Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, které způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty, což se projevuje zejména poruchou kognitivních funkcí, kterými jsou paměť, myšlení nebo například úsudek. Mezi její příznaky a projevy patří nejdříve porucha krátkodobé paměti, posléze problémy s vyjadřováním, ztráta paměti, porucha časové i místní orientace, zmatené chování apod. Nakonec je nemocný naprosto odkázán na pomoc druhých.
Čtěte také: Deset časných příznaků Alzheimerovy choroby
Diagnostika Alzheimerovy choroby
Pokud máte výše uvedené příznaky, měla by vaše cesta vést nejdřív k praktickému lékaři. Ten na základě anamnézy a výsledků některých testů případně doporučí návštěvu specialisty. Jde o to, zda jsou problémy s pamětí závažné a zda naznačují přítomnost nějaké nemoci. Pokud ano, je třeba podstoupit odborné vyšetření u neurologa, psychiatra, geriatra anebo dalších odborníků. Správná diagnostika je nutná, aby se odlišily jiné "podobné" stavy (např. deprese nebo hypofunkce štítné žlázy), které vyžadují specifickou léčbu.
Žádný test, který by dokázal Alzheimerovu chorobu stoprocentně diagnostikovat, neexistuje. Určitá vyšetření a jejich výsledky však mohou na tuto nemoc ukázat. Jsou to testy, kterými se zjišťují kognitivní funkce mozku, zejména paměť. Hodnotí se také rodinná anamnéza (mezi rizikové faktory patří věk a výskyt choroby v rodině) a jsou prováděny různé krevní, lumbální nebo oční testy.
Prevence Alzheimerovy choroby
Vzhledem k tomu, že nejsou známy příčiny vzniku Alzheimerovy choroby, je těžké stanovit preventivní opatření. Rozhodně ale prospěje zdravá výživa (hodně ovoce, zeleniny a ryb), dostatek pohybu a také trénování mozku.
Čtěte také: Cvičení mozku může oddálit Alzheimerovu chorobu
Léčba Alzheimerovy choroby
Z léčivých přípravků může lékař předepsat či doporučit pacientům tzv. kognitiva, což jsou látky zlepšující kognitivní funkce – vnímání, pozornost, koncentraci a rychlost myšlení, učení se a paměť. Mezi kognitiva patří jak léčiva přímo určená pro léčbu již diagnostikované Alzheimerovy choroby a vázaná pouze na lékařský předpis, tak i podpůrné doplňky stravy. K nejčastěji lékaři předepisovaným patří u lehké a středně těžké Alzheimerovy choroby tzv. inhibitory acetylcholinesteráz (látky zvyšující dostupné množství acetylcholinu v mozku, čímž zlepšují mozkové funkce), např. donepezil, rivastigmin, galantamin; u středně těžké a těžké Alzheimerovy choroby užívají pacienti nejčastěji memantin. Tyto léky jsou jen na lékařský předpis a pojišťovna je plně nebo částečně hradí. Jejich volba je samozřejmě na lékaři; předepisovat je může pouze neurolog, psychiatr nebo geriatr. Mezi volně prodejné přípravky podporující kognitivní funkce patří např. lecitin, přírodní látka stimulující látkovou výměnu v neuronech.
Užívat lze i tzv. nootropika – látky podporující duševní funkce tím, že zlepšují prokrvení a přísun živin do centrální nervové soustavy. Nootropika jsou léčbou preventivní či podpůrnou a nejsou tedy hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Některé z těchto látek jsou přesto vázány na lékařský předpis (např. cinarizin). Mezi nootropika se řadí látky přírodního původu, obsahující extrakt z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) či z ženšenu pravého (Panax ginseng). Dále mezi nootropní látky patří piracetam, existuje ale i řada dalších. Přestože jsou tyto přípravky volně prodejné, je i jejich užívání potřeba konzultovat s lékařem. Vhodnější je kupovat v lékárně léčivé přípravky, které jsou registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv, nikoli pouze doplňky stravy, které nemají garantovaný obsah léčivé látky ani prokázanou účinnost.
Čtěte také: Nejčastější mýty o Alzheimerově nemoci
