Hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, je nejčastějším onemocněním kardiovaskulární soustavy a ve vyšším věku postihuje skoro polovinu populace.
Potvrdila to nedávná studie Fóra zdravé výživy, která proběhla ve spolupráci a za grantové podpory AquaLife Institutu. Studie také prokázala, že se hypertonici nemusí vyhýbat minerálkám, jak jim bývá doporučováno, ale že by je naopak měli cíleně zařadit do svého každodenního pitného režimu, aby využili jejich výhody.
Vysoký krevní tlak patří mezi hlavní příčiny srdečních infarktů, cévních mozkových příhod a dalších srdečně-cévních selhání. V ČR je ve věkové skupině 25 až 64 let přibližně 40 % hypertoniků a jejich počet s přibývajícím věkem výrazně roste. Úspěšná kontrola hypertenze, tj. dosažení krevního tlaku méně než 140/90 mm Hg, se daří zhruba u 30 % hypertoniků.
„Velká část pacientů užívá na předpis lékařů vhodné léky, často i kombinaci několika léků, přesto hodnoty jejich krevního tlaku neustále kolísají, tzn. nejsou pod kontrolou. Odborná doporučení se totiž zaměřují hlavně na oblast farmaceutické léčby a režimová opatření (redukce váhy, omezení soli, alkoholu, živočišných tuků a jednoduchých cukrů, pohybová aktivita atd.). Oficiální doporučení týkající se tak zásadní problematiky, jako je správné zapíjení léků, ale neexistují. A tak pokud zůstanou předepsané léky v lékárně, v šuplíku nebo i v jícnu, nepomáhají,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., předseda Fóra zdravé výživy a vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy, Klinika kardiologie, IKEM.
Čtěte také: Příznaky vysokého krevního tlaku, které byste neměli podceňovat
Užívání a zapíjení léků
Léčba hypertenze se často neobejde bez užívání léků. V případě předepsání léků je důležité jejich pravidelné užívání a také správné zapíjení, které pacienti často podceňují. Aby se léky správně vstřebaly a fungovaly tak, jak se od nich očekává, je důležité, čím a jakým množstvím se zapíjí. Tabletku nebo tabletky je nutné zapít alespoň 200 ml tekutin (ideálně více), a to i v případě, že lze léky snadno spolknout i bez zapití.
Čím léky nezapíjet
Léky by se nikdy neměly zapíjet alkoholem, který mění jejich působení. Přímo nebezpečné to může být při léčbě nervových onemocnění včetně deprese a nespavosti, u antibiotik, léků na alergie, léků na ředění krve aj. Existuje řada pravidel, kdy konkrétní léky nesmí být konzumovány s konkrétními tekutinami. Například grepovým džusem by se neměly zapíjet léky na vysoký krevní tlak, na snížení cholesterolu, na léčbu alergií ani hormonální antikoncepce. Kávou a nápoji obsahujícími kofein se nemají zapíjet léky užívané při chronických zánětech průdušek nebo při astmatu. Mlékem se nesmí zapíjet řada léků ze skupiny antibiotik, třezalkovým čajem antikoncepční pilulky.
Čím léky bezpečně zapít
Při nejistotě, čím zrovna konkrétní léky zapíjet, je nejlepší sázka na jistotu. Nikdy není chybou zapít léky obyčejnou nebo přírodní minerální vodou. To platí i pro léky na vysoký krevní tlak. Výhodu mají slabě a středně mineralizované vody, které obsahují hořčík nebo draslík (například Magnesia, Mattoni, Dobrá voda, Korunní, Ondrášovka). Voda a minerálky by přednostně měly být neperlivé. K zapíjení léků se hodí také ovocný a slabý černý čaj.
Čtěte také: Vysoký krevní tlak u dětí může být příznakem jiného onemocnění
Praktické rady k pitnému režimu pro zdravé i nemocné
Velice důležitým tématem pro hypertoniky, ale nejen pro ně, je dostatečný a vhodný pitný režim, protože patřičné množství tekutin v těle pomáhá mimo jiné držet krevní tlak pod kontrolou. Problematika pitného režimu je často řešena při dietních opatřeních, ale také v rámci prevence. Ne všechny nápoje se hodí pro pravidelné hrazení pitného režimu, některé lze doporučit jen na zpestření. A pak jsou nápoje, jejichž konzumace se raději nedoporučuje vůbec.
Nejvýhodnější k hrazení pitného režimu je pitná voda, přírodní minerální vody a čaj. V případě čaje hraje důležitou roli jeho druh – silný černý čaj a bylinné čaje není možné doporučit vždy a beze zbytku. Pitná voda je jistě vhodná k pravidelné konzumaci v rámci pitného režimu, ale při zvýšeném pocení (sportování, pobyt v horkém prostředí, horečka) nepatří mezi nejvýhodnější nápoje. V uvedených situacích ztrácí tělo s tekutinami i minerální látky, které mu nejlépe doplní minerálky.
Přírodní minerální vody jsou univerzálním zdrojem tekutin. Díky široké nabídce je možné jejich výběr individuálně přizpůsobit. Slabě a středně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l) mohou být základní tekutinou pro každodenní pitný režim zdravých osob i naprosté většiny osob s dietním omezením.
„V rámci výběru nápojů je možné volit mezi perlivou, jemně perlivou a neperlivou variantou. Perlivost nebo neperlivost je jednou z minima možných úprav přírodních minerálních, ale také pramenitých vod, které se jinak dostávají na náš stůl ve stejné kvalitě (prakticky biokvalitě), v jaké se nachází ve svých podzemních zdrojích,“ doplňuje spolupracovnice AquaLife Institutu Věra Boháčová.
Čtěte také: Na co se zaměřit při koupi tlakoměru?
Minerálky nezvyšují krevní tlak
Studie také prokázala, že pravidelná konzumace středně mineralizovaných vod nevede ke zvyšování krevního tlaku. U respondentů, kteří vypili všechny minerální vody (1,5 l denně po dobu 8 týdnů), došlo dokonce ke statisticky významnému poklesu systolického krevního tlaku. Na základě těchto zjištění proto nelze souhlasit s názorem, že minerálky obecně zvyšují krevní tlak a pacienti léčení pro hypertenzi by se jim měli vyhýbat. Zároveň byla u sledované skupiny pacientů s hypertenzí zjištěna příznivá změna v zapíjení léků a došlo i k dalším pozitivním změnám, především v oblasti stravovacích a režimových návyků.
RNDr. Pavel Suchánek, výzkumný pracovník IKEM a odborný konzultant AquaLife Institutu v oblasti nutriční péče k výsledkům studie dodává:
„přinejmenším v této skupině pacientů s hypertenzí byl příjem středně mineralizovaných vod spojen s pozitivními změnami, zřejmě i vzhledem ke komplexnímu charakteru intervence. Dá se předpokládat, že pozitivní změny v pitném režimu souvisely také s lepšími chuťovými vlastnostmi přírodních minerálek v porovnání například s kohoutkovou vodou. To znamená, že i jednoduchá a všem dostupná změna v pitném režimu může přinést významné zdravotní benefity. Slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l mohou pít všichni včetně hypertoniků bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Mezi přírodními minerálními vodami si můžeme vybírat ty nejvhodnější s ohledem nejen na naše chutě, ale také na aktuální potřeby a životní styl – k tomu slouží informace uváděné na etiketě lahve.“
Čtěte také: Krevní tlak a jeho hodnoty
Režimová doporučení pro pacienty s vysokým krevním tlakem
Zanechání kouření: Kouření je jedním z rizikových faktorů onemocnění srdce a cév, a proto je vhodné, nejen při hypertenzi, cigaretám se vyhýbat. V případě neúspěšných pokusů o zanechání kouření není ostudou obrátit se na odborníky.
Snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou: Hypertonici mívají často současně s vysokým krevním tlakem i zvýšenou tělesnou hmotnost. Její snížení může samo o sobě vést k optimalizaci krevního tlaku. V případě nadváhy je každé snížení hmotnosti pozitivní, není tedy třeba klást si nereálné cíle. Zároveň je důležité nepodléhat žádným módním dietám, ale řídit se radami odborníků (nutričních terapeutů).
Dostatečná tělesná aktivita (30–45 minut 3–4x týdně): Pravidelná pohybová aktivita pomáhá krevní tlak snižovat, mimo jiné také posiluje srdečně-cévní systém, pomáhá při léčbě obezity. Stačí i obyčejná chůze, procházky.
Snížení konzumace alkoholu: Vyšší konzumace alkoholu zvyšuje krevní tlak. Za maximální tolerované množství odborníci aktuálně považují 5 „porcí“ týdne (1 porce = zhruba 0,5 l nízkostupňového piva, 2 dl vína nebo 5 cl destilátu), které ale nelze kumulovat, tzn. nelze si dát například v pátek dávku za celý týden. Stále častěji přitom odborná doporučení směřují k absolutní absenci alkoholu.
Omezení příjmu soli: Soli přijímáme obecně větší množství, než náš organizmus potřebuje. Při snižování spotřeby soli je potřeba zaměřit se nejen na potraviny evidentně slané či solené, ale také na potraviny ve slaných nálevech, slané sýry, uzeniny a další masné výrobky nebo konzervy. Větší množství soli mohou obsahovat i kořenící směsi, některé instantní a dehydrované výrobky, některé silně mineralizované vody (pití naprosté většiny běžně konzumovaných minerálek je bezproblémové). Pozor na dosolování jídla na talíři – pokrmy by se měly dochucovat solí jen při jejich přípravě.
Zvýšení konzumace zeleniny a ovoce: Každý den je třeba sníst alespoň několik kousků zeleniny a ovoce. Nejlépe se to podaří, pokud je porce zeleniny či ovoce součástí každého denního jídla (jedna porce 100–150 g odpovídá zhruba množství, které se vejde do dlaně). Počítá se například i dušený špenát, kysané zelí apod. jako složka pokrmu nebo zeleninová polévka jako součást denního jídla.
Snížení celkového příjmu tuků, zejména nasycených: Tuky je žádoucí zejména při souběžné obezitě omezovat, nikoli ale vylučovat. Velice důležitou roli přitom hraje jejich výběr. Omezit by se měly „špatné“ tuky obsahující vyšší procento nasycených mastných kyselin (máslo, sádlo, slanina, uzeniny, tučné maso a tučné mléčné výrobky, ale také některé druhy jemného a trvanlivého pečiva, sladké pečivo, zákusky apod., hlavně ty s náplní či polevou). Naopak tuky „dobré“ obsahují vyšší podíl nenasycených mastných kyselin a měly by se upřednostňovat (rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, ryby, ořechy a semínka). Některé z těchto tuků jsou esenciální a náš organizmus si je neumí vytvořit sám, proto je musíme přijímat ve stravě.
Čtěte také: Co jíst, když máte vysoký krevní tlak
