Je zácpa nemoc nebo příznak nemoci? Zácpa může být obojím. Zácpa jako nemoc existuje v několika formách. Akutní funkční zácpa – o té jsme se vlastně již zmínili. Jde o dočasnou poruchu či narušení rytmu správně probíhajícího defekačního reflexu. Nejčastěji je způsobena změnou prostředí, změnami ve složení stravy, změnou vlastního stravovacího rytmu apod.
Věnujme se tomu, co pro pravidelnost vyprazdňování můžeme učinit sami. Jak bychom měli svůj denní jídelníček upravit, abychom se zácpy zbavili?
Někdy postačí pouze zvýšit příjem tekutin. Jak již bylo řečeno, tekutiny jsou podstatnou součástí stolice, rozhodující měrou se podílejí na její konsistenci. Náš životní styl, který je poněkud uspěchaný, velmi často znemožňuje, abychom přes den dost pili. Není na to prostě čas, zapomínáme. Po snídani, v lepším případě i po obědě vypijeme jednu skleničku vody nebo čaje. Toto množství samozřejmě nemůže stačit.
Jaké množství tekutin bychom tedy měli během dne vypít?
Udává se, že zdravý člověk by měl během dne vypít kolem 1,5 až 2 litry tekutin. Samozřejmě v několika dávkách, ne najednou.
A co bychom měli pít?
Stačí běžné nápoje. Můžeme pít i některé minerální vody. Tady už musíme dát ale trochu pozor, protože některé z minerálek mají složení s velkým obsahem nevstřebatelných solí. Tyto potom působí jako salinická, tj. osmotická projímadla.
Existují naopak tekutiny, kterých bychom se měli vyvarovat?
Za vhodný nápoj nemůžeme považovat čaj. Různé druhy pravých čajů obsahují látky (alkaloidy), které mají schopnost snižovat pohyblivost střeva, říkáme, že inhibují střevní peristaltiku. Tato peristaltika je nejdůležitějším mechanismem posunu střevního obsahu. Ovocné čaje alkaloidy neobsahují.
Co ještě můžeme udělat kromě pití tekutin?
Ukázalo se, že velice důležitou složkou potravy je vláknina. Tímto pojmem označujeme různé rostlinné tkáně, které jsou v lidském trávicím traktu nestravitelné. Tato složka potravy má minimální výživnou hodnotu, ale je živným substrátem pro bakterie, které žijí v našem zažívacím ústrojí. Její význam je proto především ve zvýšení objemu střevního obsahu a stimulaci střevní peristaltiky. Tím je dosahováno urychlení průchodu střevem. Bylo například prokázáno, že u afrických domorodců, u kterých se zácpa prakticky nevyskytuje, je denní obsah nestravitelné vlákniny až 60 g a doba pasáže potravy střevem je proto poloviční při srovnání s dobou pasáže u průměrného Evropana.
Množství vlákniny ve 100 g potravin v gramech:
| Jablka | 0,9 |
| Hrušky | 1,5 |
| Ostružiny | 4,1 |
| Datle | 2,3 |
| Švestky | 0,9 |
| Ovesné vločky | 1,4 |
| Žitný chléb | 1,5 |
| Rýže | 0,9 |
| Hrách | 2,0 |
| Čočka | 3,9 |
| Zelí | 1,3 |
| Sójové boby | 4,9 |
Měli bychom proto jíst větší množství vlákniny. To je jasné. V čem je ale vláknina obsažena?
Vláknina je obsažena především v zelenině a ovoci. Jde zejména o luštěniny -- fazole, čočku. U ovoce je vláknina obsažena především ve slupkách, např. jablek. Všechna tato vláknina je však méně účinná nežli vláknina obilná, která by se tak měla stát hlavním potravinovým doplňkem. Dnes je k dispozici celá řada výrobků z celozrnné mouky, kukuřičné vločky, pšeničné otruby, müsli apod. Snad nejúčinnějším doplňkem jsou zmíněné otrubové vločky. Samy o sobě nepatří mezi chuťově nejoblíbenější, ale můžeme si pomoci různými způsoby. Nejjednodušší je jejich vmíchání do jogurtů či jiných mléčných výrobků. Zde můžeme udělat další krok k ozdravění stolice. Jogurty, zakysaná mléka apod. obsahují mimo jiné i bakterie, které se mohou příznivě podílet na úpravě střevní mikrobiální flóry, a tak rovněž vlastně napomáhají úpravě konzistence stolice. Podmínkou toho, aby se vláknina stala účinnou, je však dostatečný přívod tekutin. Proto by každý jogurt s vločkami či müsli měl být opět zapit dostatečným množstvím tekutin.
"MUDr. Petr Urbánek, CSc.
převzato z knihy Zácpa
vydané v nakladatelství Vašut
Přidat nový komentář