Moderní antikoncepce nabízí svým uživatelkám nejen jistotu, že neotěhotní, ale i další zdravotní přínosy.
Jídlo ovlivňuje zdraví víc než zdravotní péče nebo geny. Podle profesora Štěpána Svačiny z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy ovlivňují zdraví ze 70 procent strava a pohyb a zhruba po 15 procentech zděděné předpoklady a kvalita zdravotní péče. Problém je v tom, že ve stravě Čechů převládají potraviny, které nemoci vyvolávají.
Vliv nesprávných stravovacích návyků lze doložit na růstu počtu lidí s cukrovkou druhého typu, která přímo se životním stylem souvisí. Ze dvou procent stoupl za 50 let jejich počet v populaci na sedm procent. Pokud trend bude pokračovat, každý třetí Evropan narozený po roce 2000 dostane cukrovku.
Výživa je součástí léčebných režimů. Nezpochybnitelné jsou i nízkoenergetické potraviny, potraviny se sníženým obsahem živočišného tuku či zvýšeným obsahem vlákniny.
Sporný je pojem funkční potravina a zavádějící jsou názvy produktů cílené na určitá onemocnění, jako potraviny pro diabetiky, hypertoniky či na kloubní a cévní onemocnění. Funkční potraviny mají podle výrobců blahodárný účinek na lidské zdraví. Nebezpečí však může být v tom, že lidé chápou takto označené potraviny jako lék a jedí je ve zvýšené míře, takže jejich jídelníček se i díky těmto potravinám může stát nevyvážený.
Nadsázkou lze říci, že diabetologové v celém světě už dávno radí svým pacientům, aby se vyhýbali koutkům pro diabetiky . Lidé by měli být opatrní i při koupi potravin, které jsou obohaceny o vitamíny či mastné kyseliny, výjimkou tvoří pouze zvýšený obsah vápníku. Za jedny z mála skutečně účinných funkčních potravin jsou považovány přípravky obohacené rostlinnými steroly a jodizovaná sůl.
Pro českou populaci, ohrožovanou nadváhou, cukrovkou, nádory a komplikacemi aterosklerózy, je důležitější omezovat energetický obsah potravin a živočišný tuk a zvyšovat příjem zeleniny a ovoce.
Odborníci z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky uvádí, že po prudké změně stravovacích návyků Čechů po roce 1989 jsou už v posledních deseti letech změny mírné. Výběr potravin ovlivňují ceny, osvěta, příjmy i rozsah nabídky.
Ceny potraviny V Česku stouply za deset let o 52 procent, příjmy obyvatel o 86 procent. Klesla spotřeba hovězího masa, vajec a vepřového. V roce 1995 připadalo na každého občana za rok 18,3 kilogramu hovězího, v roce 2004 jen deset kilogramů. Ve stejném období klesla spotřeba vajec z 300 na 250 kusů na občana a rok. Spotřeba vepřového masa se naproti tomu příliš nemění, je kolem 40 kilogramů za rok, protože "Češi mají rádi vepřové" . Stoupla spotřeba drůbežího z 13 na 24 kilogramů za rok, což je přikládáno osvětě a také širší nabídce drůbežích produktů.
Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!
Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.
Přidat nový komentář