Odborníci v oblasti výživy často pracují s termíny „zdravá výživa“, „správná výživa“, příp. „vyvážená a pestrá strava“. Laik však často neví, co si pod těmito pojmy má vlastně představit. Pokusme se tedy tyto termíny blíže vyjasnit a podívat se na naší výživu z úhlu současných znalostí o výživě a složení potravin.
Podívejme se ale na druhou funkci kódu čísel E a to funkci informační. Potravinová legislativa ukládá výrobcům také povinnost informovat své spotřebitele, jaké suroviny byly pro ten který výrobek použity. Mezi tyto suroviny patří také látky přídatné, tady aditiva. Prostor na etiketě není příliš rozsáhlý, a tak řešením je uvedení některých látek kódem E čísel. Tak např. místo "kyselina citronová" stačí uvést E 330. Jako barvivo se používají měďnaté komplexy chlorofylu a chlorofylinu - místo dlouhého názvu stačí uvést E 141. Takových příkladů lze uvést více, stačí se podívat na přiložený seznam v ČR povolených přídatných látek.
Zde je třeba ještě upozornit na to, že úplné vyloučení rizika v lidských činnostech není možné. Ti, co volají po stoprocentní záruce jistoty u čehokoliv, jsou snílkové. Myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že konstrukce automobilů je zvolena tak, aby auta byla co nejbezpečnější. Předpisy regulují chování řidiče na silnici a řidičské oprávnění získá občan až po prokázání svých schopností auto ovládat. Čili legislativa se postarala o to, aby riziko porušení bezpečnosti bylo minimální. Přesto mohou nastat havárie, buď zaviněné osobou řidiče, poruchou stroje anebo cizím přičiněním. A je to i u spotřeby potravin. Navíc zde působí řada pověr.
V obecném povědomí nepoučeného spotřebitele potravin jsou rizika z potravin seřazena od největším po minimální asi takto:
- látky kontaminující
- aditiva
- mikrobiální rizika
- nevyvážená strava
- přírodní toxické látky
Na prvním místě figurují kontaminující látky. Je to způsobeno tím, že sdělovací prostředky věnují značnou pozornost právě skandálům, které se ale na skutečných rizicích podílejí jen minimálně. O epidemiích salmonelóz, listerióz se píše jen tehdy, postihne-li toto alimentární onemocnění větší skupinu osob. Při náhodných žaludečních potížích, způsobených mikroorganismy v potravinách, a to i v případě trvalých následků anebo dokonce spojené s úmrtím, že veřejnost dozvídá jen sporadicky. Zato vyšší nález kterékoliv kontaminující látky v náhodně vybraném vzorku se ocitá na prvních stranách novin. Přitom kontaminanty jsou skupinou látek pečlivě monitorovaných, s pravidelnými kontrolami, které mohou zachytit případné riziko hned na počátku. Jsou nebezpečné pro výrobce, kterého potravinářská legislativa donutila sledovat svůj výrobní proces tak, aby riziko bylo téměř vyloučeno.
Zato nevyvážena strava je příčinou rozšiřování epidemií t.zv. civilizačních chorob, chorob spojeným s disproporcí mezi potřebou a spotřebou potravin. Je to nárůst obezity, srdečních onemocnění, rakoviny a dalších. Každý o riziku kouření ví, je informován na každé krabičce cigaret, ale málokdo tohoto varování uposlechne. Také informace o možnosti, zdůrazňuji možnosti, onemocnění z hovězího masa, které nebylo dosud nikdy přímo prokázané, vyřadí ze spotřeby hovězí masa téměř u celého národa. To jsou zkušenosti z mediálního ohlasu na diagnostiku BSE u skotu.
Další v řadě jsou aditiva. Ty, jak bylo uvedeno výše, jsou nejbezpečnější součástí stravy, protože všechny byly toxikologicky testovány. Zbývají přírodní toxické látky, fytochemikálie, o nichž tohoto dosud mnoho nevíme, protože jejich problém nastává až s boomem rozšiřování speciálních rostlinných produktů ve výživě v tzv. funkčních potravinách. Jde o malá množství, která ve větším rozsahu mohou být i zdravotně závadná. Ale pozor: nikdo nepochybuje u prospěšnosti vitaminů, ale málokdo ví, že se předávkováním vitaminu A může člověk také otrávit. K tomu stačí nepřiměřená konzumace např. tresčích jater. Tento případ z praxe již byl v literatuře popsán.
Odborníci naopak výše popsaná rizika hodnotí v poněkud jiném pořadí:
- mikrobiální rizika
- nevyvážená strava
- přírodní toxické látky
- kontaminanty
- aditiva
V souvislosti z čísly E je zde ještě jeden problém, který bych nazval "lidoví vědci". To jsou božím (nebo spíše ďábelským) vnuknutím osvícení jedinci s posláním. Chtějí změnit svět, což je jistě činnost záslužná, ale volí nejjednodušší prostředky - populismus a zjednodušení. Tito samozvaně "pomazaní" jedinci si zvolí téma a dají se do boje. Bohužel na studium odborného zázemí, na získání fundamentálních znalostí, na to nemají čas. Najdou si zjednodušující argumenty, na polemiku nereagují jinak než opakování svých polopravd. Někdy se však dostávají do rozporu se zdravým rozumem a pak volí taktiku kamufláží, protože jejich "svatá" věc za to stojí. A to je právě případ čísel s kódem E.
V naší veřejnosti se objevily letáky, pokoutně rozšiřované, kterých si všimla i naše media. A těchto letácích bylo varování spotřebitelům, aby nekonzumovali potraviny s některými kódy čísel E. Konkrétně se uváděla rizika spojená s jejich spotřebou. Vedle naprosto bezpečných nezávadných látek (medicinální uhlí, kyselina citrónová, deriváty celulózy a další) byly na seznamu uvedeny látky, jejichž užívání není v ČR povoleno, látky, jejichž užívání v potravinách je silně omezeno. Přitom všechny zmíněné látky prošly výše zmíněnými testy na toxicitu a byly povoleny pro používání v potravinách za předpokladu jejich předepsaného užití. Pro větší věrohodnost byl letáček předkládán veřejnosti jako varování Kliniky dětské onkologie University v Düsseldorfu, tedy pracoviště, které vůbec neexistuje. Stačí se přesvědčit nahlédnutím do telefonního seznamu města Düsseldorfu anebo na označené expertní pracoviště poslat dopis. Tedy "ochránce" zdraví lidu v rámci "pravdy" je ochoten lhát, podvádět, porušovat zákony šířením poplašné zprávy, ale není ochoten se pod svoje varování podepsat.
S politování musíme konstatovat, že neznámý "dobrodinec" byl úspěšný. Při nejmenším rozpoutal absurdní polemiku a zasáhl i do chování výrobců. Poplašná zpráva totiž vyvolala odezvu u spotřebitelů a ti začali tzv. "riskantní" přísady na obalech vyhledávat a zboží odmítat. Samozřejmě, že výrobci s odstupem času zareagovali rovněž - přestali kód čísel E používat a místo toho uvádějí přísady celým názvem. Volí ale takové písmo, aby povinná informace se sice na obalu objevila, ale bez lupy je špatně čitelná. Velikost etikety mu ani jiné řešení neumožňuje. Zákazník je spokojen.
Jak z této a podobných šlamastik ven. Asi nezbude nic jiného, než buď podléhat panikám, které šíří "lidoví" vědci, anebo důvěřovat odborníkům a diskutovat s nimi odborné problémy. Naštěstí existuje již dostatek dobrých poraden pro výživu i dobře vyškolených a odborně zdatných poradců, obracejte se tedy při svých pochybám na ně. To by mohl být konec výživových šarlatánů v Čechách a na Moravě, o Slezsku ani nemluvě.
Přidat nový komentář