Je chronické svědivé zánětlivé kožní onemocnění alergického původu, postihuje cca 10-15% populace. Jedná se o přehnanou reakci organismu, resp. imunitního sytému na zevní a vnitřní vlivy...
Poznej svého nepřítele!
„Alergik musí především vědět, na který hmyz je alergický, a jak daný živočich vypadá. Mnoho lidí si na příklad plete vosy s pestřenkami, které mají stejné zbarvení. Lidově nazývané „vosičky“ jsou ale neškodné a od vos je lze rozeznat poměrně snadno – na rozdíl od nich totiž dokáží ve vzduchu „stát“ jako vrtulník,“ vysvětluje specialista z portálu ProAlergiky.cz, Michal Závacký.
Hrozbou je pro alergika především hmyz z rodu blanokřídlých, který bodá a vstřikuje jed – včely, čmeláci, vosy a sršně. Zatímco včely a čmeláci nejsou přirozeně agresivní a k útoku dochází v případě, kdy se cítí ohrožení, vosy a sršně mohou napadat opakovaně a útočit i v případě vyprovokování.
„Člověk alergický na včelu může kvůli podobnému složení jedu přehnaně reagovat i na bodnutí čmeláka. Vzájemná podobnost jedu je známá i mezi vosou a sršní, které jsou blízce příbuzné. Nepříjemné reakce může alergikovi vyvolat i kousnutí od mravence, komára či ováda, ty ale zůstávají lokální a zřídka se jedná o pravou alergii, nebezpečí je tak minimální“, dodává Michal Závacký.
Standardní, nebo alergická reakce?
Pokud nejste alergik, po vyjmutí žihadla bude místo vpichu zarudlé a kolem červené tečky v oblasti vstupu žihadla se může vytvořit světlý puchýř.
„Pokud jste alergik, je škála možných reakcí daleko širší. Oblast vpichu může zarudnout a opuchnout až několik centimetrů od vpichu, v horším případě ovlivní reakce celé tělo. Obecně lze říct, že těžší reakce na hmyzí jed zažívají lidé, kteří trpí i jinou alergií nebo mají zkušenost s atopickým ekzémem,“ vysvětluje odborník na alergie.
Lokální reakce vs. anafylaktický šok
Lokální reakce se objevuje v místě vpichu a jeho okolí. Dochází k zarudnutí, bolestivému otoku, přidat se může svědivost a horkost. Takové obtíže mohou přetrvat i několik dní a v některých případech se s nimi pojí i lehce zvýšená teplota.
Systémová alergická reakce neboli anafylaktický šok postihuje celý organismus. Svědění a kopřivka se rozšiřují po celém těle a přidávají se další příznaky jako otoky pod kůží i v krku, chrapot, sípavý dech a obtíže s dýcháním, kýchání, návaly horka, zrychlený tep a bušení srdce, nevolnost, zvracení, pokles krevního tlaku, mdloby, ztráta vědomí nebo zástava dechu. Takováto těžká reakce nastupuje do několika desítek minut a vždy do 24 hodin.
„Vzhledem k závažnosti těchto symptomů je vždy nutná konzultace s lékařem, pro některé osoby může být hmyzí bodnutí skutečně život ohrožující. Tento typ reakcí se bude při dalším bodnutí opakovat a při každém dalším se může i zhoršovat,“ doplňuje Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz.
7 rad, jak se vyhnout hmyzímu bodnutí
- Jídlo a pití venku vždy přikrývejte nebo uzavírejte a každé sousto před konzumací kontrolujte. Pozorně se vždy podívejte i do hrdla lahve nebo pod okraj plechovky, kam zejména vosy rády zalézají. Žihadlo do ústní dutiny patří mezi nejrizikovější.
- Po trávě choďte zásadně v obuvi.
- Více se hlídejte, pokud jste zpocení, mokří, navonění parfémem nebo natření krémem či olejem. Mokrý nebo mastný povrch těla hmyz láká.
- To samé platí pro pestrobarevné oděvy. V květovaných šatech budete pro hmyz lákavější.
- Dávejte pozor v okolí odpadkových košů a popelnic – vosy i včely se rády pohybují kolem nádob s odpadky.
- Pokud bude hmyz ve vašem okolí, nepanikařte, nemáchejte rukama a zbytečně sebou necukejte – hmyz byste tak spíše vyprovokovali.
- Před jízdou autem si dobře zkontrolujte interiér vozu. Zároveň se doporučuje nevětrat otevřenými okny.
Tip navíc!
Permanentně otevřená okna lákají hmyz i do interiérů. Bezpečné prostředí pro alergika zajistíte doma za pomoci sítě proti hmyzu. Na přespávání v přírodě je pak vhodné se vybavit moskytiérou. Dobrou prevencí je také aplikace repelentů, vybírejte ty s delší dobou účinnosti, tedy takové, které obsahují alespoň 50 % DEET, čili látky diethyltoluamidu, která je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech. Tyto repelenty se ale nehodí na kůži pro malé děti do tří let věku. U nich lze případně repelent použít pouze na oděv.
Repelenty najdete v e-shopu Lékárna.cz.
První pomoc po bodnutí hmyzem
V případě včelího bodnutí je v první řadě důležité nepanikařit a zachovat chladnou hlavu. Před samotným ošetřením je nutné co nejrychleji vyjmout z rány žihadlo, nejlépe pinzetou nebo jej vyškrábnout nehtem nebo plastovou kartou tak, aby nedošlo k zmáčknutí jedového váčku. V případě osob bez alergie postačí místo vpichu zchladit, případně potřít protisvědivým gelem, např. Fenistil gel. Fenistil není dobré natírat na velké kožní plochy a jím ošetřenou kůži je třeba chránit před sluncem. Dále lze použít chladivý aloe vera gel,Moskito gel, nebo přírodní éterické oleje například tea tree nebo levandulový.
„Při poštípání hmyzem je možné kromě zmiňovaného Fenistil gelu použít také obklady z Octanu hlinitého a Octan gel. Oba přípravky mají chladivý účinek, který napomáhá zmírňovat otok a pocit svědění a zklidňují podrážděnou pokožku," doporučuje lékárnice z Lékárna.cz. Velikost otoku je samozřejmě velmi individuální, ale může se stát, že postižené místo nateče třeba až do velikosti dvou dlaní. Otok by měl ale postupně ustupovat a zhruba do dvou až sedmi dnů pak zmizet úplně.
Pokud došlo k bodnutí v oblasti krku, jazyka nebo dutiny ústní, hrozí i u nealergiků vznik otoku, zablokování horních cest dýchacích a následné dušení. Doporučuje se vzít si co nejrychleji antihistaminikum a následně vyhledat lékařskou pomoc.
Ke snížení svědění štípance je možné použít také opakovaně chladivé gely s aloe vera, mátou, pomohou i přípravky s panthenolem, které se běžně používají po opalování.
Na trhu je k dispozici řada přípravků k ošetření po bodnutí hmyzem, je dobré je mít u sebe na cestách do přírody. Zakoupit je můžete na Lékárna.cz.
Jak postupovat při alergii na štípnutí hmyzem?
„Člověk s potvrzenou alergií na hmyzí bodnutí u sebe má mít po celou sezónu, kdy je hmyz aktivní, balíček první pomoci. Předepisuje ho lékař a obsahuje injekční pero s adrenalinem, antihistaminika, kortikosteroidy v tabletách a inhalační léky. Při celkové šokové reakci je potřeba vždy vyhledat lékaře a v případě, že s sebou alergik balíček nemá, volat urychleně záchrannou službu,“ radí odborník.
Zpravidla se doporučuje spolknout bezprostředně po bodnutí hmyzem dvě tablety antihistaminika a dvě kortikoidů najednou. Pokud člověk nemá tekutinu na zapití, stačí tablety rozkousat či nechat rozpustit pod jazykem - v takové případě je nástup jejich účinku i o něco rychlejší. Je-li alergická reakce příliš silná, musí pacient použít i autoinjektor.
Nikdy nelze vyloučit případ, že se prudká alergická reakce na hmyzí bodnutí projeví u dosud nealergického člověka, nebo že člověk dostane žihadlo do blízkosti úst, kdy hrozí, že otok postoupí do oblasti hrdla, což může znamenat až ohrožení dýchání. Pokud postižený u sebe nemá žádné protialergické léky a není v blízkosti žádný zdravotník, je třeba přivolat pomoc a mezitím otok ledovat, aby se zmenšil.
Vakcíny proti alergii
Alergie na hmyzí bodnutí lze někdy léčit za pomoci takzvaných vakcín proti alergii. Při této terapii se do těla pacienta podávají postupně se zvyšující dávky alergenu, a tím si na něj jeho imunita zvyká. Když pak opravdu dotyčného pacienta hmyz bodne, je již organismus připraven a reaguje mnohem mírněji. „Každý pacient k vakcinaci vhodný není, indikaci musí individuálně posoudit alergolog. Vakcíny se podávají injekčně, pacient na ně dochází nejprve po tři měsíce každý týden, poté se frekvence sníží na jednu injekci za měsíc, a to po dobu čtyř let. V malém počtu případů je nutná celoživotní vakcinační terapie,“ uvádí docent Čáp.
Zdroj: ProAlergiky.cz
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!