Jsem těhotná

"Vynechaly mi měsíčky a je mi nějak divně..." Kolikrát v životě už tuto větu slyšel lékař či sestřička v gynekologické ambulanci ? A kolikrát už odpověděl: "Jste těhotná, ověříme to ještě ultrazvukem, ale je nanejvýš pravděpodobné, že budete maminou!" Projevy novopečené těhulky jsou různé, od prvotního překvapení přes radost až po "šok". Pomineme - li otázku plánovaného rodičovství, stále ještě spousta žen, přestože do budoucna předpokládají, že budou a chtějí být maminkami, je svým těhotenstvím překvapena a musí se s ním určitým způsobem vypořádat. Takže taková situace právě nastala, došlo ke smíření se s daným stavem a co dál...? Nastává období plné otázek, pocitů a projevů, na které je dobré znát odpověď.

Takže začínáme a nejlépe snad od samého začátku ...

Příprava před otěhotněním

Plánované těhotenství je sice skvělá myšlenka, ale víme jak to ve skutečném životě chodí. Málokterá budoucí maminka si připouští, jak je pro vývoj plodu a zdraví miminka důležitá doba před otěhotněním. Když ovšem rodičovství se svým partnerem plánuje, dobře ví, že může co nevidět otěhotnět, a proto záleží jen na ní, jak omezí zdravotní rizika, která hrozí jak rodičce, tak plodu.

Těhotenství bez rizika?

Kyselina listová
Vitamin B9 patří do skupiny vitamínů B-komplexu. Dlouho byla přehlížena, ale za poslední léta vlivem výzkumu bylo prokázáno, že podáváním kyseliny listové během těhotenství lze zamezit vývojové poruše plodu, tzv. rozštěpu páteře až v 70 % těhotenství.

Vitamín B9 můžeme získat jednak ze stravy - zeleniny (špenát, chřest, luštěniny), ale musíme si uvědomit, že kyselina listová v potravinách je velmi citlivá na teplo, světlo a kyslík, takže vařením, dušením, konzervováním se jí ztrácí až polovina, další ztráty jsou už při uskladňování, transportu atd. Denní dávka pro člověka je asi 200 mikrogramů, což by při kvalitním způsobu stravování snad dospělý člověk dokázal zvládnout z potravy, ale pro těhotné se doporučuje dávka dvojnásobná - 400 mikrogramů. Proto je maminkám doporučováno dodávat ji v podobě užívání doplňků.

Kyselinu listovou využívají buňky už při dělení oplodněného vajíčka. B9 má vliv při zrodu molekul nukleových kyselin DNA a RNA v jádře buněk, které jsou zodpovědné za přenos dědičné informace.

Jestliže tedy žena užívá asi měsíc před otěhotněním a během prvních tří měsíců kyselinu listovou (400 mikrogramů denně), sníží se riziko rozštěpu na polovinu.

Namítnete, že nemůžete až tak dobře naplánovat si početí. Ano, proto je vhodné, aby každá žena v období plodnosti dbala o dostatečný příjem kyseliny listové, takže těhotenství ji nemůže v tomto ohledu překvapit. Dostatek konzumace ovoce a zeleniny a včasné dodání doplňku už při podezření, že žena otěhotněla.

Kouření

Mnoho studií prokazuje, že kouření způsobuje častější výskyt neplodnosti a u těhotných častější spontánní potraty, mimoděložní těhotenství, poškození placenty, předčasný porod, růstovou retardaci plodu, sníženou schopnost plodu dýchat, špatnou výživu plodu. U dětí kuřaček se vyskytuje 2-3x častěji syndrom náhlého úmrtí plodu.

Alkohol

Alkoholprostupuje placentou a játra nenarozeného miminka nejsou připravena zpracovat ho, a proto na ně působí jako jed, zastavuje buněčné dělení plodu. U chronických alkoholiček je velké riziko potratu nebo porodu mrtvého či poškozeného plodu. V lepším případě způsobí alespoň opoždění psychomotorického vývoje dítěte, poruchy růstu či častější vrozené srdeční vady.

Omamné látky

(opiáty, barbituráty, heroin, kokain, amfetamin, LSD...) způsobují spontánní potraty, růstové poruchy plodu, předčasné porody, poškození centrální nervové soustavy, některé vrozené vady, silné abstinenční příznaky dítěte po narození.

Jak tedy prožít těhotenství bez rizika?

V České republice se stále rodí 2-3% dětí s vrozenými vadami. Některé jsou způsobeny genetickými příčinami (např. Downův syndrom) a ty bohužel nemůžeme ovlivnit. Jiné jsou způsobeny tzv. multifaktoriálními příčinami, kdy k jejich vzniku je potřeba nejen genetická predispozice, ale také spolupůsobení zevních faktorů, aby se vada mohla projevit. A právě ty můžeme ovlivnit. Je to jen a jen na nás.

Početí

Co je početí? Nic jiného než zázrak lásky. Ze dvou jedinců se stávají tři (a někdy i čtyři!).

Asi 14. den menstruačního cyklu ženy se z jednoho z vaječníků uvolní zralé vajíčko (ženská zárodečná buňka), které je zachyceno fimbriemi na konci vejcovodu a vtaženo dovnitř. Zde během 24 hodin může být oplozeno spermií (mužská zárodečná buňka). Jakmile se jedné spermii podaří dostat se do vajíčka, stane se povrch vajíčka neprostupným pro další spermie. Spermie, která vnikla do vajíčka, ztratí svůj bičík, jeho hlavička se začne zvětšovat, splyne s vajíčkem a vytvoří sním jedinou buňku, která obsahuje všechny genetické informace pro tvorbu lidského jedince.

Vaječná buňka se začne dělit. Jak buňka prochází vejcovodem směrem k děloze dělí se na 4, pak 8, pak 16 buněk. Dále se dělí dvakrát denně na stále menší a menší buňky, až na několik set buněk, z kterých se formuje lidský jedinec. Po 4 dnech po oplození se vajíčko dostane do dělohy. Následujících několik dnů plave tento míčkovitý útvar plný buněk v děloze. Buňky ve vajíčku se oddělí na vnější - z nich později vznikne placenta a vnitřní, které se vyprostí z obalu vajíčka - dají základ embryu,tedy budoucímu plodu. Poté se začne uhnízďovat v měkké husté děložní výstelce. Vnější buňky embrya se zaboří do výstelky a napojí se na matčiny cévy. Vnitřní buňky se rozdělí na 3 vrstvy, jejich vývojem vznikají různé části těla plodu. Během 3 týdnů se tak vytvoří základ pro vnitřní orgány (např. srdce, játra), nervový systém a mozek, základ kostry a svalů.

Jedno nebo dvě?

Pokud se ve vaší rodině vyskytují dvojčata, je možné, že se objeví i u vás.

Dvojvaječná dvojčata vzniknou, když jsou dvě samostatná vajíčka oplozena dvěma samostatnými spermiemi. Jsou 3x častější než jednovaječná. Každé z dvojčat má svou vlastní placentu, mohou být stejného, ale i různého pohlaví a nejsou si podobná o nic víc než jiní bratři a sestry.

Jednovaječná dvojčata vzniknou z jednoho vajíčka a jedné spermie. Při dělení dojde k rozdělení na dvě samostatné poloviny, z nichž každá se vyvine v identické dítě. Mají společnou placentu, jsou vždy stejného pohlaví, mají stejné fyzické rysy a genetické vybavení.