Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Většina lidí má z létání bezprostředně po operaci obavy. U většiny zákroků je ale strach zbytečný a operace rozhodně není důvodem let rušit nebo odkládat.
„Nejběžnějšími očními operacemi, které každoročně podstoupí jen na naší klinice desetitisíce lidí, jsou operace šedého zákalu, odstranění dioptrií laserem nebo odstranění dioptrií výměnou čočky. Po těchto zákrocích se létá zcela běžně. Neexistuje důvod, proč by tomu tak nemělo být. Někteří naši pacienti dokonce přiletěli do České republiky pouze kvůli operaci očí a po operaci letěli zase zpátky. Pokud je tedy člověk po jedné ze jmenovaných operací, do letadla může nastoupit bez obav. Létání po operaci zrak nijak neohrožuje, je dobré zvážit, zda v krátké době po operaci očí letět na dovolenou například k moři, kde zrak ohrožuje řada dalších faktorů, jako jsou slunce, slaná mořská voda nebo písek,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Čtěte také: Vysoký nitrooční tlak nemusí ihned znamenat zelený zákal
Existují ale výjimky
Operace sítnice nebo transplantace rohovky patří k těm zákrokům, po kterých lékaři cestování letadlem nedoporučují.
„Pokud pacient podstoupil komplikovanější zákrok, jako je operace sítnice nebo transplantace rohovky, doporučuji se o cestování letadlem poradit s lékařem. Existují dva případy, kdy může změna tlaku v kabině způsobit komplikace. V obou případech hraje roli nepatrné množství plynu nebo vzduchu, který se po zákroku ponechává v oku. Plyn je expanzní a při změně tlaku v kabině letadla by mohl být uvnitř oka problematický. Pokud je člověk po operaci po odchlípení sítnice, při které se oko plní plynem, let by měl odložit. U operační metody, kdy se používá silikonový olej, problém s létáním není. Druhou operací, po které je třeba zvolit jiný dopravní prostředek než letadlo, je transplantace rohovky metodou DMEK,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Ječné zrno - malé, ale nepříjemné onemocnění
Kontaktní čočky a letadlo
Řada lidí s dioptrickou vadou nahrazuje při cestě letadlem kontaktní čočky brýlemi. To ale není nutné, kontaktní čočky je možné v letadle bez problémů mít. Dokonce ani při dlouhých letech by neměly zraku nijak uškodit. Při delším letu ale může nastat horší snášenlivost kontaktních čoček v důsledku vysychání oka. To se projevuje pocitem cizího tělíska, škrábáním nebo tlačením čoček.
„Pro pohodlí během letu je dobré si s sebou na palubu vzít oční kapky neboli umělé slzy. Suchý vzduch v letadle totiž čočky vysouší a dochází k jejich smršťování. Obzvláště při delších letech kvůli tomu mohou být čočky v oku nepříjemné. Vhodné je také po příjezdu do cílové destinace zvážit aplikaci nového páru,“ doporučil Pavel Stodůlka.
Syndrom suchého oka
Suchý vzduch a přetlak v kabině letadla dokážou let znepříjemnit i těm, kteří trpí syndromem suchého oka.
„Vzduch v letadle vysušuje oči a pleť, a kdo trpí takzvaným syndromem suchého oka, měl by stejně jako nositelé kontaktních čoček pamatovat na umělé slzy. Nepříjemný pocit v oku tak vyřeší ještě během letu. Syndrom suchého oka způsobuje během letu jen nepříjemný pocit, cestování letadlem s tímto onemocněním nebývá pro zrak nebezpečné,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Syndrom suchého oka - nepleťte si ho s alergií
