Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
1. tip: Udržujte příjemnou pokojovou teplotu!
Věděli jste, že pro člověka je ideální, když v místnosti teploměr ukazuje maximálně 28 °C v klidovém režimu? Při fyzické námaze je to dokonce jen 25 °C. Řada lidí řeší vedra v interiéru použitím klimatizace, ale přitom nemusí jít vždy o ideální východisko, protože její provoz má určité ekonomické i ekologické dopady. Navíc rozdíl mezi teplotou v klimatizované místnosti a okolní teplotou by neměl překročit 5 °C, což mnoho lidí nedodržuje a pobyt v klimatizované místnosti pak může způsobovat zdravotní obtíže jako je chraptění, zhoršení alergie vinou cirkulujících alergenů v uzavřeném prostoru, rýma, angína nebo syndrom suchých očí.
„V letních obdobích, zejména ve dnech s tropickými teplotami, používá stále více lidí na pracovišti, doma či v automobilu klimatizaci. Přes nezpochybnitelné klady klimatizace se stále více ukazuje, že může člověku i škodit. Často v klimatizaci trpí očí, zejména při dlouhém pobytu v klimatizovaném prostoru a při namáhavých činnostech, jako je práce s počítačem. Dochází k osychání povrchu oka – spojivky a rohovky. Náchylnější bývají oči, které mají sníženou schopnost tvorby slz či zhoršenou kvalitu slzného filmu. V klimatizovaných prostorech očí pálí, pacienti často popisují pocit písku v očích a paradoxně dochází i ke zvýšenému slzení očí. U očí s alergickými záněty spojivek může dojít v klimatizovaných prostorech ke zhoršení alergických projevů, které se projevují zejména svěděním očí,“ popisuje MUDr. Jana Mikšovská z oční kliniky DuoVize. Ani klasický větrák nemusí být ideálním řešením... „Snížením pocitu horka pomocí větráků neodstraníme projevy sucha v očích. Naopak často proud teplého vzduchu vede ještě k výraznějšímu osychání povrchu oka a tím ke zhoršení potíží,“ varuje MUDr. Mikšovská. Navíc větrák rozproudí v místnosti nejen vzduch, ale také prach a další alergeny.
Co vám pomůže? Příjemnějšího klimatu v místnosti lze dosáhnout díky zvlhčovači. Alergeny v místnosti, kde je zvířený prach, zase eliminujete díky čističce vzduchu.
2. tip: Nepropusťte sluneční paprsky
Úmorná letní vedra dokážou potrápit především obyvatele bytů, jejichž okna jsou orientována na jih nebo jihozápad. Proto také v jižních zemích jsou venkovní žaluzie či rolety standardem, bez něhož si místní obyvatelé nedokážou svůj život představit. Dokážou totiž zablokovat až 90 % veškerého tepla, protože paprsky zachycují ještě dříve, než projdou sklem do interiéru. Dalším řešením jsou vnitřní žaluzie, rolety nebo silné závěsy. Ty sice paprsky neodrazí, přesto ale pomohou udržet v bytě příjemnou teplotu, proto je nechávejte stažené i přes den. Důležitý je rovněž materiál a barva stínicí techniky.
3. tip: Vhodné oblékání
Správnou termoregulaci těla zajistí také vhodné odívání. Při výběru letního oblečení se proto zaměřte na takové materiály, které jsou prodyšné a pot odvádějí od těla. V některých syntetických tkaninách si totiž můžete připadat „jako v igelitu“. Vhodná není ani bavlna či len, které nasáknou pot – a když vás pak ofoukne větrák nebo vstoupíte do klimatizované místnosti, můžete jednoduše nastydnout.
Co vám pomůže? Ideálním materiálem pro letní dny je merino vlna – což vás možná překvapí, protože si člověk vlnu spojuje především se zimním obdobím. Merino má ovšem tu vlastnost, že zatímco v zimě hřeje, v horkých dnech dokáže naopak ochladit, jelikož reaguje na změny klimatu a reguluje teplotu. „Přirozeně nerovné, kadeřavé vlákno merino umí zadržovat nebo uvolňovat teplo díky své chemické struktuře. Jev zvaný odborně tepelná sorpce způsobuje, že v zimě oblečení z merina teplo nepustí, a v létě naopak „ventiluje“. Vlněné vlákno je přirozeně prodyšné. Na rozdíl od syntetiky aktivně reaguje na změny tělesné teploty,” vysvětluje Žaneta Fidrantová, zástupkyně společnosti Norská móda. Navíc ani při pocení vlna nezapáchá, protože její speciální šupinkovitý povrch zamezuje množení bakterií, které nelibý odér způsobují.
Jak vám přehřátí může uškodit?
Pokud organismus vystavíte dlouhodobě vysokým teplotám, hrozí vám riziko zdravotních komplikací. Co všechno se vám může přihodit?
- Úpal: Často jej lidé zaměňují s úžehem. Zatímco úžeh je způsoben přímým působením slunečních paprsků, u úpalu jde o přehřátí organismu, tudíž k němu může dojít i v místnosti. Příznaky jsou ovšem podobné: bolest hlavy, nevolnost, případně i horečka či zvracení. Stav zhoršuje nedostatečný přísun tekutin či špatné oblečení. Pozor by si měly dávat zejména malé děti a také senioři.
- Dehydratace: Termoregulační systém těla způsobuje, že se rozpálený organismus snaží zchladit tím, že začne vylučovat vodu – tedy potit se. Protože tím ovšem přichází o tekutiny, je nutné je dostatečně doplňovat, aby nedošlo k dehydrataci. Během horkého dne můžeme vypotit až 1,5 litru tekutin za hodinu!
- „Líný“ mozek: Možná i z vlastní zkušenosti víte, že ve vedru to člověku zkrátka „nemyslí“. Je to způsobeno tím, že značné množství krve místo do mozku putuje do podkoží, aby zde došlo k rozšíření cév, přebytečné teplo mohlo unikat z těla ven a aktivovaly se potní žlázy.
- Bušící srdce: Aby se dostala krev i do mozku, musí srdce ve vysokých teplotách pumpovat více než za běžných okolností. Přetěžuje se tím kardiovaskulární systém a v extrémním případě může dojít až k selhání oběhové soustavy.
- Kolaps: Z výše uvedených důvodů je přehřátí nebezpečné zejména pro obézní lidi, pacienty, trpící vysokým tlakem, anebo ty, kdo užívají některé typy léků, jež stimulují kardiovaskulární systém. Dlouhodobé vystavení vysokým teplotám pro ně může mít až fatální následky.
