Karcinomy tlustého střeva jsou zhoubné nádory vycházející z epitelu (vnitřní výstelky) střeva.
V průběhu svého vývoje se karcinomy nejprve šíří ve sliznici, později prorůstají střevní stěnou, v dalším vývoji buňky pronikají do lymfatických cest a vytvářejí druhotná ložiska (metastázy) v lymfatických uzlinách, naposledy pronikají do krevních cév a vytvářejí vzdálené metastázy. Druhotná ložiska jsou zakládána hlavně v játrech, méně často v plicích a jiných orgánech. Představují asi 10 % všech zhoubných nádorů a jejich incidence narůstá. Asi polovina z nich se vyskytuje v oblasti konečníku a esovité kličky, zbytek postihuje rovnoměrně další partie tlustého střeva.
Kdy mohu mít podezření, že se jedná o karcinom tlustého střeva?
V časných stádiích jsou příznaky tohoto onemocnění chudé, nespecifické. Mohou se projevit nadýmáním, únavou, nechutenstvím. Později se přidružuje zácpa nebo průjem, případně střídání obou, může se objevit krev a hlen ve stolici či změna barvy stolice. Pouze asi 10 % nemocných udává bolest. V konečné fázi může nádor vést ke střevní neprůchodnosti či perforaci (protržení) stěny střeva. Při prorůstání do močového měchýře se projevuje častým či bolestivým močením, případně příměsí krve v moči. Příměs krve ve stolici vyžaduje vždy vyšetření lékařem. Dlouhotrvající mikroskopické krvácení do střeva může způsobit úbytek červených krvinek (anemii) a být provázen slabostí. Vyšetření stolice na skryté (okultní) krvácení je možno použít při aktivním vyhledávání nemocných s touto chorobou. Jedná se o jednoduché vyšetření, při kterém je odebrán vzorek stolice a vyšetřen na přítomnost stopových množství krve.
Co je příčinou vzniku?
Nádory tlustého střeva v 10 % vznikají na podkladě nezhoubných výrůstků na sliznici -- polypů. Některé polypy jsou součástí geneticky podmíněných familiárních (vyskytujících se v rodině) onemocnění tlustého střeva. Polypy v rámci některých těchto nemocí se maligně zvrhávají ve 100 % a vyžadují velmi pečlivé sledování. Příčinou vzniku zhoubného nádoru je obvykle ztráta té části genetické informace buňky, která obstarává kontrolu dělení.
Větší část (90 %) zhoubných nádorů střeva vzniká bez souvislosti s nemocemi tohoto typu, sporadicky. Zde se zřejmě uplatňují hlavně faktory okolního prostředí, dietetické zvyklosti a vnitřní prostředí střeva. Role těchto vlivů při vzniku nádoru není doposud přesně určena. Vztah k některým stravovacím zvyklostem je však prokázán. Negativní vliv má především vysoký obsah tuku v potravě. S vysokým obsahem tuku v potravě souvisí i větší množství žluči s obsahem kyselin, jejichž kancerogenní působení bylo prokázáno. Vápník může tyto kyseliny neutralizovat a mít tak příznivý vliv. Při smažení a pečení masa vznikají kancerogenní látky charakteru polycyklických sloučenin, které se spoluúčastní při vzniku nádorů. Nedostatek vlákniny v potravě je rovněž spojován s vyšším výskytem zhoubných nádorů tlustého střeva. Z dalších nepříznivě působících faktorů je nutno upozornit na alkohol, zejména pivo, jehož každodenní konzumace je spojena s dvojnásobnou incidencí tohoto onemocnění. Ochranný vliv proti škodlivým produktům některých střevních mikroorganizmů mohou mít vitaminy a minerály, zejména vitamin C a E a selen. Rovněž vitamin A a D působí příznivě. Nižší výskyt nádorů tlustého střeva byl pozorován u osob užívajících určité protizánětlivé léky, např. acylpyrin.
Jaké jsou možnosti léčby?
Stejně jako u dalších zhoubných nádorů je naděje na vyléčení mnohem vyšší u onemocnění zachycených v časném stádiu, pokud neprorůstají hluboko do střevní stěny. S hloubkou prorůstání narůstá možnost vzniku vzdálených metastáz. Mezi léčebnými metodami jsou na prvním místě chirurgické výkony, spočívající v odstranění postižené části střeva s příslušnými lymfatickými uzlinami. V řadě případů je operace konečným řešením, nemoc nevyžaduje další léčení. Jindy je třeba tuto metodu doplnit podáváním cytostatik (látek zastavujících růst buněk) V rámci klinických studií se zkoumá použití monoklonálních protilátek (Panorex).
Jaká je možnost prevence?
Prevence nádorů tlustého střeva je jednak primární, jednak sekundární. Primární prevence spočívá v odstranění škodlivých vlivů, zejména se zaměřuje na stravovací zvyklosti a konzumaci nevhodných potravin. Doporučuje se strava bohatá na vitaminy a vlákninu -- zelenina, ovoce, omezit spotřebu masa, zejména grilovaného, pečeného a uzeného, a alkoholických nápojů. Sekundární prevence se soustředí na vyhledávání osob s vysokým rizikem vzniku tohoto onemocnění, jejich sledování a včasné odstraňování změn, které mohou ve zhoubný nádor vyústit (familiární polypóza)
