ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
K záměru provést alergologické vyšetření vedou určité zdravotní potíže. Patří mezi ně např. krátkodobá, v atakách přicházející vodnatá rýma provázená kýcháním, svěděním sliznic, dlouhodobě trvající vodnatá rýma, často spojená s pocitem „ucpaného“ nosu, slzení, svědění očí, jejich zarudnutí, otoky očních víček, stavy dráždivého kašle, dušnosti, pískoty na hrudi, otoky rtů, jazyka, hrtanu, kopřivka na kůži, zarudnutí kůže, bolesti břicha, průjmy, neobvyklá reakce po bodnutí hmyzem či po aplikaci léku…
Čtěte také: Nachlazení nebo alergie?
K lékaři alergologovi odesílá k vyšetření nejčastěji praktický lékař, lékař ORL, oční lékař, kožní lékař. Za tímto účelem vypisuje doporučení. Doporučení k alergologickému vyšetření má samozřejmě velký význam. Je určitou zárukou indikovanosti (odůvodněnosti) tohoto odborného vyšetření, a tím i ochranou skutečně alergických jedinců, na které by pak při dnešní frekvenci alergických onemocnění nezbýval čas.
Jak probíhá první návštěva v ordinaci:
- podrobný rozhovor s pacientem nebo s jeho rodiči - anamnéza
- fyzikální vyšetření pacienta
- provedení kožních prick testů na předloktí ke zjištění alergické přecitlivělosti
- vyšetření plicních funkcí (při podezření na bronchiální astma)
- dle stavu odběr krve (není nutné být na lačno)
- diagnostický závěr s případným doporučením doplňujících vyšetření, informace ohledně preventivních opatření a léčby
Před vlastním vyšetřením je vhodné nejméně na 3 dny, lépe na týden, vysadit protialergické léky (Aerius, Claritine, Dithiaden, Prothazin, Xyzal, Zodac, Zyrtec a další), aby jejich podávání neovlivnilo výsledek kožních alergologických testů. Léky na astma či jiná onemocnění není nutno vysazovat. Lékaři rovněž musíte sdělit, zda nejste těhotná, testování může způsobit děložní stahy.
Již při prvním kontaktu se vytváří důležitý vztah mezi lékařem a pacientem. Vyšetření by mělo probíhat v klidné atmosféře, důležitá je oboustranná srozumitelná komunikace mezi lékařem a vyšetřovaným.
Anamnéza
Pohovor s pacientem nebo u dětí s jeho rodiči je důležitý ve všech oborech, ale v alergologii má snad ještě větší význam. Už sama kvalitní a podrobná anamnéza v některých případech přímo umožní určit diagnózu a většina dalších vyšetření je provedena pouze pro její definitivní potvrzení. Lékaře zajímají rodinné údaje ohledně nemocí, zvláště pak výskyt alergií v rodině, celkový zdravotní stav vyšetřovaného – doposud prodělaná onemocnění, užívané léky, podrobný popis příznaků a okolností, za kterých vznikají – kdy a kde, výživové zvyky, prostředí, v němž žije a pracuje, kontakt se zvířaty, zvyky, záliby, zlozvyky – kouření apod.
V případě dětí je třeba znát údaje o průběhu těhotenství, porodu a novorozeneckého období, zeptat se na způsob výživy, délku kojení, toleranci nemléčných pokrmů. Reakce na očkování proti přenosným nemocem mohou signalizovat určitou poruchu imunity, stejně jako opakovaný výskyt různých infekcí.
Fyzikální vyšetření
Fyzikální vyšetření se v zásadě neliší od běžného vyšetření pediatrem nebo internistou. Alergolog věnuje zvláštní pozornost stavu kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a poslechovému plicnímu nálezu.
Alergika lze často poznat hned po vstupu do ordinace podle typické facies: bledá a suchá kůže obličeje, zvýšená pigmentace pod dolními očními víčky, otok a překrvení spojivek, pootevřená ústa pro obtížnější dýchání nosem, zarudlé vchody nosní, rýha u kořene nosu od častého tření a zvedání špičky nosu nahoru (tzv. alergický pozdrav). Neklid a neustálé škrabání je typické pro generalizovaný ekzém, výdechová dušnost pro astma. Vyrážka, kopřivka a otoky jsou patrné při kožních projevech alergie.
Kožní testy
Jsou nejstaršími testy, které se užívají k diagnostice alergie. Původně se používalo techniky aplikace určitého množství alergenu v koncentrované podobě injekčně do podkoží, ale od této metody se již upustilo a dnes se využívá již méně nebezpečné metody – tzv. prick testů.
Bodovací (prick) testy
Metoda prick testů spočívá v aplikaci různě zvolených alergenů na kůži pomocí kapátka, na vnitřní stranu předloktí. Kapky musí být od sebe vzdáleny minimálně 3 milimetry. Za pomocí kopíčka se kůže skrze kapku s alergenem propíchne. Tím se při nepatrném poranění povrchní vrstvy kůže vpraví do organismu velmi malé množství testovacího roztoku. Vyšetření je téměř nebolestivé. U nejmenších dětí se testy provádějí na zádech. Reakce se odečítá za 15 minut a měří se velikost zarudnutí. Během jednoho testu je možno vyšetřit až na 15 potencionálních alergenů. Pacient před vyšetřením nesmí užívat žádná antihistaminika, kortikoidy a jim podobné léky, protože by mohly významně zkreslit konečný výsledek. Toto vyšetření se neprovádí v těhotenství, u kožních onemocnění znemožňující spolehlivé odečtení testů a u těch, jejichž předešlá reakce na tento test byla vážná. Celková reakce je výjimečná. Nicméně pracoviště musí být vybaveno ke zvládnutí těžší alergické reakce (anafylaktický šok) příslušnými medikamenty a resuscitačními pomůckami.
Čtěte také: Anafylaktická reakce
Intadermální nitrokožní test
Jedná se o aplikaci alergenu pod kůži jehlou. Od tohoto vyšetření se postupně však ustupuje, protože prick testy jsou méně bolestivé a mají stejnou výpovědní hodnotu.
Kožní náplasťový test
Tyto testy se používají k diagnostice kontaktního alergického ekzému. Nejčastější příčinou vyvolávající kontaktní ekzém je nikl, konzervační látky a saponáty. Tyto testy se zpravidla provádějí na odděleních dermatologie nebo pracovního lékařství. Na záda se nalepí náplasti, na kterých jsou umístěna malá množství různých alergenů. Podle vašich obtíží lékař rozhodne jaké spektrum a kolik alergenů vyšetří. Náplast zůstává na zádech po dobu 48 hodin, reakce se odečítá po jejím sejmutí a po následujících 24 a 48 hodinách. Jestliže jste na testovanou látku alergičtí, objeví se v místě nalepení náplasti červené svědivé ložisko.
Provokační testy
Při provokačních testech se vyvolávají příznaky alergie tím, že vás vystaví kontaktu s podezřelým alergenem. Pokud reakce vznikne, je to potvrzení toho, že testovaný alergen je příčinou pacientových obtíží.
Krevní odběry
Další možností, jak prokázat alergii, je zjistit přítomnost IgE protilátek proti jednotlivým alergenům v krvi. Test provádí laboratoř. Z jednoho krevního odběru můžeme vyšetřit i 20 a více alergenů. Za pozitivní je považována každá hodnota nad normou pro danou laboratoř. Na rozdíl od kožních testů je toto vyšetření možné provést u kohokoliv, v jakémkoliv věku, ročním období a nehrozí alergická reakce. Nevýhodou je vysoká cena.
Spirometrie
Vyšetření funkce plic je nedílnou součástí diagnostiky astmatu. Spirometrii je možno provádět u dospělých i u spolupracujících dětí, přibližně od věku 4–5 let. Toto vyšetření je možno doplnit tzv. „bronchodilatačním testem“ ke zhodnocení reverzibility event. zjištěné poruchy. Pokud jsou parametry křivky v mezích normy, což je u lehčích forem astmatu v klidovém období obvyklé, indikuje lékař k potvrzení diagnózy bronchokonstrikční testy pomocí látek, které u pacientů s astmatem vedou k podráždění a zúžení průdušek. Další možností je provokace nepřímo působícím stimulem, např. tělesnou zátěží (běh, jízda na kole).
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
Analýza vydechovaného vzduchu
Ve vydechovaném vzduchu u astmatiků s aktivním zánětem ve sliznici je možno detekovat zvýšenou koncentraci NO. Měření FeNO je poměrně snadno proveditelné, i když vyžaduje určitý stupeň spolupráce pacienta. Lze je provést i u dětí od 4–5 let věku.
Pomocná vyšetření
Ke kompletizaci vyšetření slouží podle situace i další diagnostické výkony, od těch nejjednodušších až po složité a specializované. Jedná se o bakteriologické vyšetření výtěrů z krku, nosu, kůže, rentgeny plic, paranazálních dutin, sonografie a pH-metrie jícnu, vyšetření indukovaného sputa a bronchoalveolární laváže, provedení bronchoskopie a slizniční biopsie, vyšetření impulsní oscilometrie, koncentrace NO ve vydechovaném vzduchu či rozbor složení jeho kondenzátu
Alergie je nemoc, která by se neměla podceňovat. Včasná léčba může zabránit rozvinutí zavažnějšího onemocnění jako je například astma, či trvalého poškození trávicího systému. Nebojte se při podezření na jakoukoliv formu alergie navštívit specialistu.
