Ječné zrno

Ječné zrno vzniká nejčastěji v důsledku zánětua infekce dojde k ucpání mazové žlázky uložené v očním víčku. V ucpané žlázce se začne hromadit maz, a celý obsah se dále infikuje , v naprosté většině bakterií Stafylokokus. Dojde k rozvoji akutní zánětlivé formy. Pokud nedojde k větší infikaci obsahu žlázky, rozvíjí se zvolna chronická, tzv. granulomatózní forma. Někdy i zpočátku akutní forma může po odeznění úvodních akutně zánětlivých příznaků přejít ve formu chronicku.

Příčinou často bývá porušená funkce mazových žlázek, která je někdy součástí kožních onemocnění víček a obličeje (hlavně Acne rosacea a Dermatitis seborhoica zpravidla spojená se seboroickým chronickým zánětem okrajů víček).

(Podle typu a lokalizace postižené žlázky ve víčku se rozlišuje tzv. hordeolum a chalasion. Jejich projevy jsou ale podobné a pro pacienta nemá toto rozlišení velký význam, proto budou obě formy dále pojednávány společně).

Jak se ječné zrno projevuje?

1) Forma akutní: Otok, zduření, zarudnutí, bolestivost víčka. Postupně se v místě postižené mazové žlázky může objevit na vnější kožní nebo vnitřní spojivkové straně puchýřkovité vyklenutí s pro- svítajícím hnisem. Tudy se může hnis spontánně provalit nebo je šetrným lékařským zákrokem uvolněn (nevymačkávat!) a ječné zrno se začne hojit. Buď se během několika dnů až týdnů vstřebá, nebo přejde do chronické formy.

2) Forma chronická: Nebolestivý tuhý hrbol, zatvrdlina v očním víčku, bez výraznějšího otoku, zarudnutí nebo bolestivosti. Někdy se takto formuje již od počátku, jindy je pokračováním formy akutní.

Jak se ječné zrno léčí?

• Vhodnost léčby závisí na typu a lokalizaci postižené žlázky a dále na stádiu zánětu, proto je dobré poradit se s lékařem. Značné procento se hojí samo a léčbu nevyžaduje.
• Zpočátku jsou doporučovány teplé obklady (jak u akutní, tak i chronické formy) , které někdy mohou urychlit zkapalnění obsahu ječného zrna s následným vytvořením drobného ohraničeného abscesu (přirovnejme k malému měchýřku naplněnému hnisem) případně i vést ke spontánnímu vyprázdnění a vstřebání.
• Po vytvoření abscesu je vhodný drobný chirurgický zákrok-naříznutí a šetrné odstranění zhnisaného obsahu žlázky. Následuje aplikace antibiotické masti několikrát denně do spojivkového vaku.
• U chronických forem přetrvávajících déle než 6-8 týdnů je vhodná malá operace v místním znecitlivění, při které se ječné zrno nařízne několikamilimetrovým řezem a jeho obsah se odstraní.
• Někdy lze použít i injekci speciálního léku ze skupiny kortikoidů přímo do ječného zrna, u nás je tento postup méně častý.
• Při opakujících se ječných zrnech někdy stav zlepší preventivní podávání tetracyklinových antibiotik. V těchto případech se nevyužívá tolik antibiotického efektu léku, ale především jeho vlivu na formování a kvalitu mazu produkovaného mazovými žlázkami.

Prevence

Ve většině případů žádná, někdy podávání tetracyklinu, jak bylo uvedeno výše.
Při současném výskytu predisponujících nemocí jejich léčba často ve spolupráci s kožním lékařem.