as. MUDr. Alena Slováková,Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, 17. ledna 2002
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
U dětí mívá černý kašel vážný průběh, zejména u nejmenších, kteří ještě nemají vyvinutý kašlací reflex. Chorobu také mohou doprovázet zdravotní komplikace jako vážné zápaly plic, selhání krevního oběhu, centrálního nervového systému či těžké celkové onemocnění, na jehož následky mohou děti i zemřít.
Avšak u dospělých má černý kašel často i atypický projev, nejen že nedochází k dalším komplikacím, ale nemusí se u nich projevit ani typický kokrhavý kašel. Často tak nepoznají, že trpí touto infekční bakteriální nemocí. Po celou dobu onemocnění tak mohou nakazit své okolí, zejména miminka, která ještě nejsou proti nemoci chráněna očkováním. Pokašlávat přitom mohou až 100 dní.
Jaká jsou aktuální data výskytu černého kašle v ČR?
Za prvních 10 měsíců roku 2014 zaznamenal SZÚ v Praze 2188 hlášených případů černého kašle. Incidence představuje 21,2 případů na 100 000 obyvatel. Oproti loňskému roku, který byl doposud považován v tomto ohledu za rekordní, se jedná o nárůst více než 2,5násobný.
Proč jsou nejvíce ohroženy děti?
Černý kašel představuje největší riziko pro novorozeňata a kojence s nedokončeným očkováním. Miminka jsou v České republice očkována tzv. hexavakcínou, která se podává ve čtyřech dávkách. Ochrana proti očkovaným nemocem plně nastupuje až po několika měsících života, po druhé dávce vakcíny, do té doby jsou děti vystaveny riziku nákazy infekčními nemocemi včetně nákazy černým kašlem. V České republice v roce 2013 lékaři diagnostikovali černý kašel u 34 dětí, nejvíce do čtyř měsíců života. V roce 2014 se tento počet navýšil již na 64. Je přitom prokázané, že tyto děti se v 67 % nakazí od svého nejbližšího okolí, nejčastěji od matky.
Jak ohrožuje černý kašel dospělé?
Od roku 2012 patří nejvyšší počet případů černého kašle do věkové kategorie mezi 15 a 19 lety. V posledních letech navíc stoupá i počet hlášených nemocných ve věku budoucích rodičů (20 leta a více), což zvyšuje riziko ohrožení novorozeného dítě. Pokud se dospělí nenechávají pravidelně přeočkovávat, nejsou proti nemoci chráněni. Očkování nepůsobí dlouhodobě a stejně jako onemocnění nezanechává celoživotní imunitu - ochranu.
Jak postupovat při podezření na černý kašel?
Při podezření na onemocnění černým kašleme, je třeba navštívit lékaře a nechat si udělat výtěr ze zadní stěny nosohltanu – nejlépe na kultivační vyšetření nebo průkaz DNA původce onemocnění (PCR vyšetření). Ideální doba k odběru je na počátku onemocnění, nejlépe do 3 týdnů trvání příznaků (kašle), před zahájením antibiotické léčby. K odběru je nutné přijít ráno nalačno; velmi důležité je před odběrem nekouřit, nečistit si zuby a nežvýkat žvýkačku! Výsledky kultivačního vyšetření jsou známé obvykle do týdne, výsledky PCR vyšetření jsou rychlejší, běžně již do druhého dne.
Děti do jednoho roku by měly být při prvních příznacích hospitalizovány, aby se zabránilo vážným průběhům a komplikacím onemocnění!
Jak se onemocnění vyšetřuje?
Vzhledem k vysoké nakažlivosti onemocnění je z epidemiologického hlediska velmi důležité co nejrychleji stanovit diagnózu, aby byli nemocní a případně jejich blízcí cíleně a včas léčeni antibiotiky a předešlo se tak šíření onemocnění na další vnímavé osoby. Laboratorní dignostika spočívá v kultivačním vyšetření, PCR vyšetření (nasofaryngeálná výtěr) nebo v sérologickém vyšetření z krve.
Jaké existují možnosti prevence?
Zavedení plošné vakcinace v roce 1958 přineslo významný pokles nemocnosti i úmrtí. Od roku 1990 však u nás výskyt černého kašle opět narůstal. Přestože vakcinace představuje doposud nejspolehlivější prevenci, poskytuje imunitu pouze na 3 až 12 let. V rámci základního očkování se u nás proti černému kašli chrání miminka (hexavakcína – čtyři dávky do 18 měsíců života) a přeočkovává se mezi pátým a šestým rokem a ještě jednou mezi desátým a jedenáctým rokem života. I z nastavení základního očkování lze vyčíst potřebu pravidelně obnovovat ochranu proti černému kašli a přeočkovávat. Dospělí na toto musí myslet sami – k dispozici mají šetrnou kombinovanou vakcínu, která jim navíc prodlouží ochranu proti tetanu. Přeočkovává se jednou dávkou.
Nejnovější studie provedená pod vedením prof. Romana Chlíbka poukazuje na to, že právě u dospělé populace zaznamenáváme vysokou podhlášenost tohoto onemocnění. Přítomnost protilátek proti pertusi byla studována na vzorku 2 000 dospělých. Cílem studie bylo identifikovat osoby s nediagnostikovaným černým kašlem v průběhu posledních dvanácti měsíců. Výsledky studie ukazují, že počty nemocných v dospělé populaci mohou být 200násobně vyšší, než se domníváme. U dospělých se totiž vlivem očkování z dětství nebo proděláním nemoci může černý kašel projevit v mírnější podobě – bez záchvatů kokrhavého kašle a dalších komplikací, proto nevyhledají při mírných potížích lékaře. Neléčený jedinec se nevědomky stává přenašečem nemoci až po dobu jednoho měsíce a představuje velké riziko zejména pro ještě neočkované děti.
Jak lze zabránit rostoucímu počtu dětských pacientů?
Celosvětově převládá názor, že účinnou cestou k ochraně dětí je zajistit, aby se nesetkali s osobami s onemocněním černého kašle. Doporučovaná ochranná strategie tzv. cocoon strategie představuje očkování proti černému kašli zaměřené na nejbližší okolí dítěte, tedy rodiče, sourozence, prarodiče a dále na všechny osoby, které přijdou do styku s dítětem během prvního roku života. Ochrana nejmenších je tedy plně v rukou dospělých, kteří by si měli hlídat aktuálnost vlastního očkování proti černému kašli.
Nejnovější data ukazují, že „cocoon“ strategie může snížit počet případů černého kašle u dětí do 3 měsíců věku až o 70 %.
