Jedlíci, dejte si pozor na fibrilaci síní

Studie navíc potvrdily, že značný vliv na propuknutí této choroby, která může vyústit až v cévní mozkovou příhodu, může mít i obezita. A rizikový vztah je více než jednoznačný. S každým zvýšením BMI (Body Mass Index) indexu o 1 bod roste pravděpodobnost vypuknutí nemoci o 4 %.

Fibrilace síní ovlivňuje život 2,2 miliónu lidí ve Spojených státech a 4,5 miliónu lidí v EU. V České republice je tímto onemocněním ohroženo až 150 000 lidí. Jedná se tak o nejčastější poruchu srdečního rytmu, která je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro cévní mozkovou příhodu. Výskyt fibrilace síní v populaci vzrůstá především s věkem. Postihuje až 5 % populace ve věku nad 65 let. Pokud člověk nemocí trpí, existuje u něj reálné nebezpečí tvorby krevních sraženin díky rychlému a nepravidelnému tepu srdce. S tím vzrůstá i riziko cévní mozkové příhody – a to až pětinásobně.

Studie ale potvrdily, že výskyt choroby je spojen i s nezdravým stravováním, ve kterém dominují tuky. Zvýšená tělesná hmotnost totiž velmi zatěžuje srdce. Je to podobné, jako když si zdravý jedinec na sebe oblékne 20 kg vážící oblek. Ten bude představovat odchylku od zdravé váhy. Srdce bude vystaveno mnohem větší zátěži, což bude znát prakticky okamžitě. Osoba trpící obezitou se ale s tímto problémem musí potýkat 24 hodin denně.

Co se děje při fibrilaci síní v srdci

Lidské srdce se skládá ze čtyř částí – dvou síní a dvou komor. Ty se u zdravého jedince stahují koordinovaným způsobem. Po současném stažení obou síní a vypuzení krve do komor se poté srdeční komory stáhnou a krev je vytlačena do cévního systému. Srdce takto funguje díky elektrickým vzruchům, které se v něm tvoří. Pokud je srdce zdravé, frekvence stahování se pohybuje přibližně v rozmezí 60 až 80 stahů za minutu.
Při fibrilaci síní ale dochází k rychlému a chaotickému šíření elektrických vzruchů v srdci. To má za následek ztrátu koordinovaného stahování síní a omezení jejich čerpací schopnosti. Důsledkem je zrychlený a nepravidelný tep, obvykle o frekvenci nad 100 tepů za minutu. Nemocný člověk pak jako projev vnímá rychlou a nepravidelnou srdeční činnost „bušení srdce“ a zhoršení fyzické výkonnosti.

Fibrilace síní bývá zprvu záchvatovitá, trvá od několika vteřin či minut až po několik dní. Často pak přechází v arytmii trvalou. Neohrožuje sice bezprostředně na životě, ale může kromě jiných komplikací vést až k cévní mozkové příhodě, tedy obávané mrtvici.

„Klíčové je nemoc odhalit co nejdříve. Pokud člověk zaznamená nepravidelné bušení srdce, zrychlený tep, snížená výkonnost při zátěži, nadměrné pocení, zadýchávání a častou únavu, může se jednat o fibrilaci síní. Projevit se ale také nemusí žádnými příznaky. Pokud nedojde k léčbě, mohou rychlé a nepravidelné stahy síní způsobit vznik krevní sraženiny, která se může uvolnit a ucpat mozkové tepny. Tím dojde k cévní mozkové příhodě,“ vysvětluje Prim. MUDr. Aleš Tomek z Neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Každá srdeční arytmie, i fibrilace síní, má u jednotlivých pacientů různé projevy. Jedním z hlavních projevů bývá pocit vnímaný jako bušení srdce. Jiní pacienti si nepravidelnost srdečního tepu příliš neuvědomují, zato ale pociťují únavu, nízkou výkonnost při tělesné zátěži, snadno se zadýchávají a potí. I přes tyto varovné příznaky, řada lidí podceňuje včasnou návštěvu lékaře. Považují totiž tyto problémy za něco přirozeného a spojeného s procesem stárnutí. Často je tak fibrilace síní zjištěna až náhodným nálezem na EKG při pravidelné preventivní prohlídce nebo až při některé z komplikací, jako je například mozková příhoda. Proto se u pacientů starších 65 let věku doporučuje měření pulzu. Pokud je rychlý a zcela nepravidelný, měla by následovat kontrola EKG.

Fakta a čísla

• Fibrilace síní je nejčastější porucha srdečního rytmu.
• V České republice jí trpí asi 150 tisíc lidí.
• Jedná se o poruchu činnosti srdečních předsíní, které se stahují příliš rychle a nepravidelně.
• U žen i mužů, kteří zanedbají léčbu fibrilace síní, se několikanásobně zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody – mrtvice.
• Pacienti po mozkové mrtvici způsobené fibrilací síní mají velmi závažnou prognózu. Až 50 % z nich umírá do 1 roku.

Index BMI je základním měřítkem, podle kterého se určuje, zda je člověk podvyživený, zda má ideální váhu nebo je naopak obézní. Hodnoty určující nadváhu nebo dokonce obezitu mohou ale vycházet i jedincům, především mužům, kteří na sobě nemají téměř žádný tuk, ale naopak jsou samý sval. Proto je index BMI doplňován dalším kritériem – obvodem pasu. Ten by u žen neměl být větší než 80 cm a u mužů by neměl přesáhnout 94 cm.

Tabulka 1 Kategorie BMI a zdravotní rizika