V dnešním článku začneme hovořit více o konkrétních problémech týkajících se problematiky hubnutí a udržování stálé tělesné hmotnosti. Hovořit o specifických strategiích hubnutí však vyžaduje porozumět základním příčinám nadváhy.
Jídlo jako prostředek k umocnění pohody
To, proč se lidé přejídají, proč zůstávají obézními a nedaří se jim hubnout, proč selhávají v nejrůznějších přístupech k terapii obezity, to všechno může mít kořeny již v dětství.
Jídlo je po narození prvním z požitků dítěte. Slast z jídla je spojována s pocitem pohody, lásky, citovou jistotou v náručí matky. Již v raném dětství se dítě naučí, že se uvolní, když si dá něco do úst – ať už je to dudlík, cucání palce. V pozdějším věku je příjemné posezení s přáteli spojováno s posezením v kavárně při dortíku. Jídlo se stalo prostředkem k navazování společenských vztahů a získávání náklonnosti. Umocnění pohody jídlem přetrvává i v dospělosti - jídlo při televizi, knížce, nadměrná konzumace jídla při oslavách apod. Lze tedy shrnout, že příjem potravy není často dán fyziologickou potřebou, ale je naprogramován na kladné emoční prožitky. A konec konců často opakovaná věta, že láska prochází žaludkem, také o něčem vypovídá.
Jídlo jako řešení stresu
Častým důvodem k přejídání jsou však i negativní emoce. V nejranějším vztahu matka - dítě je v popředí pozornosti krmení. Když dítě zapláče, může to být z mnoha důvodů. Má opravdu hlad a nebo je jen mokré, bolí ho bříško či vyžaduje pozornost matky? Pokud matka reaguje na nespokojenost dítěte nevhodně, např. když je mokré, nabídne mu potravu, dítě se uklidní, matka si oddychne a vše je zdánlivě v pořádku. Dítě může vyžadovat přítomnost matky, její pozornost a místo toho dostane piškot, aby bylo hodné a "neotravovalo". I později, když dítě vyroste, je pro ně často jídlo odměnou. Když překonalo nějaké útrapy, rozbilo si koleno, nekřičelo při injekci u paní doktorky, rodiče ho často odměňovali různými dobrotami.
Dítě se tedy nenaučí rozlišovat mezi fyziologickými a psychologickými aspekty hladu. Zato se naučí řešit zátěžové situace jídlem nebo aspoň něčím, co dá do úst. Pro křičící dítě je takovým uklidňujícím prostředkem jídlo, dudlík nebo palec v puse, později kousání nehtů, okusování tužky, pro pubertální dívky cucání konečků vlasů. A podobně v dospělosti slouží k uvolnění cigarety, alkohol, potraviny. Jídlo slouží jako náhrada nejrůznějších hodnot. Stává se náhražkou uklidňujících prášků, vyvolává dojem duševní pohody. Pokud si lidé navyknou uchylovat se k jídlu ve stresových situacích pravidelně, stane se pro ně jídlo „drogou“. Toto funguje i fyziologicky, neboť po jídle se vyplavují látky endorfiny, které přispívají k vytváření dobré nálady. Vidíme tedy, že stravovací návyky jsou často v úzké souvislosti s emočními potřebami. Návyk řešit zátěžové situace jídlem se prohlubuje, a přestože jsou už problémy vyřešeny, často zůstává příjem potravy nadměrný. Nadměrný příjem potravy u obézních není tedy většinou spouštěn hladem, ale právě reakcí na jiné podněty. A tomu nahrává „toxického prostředí“, které povzbuzuje ke konzumaci nevhodných potravin v nadměrných dávkách.
Připraveno ve spolupráci s Občanským sdružením ISTOB PLUS, kde můžete soutěžit v soutěži Hravě žij zdravě. Přihlášky a další informace o aktivitách společnosti ISTOB získáte na telefonním čísle 241 763 451. Na tomto čísle se také můžete přihlásit do kurzů snižování nadváhy pro děti s rodiči .
Přidat nový komentář