Léky, očkování a dodržování doporučení odborníků týkající se například cestování nebo shromažďování.
Jak upozornila Rada seniorů ČR, dezinformacím ohledně očkování věří senioři nejčastěji. A vůči sofistikovaným hoaxům jsou téměř bezbranní. A pokud na vyvracení jejich domněnek nemá kapacitu lékař, naslouchají svému okolí a čtou všechny přeposílané zprávy. A to bohužel velmi poctivě.
Třetí dávku, chřipku i pneumokok
Podle Rady seniorů někteří senioři nabyli dojmu, že pandemie vlastně skončila, chřipku vymýtil covid a s dalšími patogeny si poradí jejich imunita.
„I nadále se budeme snažit přesvědčit o očkování nepřesvědčené. Více se ale soustředíme na těch 81 % starších 60 let, kteří se už proti covidu naočkovat nechali, aby nepropadali falešnému optimismu a šli na třetí dávku. Teď jsou vůči svému zdraví vnímavější. Měli by proto využít dalšího bezplatného očkování proti chřipce a pneumokoku,“ říká Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.
Proti pneumokoku by se podle lékařů měli naočkovat také pacienti, kteří trpí po covidu následky na plicích. Pokud však lidé s těmito následky nejsou starší 65 let anebo nespadají do zákonem vyjmenovaných výjimek, očkování jim z veřejného zdravotního pojištění hrazeno není. A to je bohužel problém.
„Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že na úhradu základních životních potřeb vynakládají čeští senioři kolem 78 % svých celkových příjmů, je jasné, proč dobrovolné očkování vnímají jako zbytné. Často ani nevědí o tom, že jsou pro ně některá očkování bezplatná. Vakcinační strategie dospělých Česku zatím stále chybí,“ dodala Lenka Desatová z Rady seniorů.
Komu a proč je očkování hrazeno
Hlavní rizikovou skupinu náchylnou k respiračním onemocněním představují osoby starší 50 let. U těchto lidí aktivita imunitního systému přirozeně slábne.
„Důvody, proč jsou pro seniory od 65 let očkování proti pneumokoku a chřipce bezplatná, jsou počty chronických onemocnění, kterými senioři častěji trpí, a především smrtnost, která prudce narůstá po 65. roce,“ řekla pneumoložka doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D., vedoucí lékařka plicního oddělení pražské Polikliniky Budějovická, Medicon, a. s., a členka výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Nejčastějším bakteriálním původcem zápalu plic je právě pneumokok, který často komplikuje původně virová onemocnění.
Nízká čísla uplynulé sezony nejsou směrodatná
Laboratoře minulý rok nezaznamenaly chřipku ani obvyklé počty pneumokokových infekcí. To by podle odborníků nemělo být důvodem myslet si, že jsou nemoci na ústupu.
„V roce 2020 jsme zaznamenali rapidní úbytek hlášení jiných onemocnění včetně chřipky a invazivních pneumokokových infekcí. Jedinou primární příčinou úmrtí, která se podle ČSÚ ve statistice roku 2020 posunula výrazně výš, byl právě zánět plic,“ řekla docentka Bártů.
„Nadcházející sezona bude přát kapénkově přenosným nemocem, tedy nejen covidu, ale i dalším infektům. Během pandemie jim nebyl věnován dostatek pozornosti, ale nikam nezmizely, jen je utlumila proticovidová opatření,“ dodala MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., infektoložka z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Infekce versus vakcinace
Podle ÚZIS není proti covidu chráněno stále asi 435 000 seniorů. Spoléhat se pouze na získané protilátky po případném onemocnění infektologové nedoporučují. Získaná imunita časem slábne. Navíc vakcíny nevyvolávají pouze úzce zaměřenou ochranu jako prodělaná infekce.
„Antiinfekční imunita je kombinací vytvořených protilátek a specifické paměti organismu. V případě nového setkání s mikrobem nebo jeho částí tak na základě ‚paměti‘ dochází k rychlé tvorbě protilátek. Výhody očkování nespočívají pouze v předcházení komplikacím a případným úmrtím. U seniorů vzhledem k častým přidruženým onemocněním a přirozeně snížené obranyschopnosti nemusí očkování pokaždé infekci zabránit, ale zmírní její průběh a zlepší tím její prognózu i rekonvalescenci,“ dodala dr. Blechová.
