S problematikou nadměrné váhy se potýká spousta lidí zejména ve středním věku, kdy úroveň fyzické aktivity klesá vinou např. rodinných závazků, ale - přiznejme si - i vinou zvýšené tendence k pohodlnosti. Obezita se proto stává čím dál více chronickou nemocí zejména v ekonomicky vyspělých státech západní Evropy a ve Spojených státech ...
Je to právě obsah jednotlivých typů mastných kyselin, které určují jejich prospěšnost či naopak nevýhodnost pro naše zdraví. Doporučení významných světových institucí jako Světová zdravotnická organizace (WHO) či Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), stejně jako doporučení českých odborníků jsou jednotná – všichni jednoznačně doporučují nahrazovat ve stravě nasycené mastné kyseliny nenasycenými – jinými slovy nahrazovat živočišné tuky (s výjimkou rybího) tuky rostlinnými. Liší se ale přístupy jednotlivých zemí k realizaci takových předsevzetí. Se zdravotní tematikou totiž vždycky úzce souvisí i ekonomické aspekty a veškerá opatření je proto třeba promýšlet z více úhlů. To se ukázalo např. v uplynulých měsících v Dánsku. Tam byla přibližně před rokem zavedena tzv. tuková daň, která byla uvalena na všechny potraviny obsahující vysoké množství nasycených tuků. Daň se vztahovala především na mléčné a masné výrobky, máslo apod. Bohužel se ukázalo, že místo očekávaného snížení spotřeby začali lidé jezdit za nákupy do zahraničí, což se samozřejmě negativně projevilo v ekonomických ukazatelích, v oblasti zdravotní prevence však k žádnému znatelnému posunu nedošlo - konzumace totiž zůstala prakticky stejná. Čeští odborníci proto více než striktní opatření preferují spíše otevřenou komunikaci s lidmi, kterým chtějí vysvětlit pozitiva snižování příjmu nasycených mastných kyselin na jejich vlastní zdraví. To by měla být pro každého dostatečná motivace, která jediná může v dlouhodobém horizontu fungovat. Lékaři věří, že pokud mají občané dostatek relevantních informací a doporučení odborníků, je schopen každý sám pro své zdraví udělat nejvíce, krok po kroku.
Odborníci radí: starejte se o sebe!
První důležitý krok: všichni, kteří tak doposud nečiní, by se měli začít aktivně zajímat a starat o své zdraví. Příkladem mohou být preventivní prohlídky – přestože lékaři nemají povinnost na ně své klienty zvát, každý občan na ně má nárok a je jen na něm, jestli tohoto nároku v zájmu svého zdraví využije. Aby byly preventivní prohlídky spíše příjemným ujištěním o naší dobré kondici, je třeba pro to něco dělat. Samozřejmě existují některé neovlivnitelné faktory, např. genetické, které jsou dané. Ve svých rukou ale máme jeden velmi účinný nástroj, a tím je zdravý životní styl. Ten může velmi účinně pomáhat k rozvoji příznivých genetických předpokladů a k eliminaci následků těch negativních tak, abychom svůj zdravotní potenciál využili co nejlépe. Za velkou většinou problémů totiž stojí rizikové faktory jako nadváha, omezená tělesná aktivita, kuřáctví a v neposlední řadě skupina metabolických onemocnění hromadného výskytu charakterizovaná zvýšenou koncentrací tuků v krevní plazmě. Nebezpečí spočívá v tom, že jejich rizikové působení velmi často stojí řadu let v pozadí a projeví se až nejzávažnějšími onemocněními, jakými jsou zejména srdeční infarkt, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin.
Pro ozdravění jídelníčku a s tím spojené snížení zdravotních rizik doporučují lékaři řídit se v každodenní praxi těmito pravidly:
- používat rostlinné oleje a tuky (margaríny) místo másla a sádla - na vaření i mazání
- odstraňovat před konzumací viditelný tuk z masa
- upřednostňovat mléčné produkty se sníženým obsahem tuku
- jíst více ryb a drůbeže místo červeného masa
- odstraňovat kůži z drůbeže před kuchyňskou úpravou
- minimalizovat konzumaci smažených jídel
- sledovat značení potravin.
Hlavní zásadou je snažit se o optimální energetický příjem, z něhož by tuky měly tvořit přibližně 30 %. Výrazně bychom měli omezit živočišné tuky, které mají představovat maximálně 1/3 všech přijatých tuků (a to včetně těch skrytých, např. v sušenkách apod.). Podíl rostlinných olejů/tuků a tuků z ryb by měl odpovídat zhruba 2/3 celkového příjmu tuků. Zároveň je nutné dbát na dostatečný příjem ovoce a zeleniny, vlákniny a nízkotučných (ideálně zakysaných) mléčných výrobků.
Proč právě teď?
Nadměrná konzumace nasycených mastných kyselin je v České republice natolik palčivým problémem, že se s jejími následky setkávají praktičtí lékaři ve své praxi v podstatě denně. V rámci novoročního období proto chtějí využít odhodlání lidí změnit ve svém životě něco k lepšímu a chtějí je podpořit ve změně, která skutečně dává smysl a jejich zdraví prospěje nesrovnatelně víc, než např. razantní novoroční dieta, která obvykle netrvá déle než do konce ledna.
Zdraví 21
Aktivita praktických lékařů probíhá v souladu s programem Ministerstva zdravotnictví ČR „Zdraví pro všechny v 21. století“, zkráceně nazývaným „Zdraví 21“. Dílčím cílem tohoto programu je snížení počtu úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65ti let o 40 %, k jehož naplnění mají mimo jiné vést aktivity podporující zlepšení stravovacích zvyklostí obyvatel. Přestože si to většina lidí stále neuvědomuje, je totiž právě zdravý životní styl zahrnující kvalitní a vyváženou stravu velmi důležitým nástrojem k prevenci mnoha závažných onemocnění, kardiovaskulární nevyjímaje.
Snadno realizovatelných pozitivních změn je spousta a efekt je překvapivě velký. Více o kampani se dozvíte na www.nasyceneskodi.cz, kde jsou připravené informace jak pro laickou, tak odbornou veřejnost.
Poznámka redakce: autor MUDr. Otto Herber je místopředsedou Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
Přidat nový komentář