.
Přečtěte si také
Hypertenze - vysoký krevní tlak
Alternativní léčba rakoviny: pomůže zelený čaj, kombucha nebo česnek?
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář