Atopický ekzém, alergickou rýmu a bronchiální astma řadíme mezi tzv. atopická onemocnění. Jejich výskyt v ekonomicky rozvinutých zemích neustále roste. Lékaři zatím s jistotou nevědí, čím je to způsobeno, někteří z nich se však domnívají, že na vině je nižší výskyt mikrobiálních infekcí u malých dětí.
Projevy atopického ekzému v dospělosti se nejčastěji objevují u lidí, kteří trpěli ekzémem nebo alergickým onemocněním v dětském věku. Přibližně 10% dětských pacientů si ekzém přenese i do dospělosti. První obtíže až v dospělosti jsou poměrně vzácné. Častější schéma je, že má pacient mírnější formu onemocnění v dětství a ta se až v dospělosti změní na klasický ekzém.
Při nemoci dochází k poruše přirozené ochranné kožní bariéry, protože klesá produkce přirozeného kožního mazu. Kůže nadměrně ztrácí vodu a současně se ztenčuje rohová vrstva kůže. Oslabená pokožka je tak bránou ke vstupu bakterií, virů a alergenů, ty pak podrážděnou pokožku, která nezvládá svou ochranou funkci, ohrožují ještě víc. Pacienti také mají nižší práh pro svědění, tedy i zdánlivě malé podráždění kůže u nich vyvolává nepříjemné pocity svědění a ty nutí ke škrábání, čímž se stav pokožky dále zhoršuje. Někdy hovoříme o tak zvaném bludném kruhu, kdy suchost kůže vede ke svědění a ke škrábání, tím k dalšímu porušování kožního povrchu, zvýšenému průniku infekce a alergenů do kůže, z toho dále vzniká zánět provázený svěděním kůže. Čím víc atopiky kůže svědí, tím víc se škrabou a bohužel si více ubližují.
Příčiny atopického ekzému
Na vzniku atopického ekzému se podílí mnoho faktorů a jen těžko se dá odhalit jedna, kterou by stačilo odstranit a pacient by neonemocněl. Z vnitřních faktorů jsou to především dědičnost a různé druhy alergií, z vnějších faktorů pak nadměrné mytí a používání mýdel, sprchových gelů a kosmetiky, prací prostředky, nošení nevhodného oblečení, kontakt se saponáty, chemikáliemi a jinými dráždidly v běžném životě i v pracovním prostředí. Velký vliv na vznik a zhoršování ekzému má také špatné životní prostředí a v neposlední řadě i stres.
Hlavními spouštěcími faktory jsou:
- alergeny,
- změny v dietě,
- šťáva z čerstvých plodů (jahody, citrusy, rajčata, exotické ovoce),
- emocionální stres,
- kontakt s aeroalergeny – srst zvířat, roztoči, pyly a plísně,
- kontakt s domácími zvířaty, mikroorganismy – bakterie, viry, plísně, kvasinky,
- kontakt pokožky s přírodními vlákny – vlna, kožešina, rovněž i umělá vlákna, například polyester,
- kontakt s dráždivými látkami – horká voda, cigaretový kouř, mýdla, prací prostředky bohaté na enzymy,
- hormonální změny (u žen) – 1. a 2. trimestr těhotenství, období kolem porodu, menopauza, premenstruační období,
- chlad a horko.
Příznaky atopického ekzému
Na pokožce se objevují zarudlá a svědivá šupinatá ložiska. Vyrážka/ekzém zpravidla naskočí – zejména u dětí, v ohybových místech končetin – zápěstí, loketní a zákolenní jamky, dále pak na obličeji, krku a v horní části hrudníku. Ložiska silně svědí, avšak škrábáním se do kůže dostávají bakterie, vzniká infekce, což ekzém pochopitelně zhoršuje. Šupinatá ložiska se následně odlupují.
Nemoc může zasáhnout jen část pokožky, ale i kůži celého těla. To se může stát u dospělých pacientů, u kterých se atopický ekzém může projevit odlišně od dětí. Adolescentní a dospělá fáze ekzému probíhá ve věku od 12 let. Po pubertě intenzita atopického ekzému klesá, projevy jsou mírnější. Kromě flexorových ploch bývají postižené ruce, bříška prstů, plosky nohou, tváře, okolí očí, rtů a prsních bradavek. Dominuje zhrubění kůže.
Léčba atopického ekzému
Při léčbě atopického ekzému se obvykle kombinuje hned několik postupů spojených s úpravou životního stylu. Základem úspěšné léčby je dobrá spolupráce mezi lékařem a pacientem. Při nemoci se mohou střídat období relativního klidu, kdy se atopický ekzém navenek neprojevuje, s obdobími, kdy naopak propukne naplno a působí problémy. V obou případech je ale na místě dohled dermatologa.
Cílem léčby je omezení závažných příznaků a prevence dalších vzplanutí. Dále kontrola nad průběhem onemocnění a zlepšení kvality života. Podstata léčby spočívá v optimální péči o pokožku a obnově kožní bariéry pomocí emoliencií. Důležitá je též úprava životosprávy (vhodné oblékání, mycí a kosmetické prostředky), jídelníčku, znalost a omezení faktorů vyvolávajících svědění.
Pro atopiky platí několik pravidel jako například nepoužívat běžná mýdla a mycí prostředky, které pokožku nadměrně vysušují, omezit koupele, včetně pobytu v bazénu a také se vyhýbat prašnému prostředí spolu s prokázanými alergeny, pokud nemoc souvisí s alergií. Od věci také není vyměnit oblečení z umělých materiálů za přírodní textilie, které jsou vůči pokožce šetrnější a méně ji dráždí. Domácí prostředí by mělo být přizpůsobené nemocnému, proto by nemělo být příliš suché, ideální je relativní vlhkost nejméně 55%.
Samozřejmostí je pak pravidelná péče o pokožku. Výrazně suchou kůži je vhodné promazávat, aby byla vláčná, tedy nebyla podrážděná a vnímavá pro průnik škodlivin ze zevního prostředí. Pravidelně se aplikují emolencia neboli promašťovadla a bariérové krémy, které jsou hlavním léčebným prostředkem, když je nemoc v relativním klidu. Emolencia dokáží pokožce dodat potřebnou hydrataci, změkčit ji a také zmírnit pocity suchosti i nepříjemné svědění. Ideální je jejich aplikace krátce po koupeli, kdy je kůže ještě vlhká. Emoliencia volte bez parfemace a bez obsahu látek dráždících pokožku atopika. Na malé problematické plochy používejte krémy a masti. U větších ložisek potom lotia a mléka. Na hrubou kůži krémy, masti a v případě pokožky se sklonem k popraskání ještě navíc i pasty. Na den vybírejte vždy lehčí formy a na noc varianty mastnější.
Další možností je nasazení antihistaminik, které brání alergické reakci. Vedle toho se nasazují i kortikoidy, ať už lokální nebo celkové. Ty jsou ale spojené s nepříjemnými vedlejšími účinky, byť jejich protizánětlivý a protisvědivý účinek nastupuje rychle. Kortikoidy však neléčí atopický ekzém jako takový a pouze zklidňují jeho projevy a to jen po dobu, kdy je pacient užívá. Proto se po zlepšení stavu vysazují a znovu aplikují až při dalším zhoršení.
V posledních letech jsou k dispozici kromě již dlouhodobě používaných kortikoidních preparátů i tzv. lokální imunosupresiva. Ta potlačují prakticky stejně účinně kožní zánět jako kortikoidy a přitom nemají jejich nežádoucí účinky. Imunosupresiva ovlivňují nemoc jako takovou a to zejména produkci zánětlivých látek. Navíc je možné je užívat dlouhodobě a to i u těžších případů atopického ekzému.
Atopický ekzém ničí i psychiku
Atopický ekzém patří k onemocněním, které se negativně podepisují na psychickém stavu nemocných. Úporné svědění, poruchy spánku, které jsou s ním spojené, ale také zhoršení sociální života a depresivní stavy, to vše patří k častým projevům této chronické choroby. Navíc jsou pacienti často vystaveni posměškům okolí, stydí se za svůj vzhled a mnohem hůře navazují kontakty s jinými lidmi. Atopici se pak dostávají do začarovaného kruhu, protože se jejich psychický stav kvůli nemoci zhoršuje, a tím se zhoršují i projevy atopického ekzému. Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje průběh nemoci. Proto je v mnoha případech na místě psychoterapie, případně některé z technik psychodermatologie. V praxi znamená třeba nácvik relaxačních technik, biofeedback nebo kognitivně-behaviorální terapii.
Zdroj: euc.cz, zdravotnickydenik.cz
