Možná ve vás už roste obava, že vaše dítě bude mít ve škole problémy, protože neposedí, neumí se soustředit a potřebuje dělat víc aktivit najednou. Jestli patří do skupiny asi dvaceti tisíc hyperaktivních dětí, pak je zapotřebí obrátit se včas na dětského psychiatra, aby vám poradil, jak to zvládnout. Hyperaktivita je totiž porucha mozku, na kterou sami nestačíte. A neléčená je vstupenkou do daleko větších problémů - z dětí mohou vyrůst alkoholici, drogově závislí nebo asociálové
Co je příčinou hyperkinetické poruchy?
Hlavní roli hraje komplikovaná dědičnost, ale mohou se uplatnit i jiné vlivy, například konzumace alkoholu a kouření matky v těhotenství nebo předčasné a komplikované porody. Příznaky ADHD souvisejí s jemnými odchylkami ve struktuře a funkcích mozku. Vzniká nerovnováha v činnosti některých látek, které mají úkol přenášet signály mezi různými oblastmi mozku a zajišťovat tak jeho správné a harmonické fungování.
Projevy ADHD v předškolním věku
V mnoha případech jsou tyto děti nápadně neklidné a ukřičené již jako kojenci, některé pospávají během dne, v noci jsou naopak čilé, křičí a dožadují se pozornosti.
Ve školce bývají nadměrně divoké, neukázněné, vztekají se v situacích, když se musí něčemu podřídit proti svému přání nebo si něco odepřít. Všechno je baví jen chvilku, mohou ostatním kazit společné hry nebo ničit hračky. Maminky se je často bojí vzít na nákupy nebo na návštěvu,protože tam děti pobíhají, pokřikují, berou do ruky cizí věci, lezou po nábytku, atd.
Jak se chovají školáci s ADHD
S nástupem dětí do první třídy se problémy ještě zhorší. Dítě se najednou musí podřídit školnímu režimu, dodržovat určitá pravidla v chování, sledovat výuku a soustředit se při vlastní práci.
Děti nedokáží ve vyučování klidně sedět, vyrušují, bývají hlučné, neposedné, nadměrně pobíhají. Ve škole odbývají úkoly, jsou nesoustředěné, dělají chyby z nepozornosti, prospěch bývá nevyrovnaný (někdy na výbornou, jindy na nedostatečnou), známky mají obvykle horší, než odpovídá jejich inteligenci.
Všechno je baví jen chvilku, mají problém dokončit úkoly, které vyžadují dlouhodobé soustředění a trpělivost. Často chodí neupravené, mají v nepořádku školní knihy a sešity. Mají problémy se sebeovládáním, všechno chtějí mít hned, jsou zbrklé. Ve škole vykřikují bez přihlášení, přerušují ostatní, skáčou do hovoru.
Těžce nesou různá omezení a příkazy, hůře se podrobují autoritám a disciplíně.
Bývají zvýšeně dráždivé, snadno se nechají vyprovokovat, někdy reagují agresivně, dostávají se do konfliktů s vrstevníky, mohou být neoblíbené. Některé dělají „třídního šaška“, aby si získaly pozornost a přízeň. Snadno se pro něco nadchnou, ale nebývají vytrvalí a důslední.
Děti s ADHD nemají problémy jen během školního vyučování, příznaky ADHD narušují jejich aktivity během celého dne. Jejich chování omezuje zapojení se do různých zájmových kroužků, letních táborů, narušuje pohodu ve volném čase s rodiči, vztahy se sourozenci a kamarády.
Často se pouštějí zbrkle, bez rozmýšlení do nebezpečných aktivit a hrozí jim proto větší riziko úrazů a nehod.
Jak vychovávat dítě s ADHD
Ve výchově dětí s ADHD platí známá zásada „pochválit nejen za dobrý výkon, ale především za dobrou snahu”. Dítě by mělo zažívat - stejně jako ostatní vrstevníci - pocit úspěchu, cítit u rodičů porozumění, zastání a bezpečí. Rodič by měl předvídat, které úkoly jsou pro dítě splnitelné a které nezvládne, „zařídit věci tak, aby je dítě udělalo dobře - a my je za to mohli pochválit“. Měl by být vytvořen domácí řád s pravidly a povinnostmi přiměřenými věku a schopnostem dítěte. Pro připomenutí úkolů se může použít signál (například budíček), také mohou být použity kartičky se symboly a obrázky.
Na jedné straně je důležité být dostatečně tolerantní k nedostatkům dítěte, chápat, že se nejedná o nedbalost, schválnost a neposlušnost, na druhé straně by měly být dítěti určeny jasné a srozumitelné mantinely „co se ještě může a co už ne“.
Je nutné omezit výčitky a tresty, které bývají neúčinné a snižují sebevědomí dítěte.
Důležité je posilovat žádoucí chování, dítěti věnovat největší pozornost, když se snaží plnit dohodnutá pravidla a pokud to situace dovoluje, nežádoucím projevům záměrně nevěnovat pozornost. Je možné zavést systém odměn, které budou vázány na splnění určitých povinností nebo na potlačení nevhodných projevů. Za dobré chování dítě dostává body nebo žetony, které může později vyměnit za drobné odměny.
Protože se děti nevydrží dlouhodobě soustředit na jednu činnost, je tomu třeba přizpůsobit styl práce a učení. je vhodné dělat časté přestávky, nejlépe spojené s pohybovým uvolněním, druh činnosti by se měl střídat, aby nebyla příliš jednotvárná. Delší písemné práce je vhodné rozdělit na několik kratších částí. Ke zlepšení koncentrace pozornosti může pomoci úprava prostředí. Psaní úkolů by mělo být prováděno v klidné místnosti, bez rušivých podnětů. Pracovní stůl by měl být upraven tak, aby z něj nebyl výhled na příliš rozptylující okolí (rušnou ulici, dětské hřiště..), na stole by neměly být předměty odpoutávající pozornost a svádějící ke hraní. Při práci je nutný dohled, povzbuzení a snažíme se zabránit tomu, aby dítě dělalo chyby z nepozornosti.
Děti s hyperkinetickou poruchou potřebují hodně pohybu, pokud ho nemají, zvyšuje se v nich napětí, vzniká mrzutost a zhoršuje se jejich výkonnost. Je vhodné podporovat různé sportovní zájmy, které mimo pohybovou aktivitu mohou také pomoci trénovat pozornost (postřeh) a dodržování určitých pravidel chování.
Snažíme se umožnit dítěti vyniknout v některé jeho schopnosti a nadání, aby se zvýšila jeho sebedůvěra.
Mezi dětmi s hyperkinetickou poruchou objevíme různé talenty a nadání poměrně často, bývají tvořivé, raději uplatňují vlastní, originální postupy, než obvyklá řešení, bývají zvídavé a citlivé.
Zdroj: Asociace dospělých pro hyperaktivní děti
Přečtěte si také
Poruchy učení - dysgrafie, dyslexie a jiné
