Jak si správně aplikovat inzulin a injekční inkretiny?

Druhy inzulínu 

• krátkodobě působící inzuliny (analoga) - aplikují se k jídlu, velmi rychle  se vstřebají a metabolizují
• střednědobě působící inzuliny – aplikují se většinou 2x denně  
• dlouhodobě působící inzuliny - působí prakticky 24 hodin, stačí proto aplikace  1x denně 

U většiny diabetiků léčených inzulinem se kombinuje léčba rychle působícím a střednědobě působícím inzulinem, protože tento způsob nejvíce odpovídá přirozené sekreci inzulinu. Rychle působící inzulin se užívá k hlavním jídlům, jednou nebo dvakrát denně se navíc aplikuje dlouhodobě nebo střednědobě působící inzulin.

Další možností jsou inzuliny kombinované, tj. v jedné inzulinové náplni je již namíchaná fixní směs inzulinu rychle působícího a střednědobého. Tento druh inzulinu se píchá obvykle dvakrát denně. U většiny diabetiků II. typu je s úspěchem kombinována i terapie perorálními antidiabetiky a inzulinem v různých režimech.

Správné skladování inzulinu a inkretinů

Inzuliny ani inkretiny nesmí nikdy zmrznout, ale ani být vystaveny vysokým teplotám - nad 30 stupňů C, protože  tyto teploty je zničí. Nejvhodnější místo pro skladování je v dolní části ledničky, při teplotě 2 - 8 stupňů C. Inzulin i inkretin v aplikátoru vydrží po určitou dobu při pokojové teplotě, ne však déle než jeden měsíc. Tyto léky je vhodné nechat při pokojové teplotě alespoň půl hodiny před aplikací, protože pokud roztok nemá pokojovou telotu, injekce by mohla být bolestivá. Mixované nebo dlouhodobé inzuliny by před aplikací měly být promíchány, po promíchání valivým pohybem mezi dlaněmi by měl mít takový inzulin mléčnou barvu. Inzulinové pero nebo pero s antidiabetikem, které jste  již začali používat, skladujte při pokojové teplotě, nikoliv v ledničce. Pozor na přehřátí inzulinu na slunci (na slunci by vůbec neměl být), rovněž v autě za teplého počasí nebo mrazivého počasí: inzulin tak ztratí svoje vlastnosti a je neúčinný. Inzulin také neodkládejte na elektrické spotřebiče (televizi, mikrovlnou troubu atd.).

Místa vpichu střídejte

Místům aplikace musí být věnována dostatečná pozornost. Nikdy neaplikujte do místa, které je zarudlé, bolestivé nebo jinak poškozené. Nepíchejte stále do jednoho místa, mohlo by dojít ke změně kůže a tkáně. Vzdálenost od předchozího místa aplikace by měla být minimálně o šíři tří prstů tedy 1,5 - 3 cm. Inzulin se doporučuje aplikovat do těchto oblastí: břicho, stehna, hýžďové svaly, eventuálně paže. Je vhodné dodržovat stejnou lokalitu těla ve stejnou denní dobu, např. ráno - stehna, poledne - břicho, večer - hýžďové svaly (zadeček), protože tato místa mají různý obsah tukové tkáně, a to ovlivňuje rychlost vstřebání a tedy i rychlost nástupu účinku léku. Rovněž je výhodné mít systém posunu aplikačních míst v dané lokalitě - např. posunovat dle hodinových ručiček nebo podle kvadrantů či čar a podobně třeba shora dolů, zleva doprava, jeden týden pravá polovina, druhý týden levá polovina. Inkretiny by se neměly píchat do svalové tkáně, doporučujeme oblast břicha.

Aplikační pomůcky

V současné době jsou k dispozici tyto aplikační pomůcky:

1) injekční stříkačka s fixovanou jehlou - „inzulínka"

2) pero pro opakované použití, v kterém je nutné pravidelně vyměňovat náplň, bombičku s inzulinem, tzv.cartridge, zjednodušeně připomíná bombičkové plnící pero

3) předplněné pero, které je již originálně naplněno a po spotřebování se vyhazuje celé, nelze je znovu naplnit

4) inzulinová pumpa - moderní nástroj pro aplikaci inzulínu. Do podkoží je zavedena kanyla, která aplikuje zhruba polovinu denního množství inzulínu kontinuálně dle předprogramovaného schématu. Zbylou část inzulínu si aplikuje pacient pomocí pumpy nárazově před hlavními jídly. Místa vpichu kanyly je nutné asi jednou za 3 dny měnit. Výhodou inzulínové pumpy jsou rovnoměrnější hladiny glykémií. Používá se hlavně u pacientů s diabetem I.typu, nepředvídatelnými výkyvy glykémií, častými hypoglykémiemi či u pacientů s nepravidelným životním režimem a sportovců. Do pumpy se plní krátkodobě působící inzulíny či jejich analoga.

Každý pacient, který si aplikuje inzulin nebo jiný lék, by měl umět použít  injekční stříkačku, aby si mohl aplikovat lék i pokud se rozbije aplikační pomůcka - pero pro opakované použití, předplněné pero nebo inzulinová pumpa. Pokud si podáváte dva druhy inzulinu, je vhodné mít k dispozici aplikátory dvou různých barev. Inkretiny jsou dodávány výhradně v předplněných perech. Oficiálně je doporučeno používat injekční stříkačky nebo jehly jednou a vždy je po aplikaci vyměnit za nové. V praxi ale pacienti používají obojí opakovaně z důvodu finanční náročnosti.

Aplikace inzulinů a jiných léků

Vždy je nutné mít čisté, umyté ruce. Pokud se pravidelně sprchujete nebo koupete, není nutné používat dezinfekci na místo vpichu. Dezinfekční prostředek použít samozřejmě můžete, nezapomeňte však, že může kůži vysušovat. Zkontrolujte dobu použitelnosti, po expirační době léku jej nepoužívejte. Jakkoliv změněný inzulin (barva, zakalení, sraženiny atd.) nepoužívejte! Pokud aplikujete dva druhy inzulinu v různou denní dobu, ujistěte se, že máte ten správný. Krátkodobé inzuliny („denní") - podané před jídly - jsou čiré, průhledné. Dlouhodobé nebo mixované inzuliny mohou být mléčně zabarveny a je nutno je před aplikací důkladně promíchat valivým pohybem nebo otočením několikrát nahoru a dolů.

Technika aplikace

Aplikace inzulinů nebo inkretinů není bolestivá.

1. Umyjte si ruce a připravte aplikační pomůcku.
2. Zkontrolujte inzulin - barvu, vzhled, dobu expirace a dostatečné množství. Změněný nebo prošlý inzulin si neaplikujte.
3. Pokud používáte inzulinovou stříkačku s fixovanou jehlou, natáhnete do stříkačky tolik jednotek vzduchu, kolik si chcete aplikovat jednotek inzulinu, a vpravíte je do lahvičky s inzulinem, poté nasajete potřebný počet jednotek. V případě, že používáte inzulinové pero, ať už předplněné nebo s možností opakovaného použití, našroubujete jehličku, pokud na peru není, nastavíte jednu jednotku a zkusíte průchodnost jehly jejím odstříknutím, pokud se jedná o dlouhodobý inzulin - promícháte otočením nahoru dolů nebo valivým pohybem. Promíchání nejlépe provedete vložením pera mezi dlaně a pomalu ho rolujete mezi dlaněmi eventuálně obrátíte dlaně nahoru a dolů. Na peru nastavíte počet potřebných jednotek.
4. Při aplikaci inzulinovou pumpou nastavíte počet jednotek, eventuálně vyměníte kanylu.
5. Pokud místo před aplikací dezinfikujete, počkejte na úplné uschnutí dezinfekčního prostředku, dezinfekce ale není nutná při dodržování hygienických podmínek.
6. Místo vpichu nemasírujte, vstřebávání byste tak urychlili. Pokud došlo k aplikaci do svalové tkáně, látka se vstřebá rychleji než z tukové tkáně.
7. Vlastní aplikaci můžeme provádět pod úhlem 90 a 45 stupňů, ale dává se všeobecně přednost aplikaci kolmo, tedy pod úhlem 90 stupňů. Názory na vytváření kožní řasy se rozcházejí, vyzkoušejte co vyhovuje Vám, aplikace by měla být tzv. „subkutánní" tedy pod kůži, z tukové tkáně se vstřebává pomaleji, ze svalové tkáně rychleji. Před aplikací odejmeme kryt jehly a jehlu zavedeme do podkoží, stlačíme píst a vyčkáme několik vteřin, než jehlu vyjmeme.

Technické a jiné komplikace

Nejčastější technickou komplikací, je ucpaná jehla. Jednoduše jehlu vyměňte za jinou a zkusíte průchodnost pera odstříknutím jedné jednotky. Další komplikací je znehodnocený inzulin ( teplotou, špatným skladováním, po době expirace) nebo poškození inzulinového pera, zejména jeho umělohmotných součástí - např. ulomený píst.  Pro tyto případy by měl mít každý, kdo aplikuje inzulin doma „inzulínku",  a v případě poškození pera aplikovat inzulin touto stříkačkou. Tedy za předpokladu, že to umíte. Někdy může dojít  při aplikaci k vpravení necelé dávky, to když na inzulinovém peru není v okénku po aplikaci číslice nula, ale jiná číslice, např. 5. Je potřeba těchto neaplikovaných 5 jednotek dodat. Někdy také může dojít k záměně krátkodobého inzulinu za dlouhodobý a naopak: vždy tuto situaci konzultujte se svým lékařem! Někdy se může objevit poškození kůže, většinou vysvětlitelné aplikací vždy do jednoho místa nebo do podrážděného místa vpichu.

Zpočátku může aplikace injekcí budit obavy. Je nutné pacientovi vysvětlit nezbytnosti aplikace inzulinu. Dobré je, pokud je první aplikace provedena společně v ordinaci, pacient zjistí, že to nebolí a „že to nic není". Pokud je to jen trochu možné, je pacientovi vhodné poskytnout čas na „zpracování faktu, že si bude píchat inzulin". Váš lékař by vám také měl vyvrátit mýtus, že je to s vámi už tak zlé, že si musíte píchat inzulin.

Rovněž existuje praktická možnost nástavce, který se našroubuje na inzulinové pero a který za vás jehlu aplikuje. Je to podobný systém jako v odběrové lancetě, když si chcete měřit hladinu glykémie pomocí glukometru.

Zdroj: www.zivotacukrovka.cz